Historie vojenství, od kyje k pušce

upraveno 12. ledna 2011 v Rozličný pokec
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
12357126

Komentáře

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Nejlepší z triumvirů byl stejně Crassus :-). Pompeius asi peníze získal z daní, nebo možná vybrakováním senátní pokladny, pod záminkou obrany říše. Ale pokud, jak píše Olorin, mu legie byly oddané, vážily si ho, a Caesara chápaly jako uchvatitele, mohl jim stačit minimální žold, vždyť bránily svou říši proti zrůdě, která dobyla Galii a dělá si zálusk na samotný Řím! To jen můj pokus o odůvodnění. Caesara mám rozhodně radši než Pompeia, ale ani ten mi není proti srsti, inu, spolu to mohli dotáhnout daleko...
  • upraveno 22. listopadu 2010
    A císař Hadrián postavil velkou zeď, aby skoti nebyli rušeni při boji se svým největším nepřítelem, skoty.
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Crassus byl hlavně obchodník a politik. I když jako voják taky nebyl úplně nejhorší - porazil Spartaca, ale pak byl poražen Parthy. Pompeius byl zase především válečník. Oba dva měli navíc škraloup, že se velice ochotně přidali na stranu Sully, a vesele se přiživovali na proskripcích. Caesar, nejen že se Sullou nespolupracoval (za což byl i na čas nucen opustit Řím - jen o vlásek unikl popravě), ale taky byl ze všech tří triumvirů "nejuniverzálnější", schopný politik, řečník i válečník - taky to z nich tří dotáhl nejdál. Nakonec ale dřímal takovou moc, že jeho protivníci dostali strach a zavraždili ho. Naštěstí si z toho vzal příklad jeho dědic Octavianus, který se rozhodl, že nebude dávat na odiv tak svou moc a místo doživotním imperátorem se stal pouze prvním občanem (princeps), který však postupně získal rozhodující republikánské úřady, jako byl tribun lidu nebo pontifex maximus (velekněz), pod svojí kontrolu. Taky získal moc nad všemi provinciemi. Stal se nejvyšším velitelem armády (právě o ni se jeho moc opírala, což se stalo pravidlem pro všechny následující císaře). V zásadě pokračovalo zdání republikánského zřízení, byli voleni konzulové, senát byl stále oficiální politickou mocí Říma, ale ve skutečnosti bez Octavianova souhlasu neštěkl v říši ani pes. :-D V průběhu staletí na sebe císaři přenášeli další a další pravomoce a moc senátu byla víc a víc oklešťována. Principát přetrval až do konce 3. století, kdy ho v císar Diocletianus nahradil tzv. dominátem, skutečným absolutistickým zřízením.
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    To Olorin: Jeden z mých nejoblíbenějších císařů je Septimius Severus. Byl to teda hlavně voják, ale legie ho obdivovaly, a on se toho nebál využít. Byl to příklad člověka, za kterého jsou pretoriáni a spol. schopní položit život (a ne naopak, jak se většinou stávalo :-)
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Teda vy si toho pamatujete Ja jsem přečetl Dějiny psané římem od Zamarovského (asi před 2 roky) a mám docela problémy s některýma jménama :-D
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Tak císaře si ještě pamatuju, ale nechtěj, abych znal všechny konzuly etc, to je děs. Hlavně v období Republiky, takový 5., 4. století před n. l.. :-D
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Když jsme u těch císařů, Joffrey Baratheon mi dost připomíná Caligulu :-) Jeho vláda sice začala slibně, ale potom to prohlášení za boha atd...
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Septimius Severus patří spolu s Gallienem patří mezi mé oblíbené císaře.V dnešní době zastíněni svými předchůdci(z raných císařů u mě vedou Vespasian s Traianem) či následníky(Dioklecián,Konstantin,ty moc nemusím).Přitom toho v dost těžkých dobách dokázali nemálo.Oba dva schopní vojevůdci a adminstrátoři(Gallienus navíc vzdělanec,který mezi taženími plánoval založit město filozofů...).V těch 120 letech mezi Markem Aureliem a Diokleciánem kdy se císaři střídali co rok období jejich vlád docela ční.
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Římané jsou hlavně lamy, barbaři co se moc nelišili od těch, kým opovrhovali.
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Olorin: opovrhovali kelty atp. za lidské oběti atp., přitom to bylo jen nějakých 50 let, co je sami přestali dělat. Sami nic pořádně nevymysleli a jedinné, co jim můžu uznat, bylo stavitelství. Promakané cesty, celkem trvanlivé baráky.
  • upraveno 22. listopadu 2010
    To Colombo: římskou justici, literaturu, akvadukty,systémy opevnení, diplomacii považuješ za nic ? :-)
  • upraveno 22. listopadu 2010
    A samozřejmě kanalizace...
  • upraveno 22. listopadu 2010
    Ještě měli nejvymakanější právní systém, beton ten už je součástí stavitelsví, činžáky taky (v Římě se nachází nejstarší známý obchoďák na světě). Ještě vynalezli třeba kuličkové ložisko (nalezeno ve vraku císařské lodi), a kdybych to vzal do důsledku tak i řecký oheň (Byzanc byla Římská říše). Nejsou takovými přeborníky v objevech jako Řekové, ale zase spoustu jejich vynálezů zdokonalili a hlavně prakticky využili. Z vojenství, třeba Havrana.
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
  • upraveno 22. listopadu 2010
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.