Duch - Ice & Fire

upraveno 27. září v Povídky
imageDuch - Ice & Fire

Bílý stín (napsala: čejka) Noc chutnala po krvi. Zavětřil ji hned, jak se v otevřených dveřích nadechl nočního vánku. To, co ucítil před chvílí, všechen okolní hluk včetně řevu obra, i neurčitá hrozba, která ho zneklidňovala celý den, všechno se … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Jenom krátká jednovečerovka z nostalgie, co mě chytla, když jsem si zas jednou otevřela pátý díl (ale je aspoň napsaná bez AI :-))
  • Moc hezké. Od Martina se už asi nedočkáme ani něčeho v tomhle duchu :-D
  • upraveno 20. září
    Zprvu jsem myslel, že je to další přeložená kapitola z Vichrů, protože opět je to přesně Martinův styl psaní, který dokážeš vždy tak perfektně vystihnout. Moc pěkné :)
  • Vlčí POV se často nevidí, navíc takhle hezký, děkuji zaň.
    To pomalé postupné uvĚdomování, ať už šelma seznamující se se situací, nebo Jon vyplovající na povrch vlčího vĚdomí, bylo skvělé. Myšlenky tak na pul cestě, krev "moje"vedle zvířete lížoucího si rány a pak podruhé "moje", protože Jon v Duchovi se probouzí. Prohlížení obličeju s dotazem o pamatování. A zcela lidský koncept vraha ve větě u vudci smečky, tedy vlčího uskupení. A pak na konci slova o tom, že není pryč, jako cliffhanger i jako pŘíslib. Výtečně prevodeno, smekám.
    Taky kovové zuby a duté skály a druhá kuže rytíře dotváŘeli dojem.
    I masakr atentátniku povedený.
  • upraveno 23. září
    @svoa00 @Azrael @Aviv
    Děkuju vám, jste moc milí. A taky dík Nevadě za zveřejnění. Když pořád není originál, tak tady naštěstí máme aspoň prostor pro naše představy :-).
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.