Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
BTW jinak fandim taky spíš Francouzům než Angličanům.
Evidentně si nečetl třeba knihu Nepokojná léta od Petera Englunda, nebo se detailněji nezajímal o válečnictví té doby. Zjisti si něco o bitvě u Lützenu nebo u Jankova. On i vpád Švédů na Malou Stranu v Praze je velice zajímavý. Doporučuju i film Kapitál Alatriste - válečnictví raného novověku je prostě mnohem zajímavější, než si možná myslíš.
No, mně prostě raný Novověk nebaví (stejně jako pravěk), nevím proč. Možná je to módou, žoldnéři nebo nevím. Možná zbraněmi. Halapartny ještě snesu ale muškety, které se nabíjí 6 minut nejsou nic pro mně. Proto se snažím střelný prach nezatahovat ani do DrD+, které u nás ve Frenštátě hrajem, a kde dělám PJ. No, zakopeme válečnou sekeru, jestli je 15. stol. vrchol rytířstva, jestli je 30ti letá válka nuda atd. Howgh!!!
BTW jinak fandim taky spíš Francouzům než Angličanům.
Můj člověk! :-)
P.S. - nejradši z napoleonské armády mám voltižéry a starou gardu. Z velitelů Soulta, Sucheta, Massenu a Davouta
Pokud jsem nucen si vybírat mezi Angličany a Francouzi, jsem v rozpacích; moje válka to není.
A také jsem většinou s křižáky proti Saracénům. S tím lze těžko něco udělat.
No, a žádná válka není nudná. Může být příšerná, hnusná, nespravedlivá, ale ne nudná.
Z Napolenových generálů mám nejradši Davouta a Klébera, který převzal velení v Egyptě. Z protivníků byli zajímaví hlavně arcivévoda Karel (první, kdo porazil Napoleona v otevřené bitvě) a Dochturov, ala železný generál.
Češi samozřejmě, tajným snem je nějaký velkofilm o velkém vítězství, třeba Brůdek 1040, Chlumec 1126 apod.
Ačkoliv taky nemám rád střelný prach (snesu ho tak maximálně u husitů), v Mount and blade jsem si ho vážně užíval.
Vystřelit, z 5 metrů netrefit. Soupeř vystřelí, z tří metrů netrefí. No a pak je to o zuřivém nabíjení.
Každopádně VFR a tyhlety moderní války nemusím (ačkoliv Europa Universalis, Victoria 2 i třeba Cossacks jsou všechny s puškami). Raději ranný středověk, starověk, případně cizí kraje, kde Bílý muž nedorazil se svou puškou, nebo Bílého muže i s jeho puškami domorodci porazili (Nový zéland je v tomhle zábavný).
A jinak, co vy a antika? Moje oblíbené jsou třeba období Thébské hegemonie, Alexandra Velikého a jeho následovníků, Římské války s Pyrrhem, Punské války a období římské expanze později ve 2. století př. n. l. obecně, období konce Republiky.
Flanker.27 píše:
Ono právě proto že nabíjení trvalo tak dlouho, se tehdy ještě kombinovaly střelecké a "melee" jednotky, střelci s pikenýry apod. Ona ani ta účinnost palných zbraní až někdy do 19. století nebyla na výši, proto také Napoleon často porážel nepřátele tak, že prorazil dlouhé úzké střelecké linie (zpravidla třířadé) pochodovými kolonami, které umožňovaly vést nápor na jednom místě vší silou.
Útok na bodáky byl nejúspěšnějším způsobem útoku až do vynálezu zadovek v druhé polovině 19. století. Ani pušky používané za Napoleona nebyly nic moc, jedním z důvodů jeho porážky byl taky notně zastaralý arsenál zbraní používaný Francouzskou armádou ještě z dob Italského tažení z let 1796 - 97. A to nemluvíme ani o mušketách z dob Třicetileté války (myšleno, jako příklad neefektivních střelných zbraní, ne že by to Napoleon používal :-D).
Flanker.27 píše:
Jo, bitva u Jankova je moc zajímavá, zvláště tím, že její průběh by se dal popsat jako "jankovitý". Obecně mám rád bitvy, kde se vítězství několikrát přikloní na tu nebo tu stranu (exemplární příklad je bitva u Hastingsu) a kde se i vítěz musí pořádně zapotit.
No, právě že to bylo dost rozhodné vítězství Švédů (minimálně výsledkem) - císařským se zase musí nechat, že byli dost zarputilí až do konce -. Dokonce bych Torstensonovo manévrování s dělostřelectvem (a vlastně i s celou armádou) nazval velice pokrokové až takřka prenapoleonské.
Z her doporuřuju Napoleon: Total war a Rome: Total Realism.
Z her bych doporučil "strategickou" sérii Hearts of Iron.
Z literatury pak Stevena Pressfielda(Cnosti války,Zápas s bohy,Afghánské tažení)skvělý popis helénského vojénství.
No, právě že to bylo dost rozhodné vítězství Švédů (minimálně výsledkem)
Výsledkem ano, nicméně, mohli docela dobře prohrát. Zachránilo je jen to, že císařští v klíčovém momentě bitvy začali kořistit ve švédském táboře, což dalo prchajícím Švédům čas se znovu zformovat.
Nelsona jako osobu moc rád nemám, velký admirál nebyl moc velký člověk. Viz jeho nenávist k Francouzům, žárlivost na Ušakova, poprava Caraccioly, přílišné naslouchání lady Hamiltonové, v jednu dobu dokonce bezostyšné pirátství vůči ruským lodím na Baltu (a to v době angloruského spojenectví). Ona vůbec celá britská pozice v době koaličních (napoleonských) válek není příliš sympatická (i když Britové logicky se snaží prokazovat opak). Neustále štvali ostatní evropské mocnosti proti Francii ve prospěch svých vlastních zájmů, aniž by sami příliš obětovali. Když Rusové na začátku roku 1813 vyhnali poslední Francouze z Ruska, Kutuzov byl proti carovým plánům pokračovat v boji a jasnozřivě prohlásil: "Jen přispějeme k tomu, že se na první místo dostane Anglie."
Evidentně si nečetl třeba knihu Nepokojná léta od Petera Englunda, nebo se detailněji nezajímal o válečnictví té doby.
četl jsem Nepřemožitelný a to mi připadá jako velice pěkná četba (hlavně pochod 20 000 armády přes zamrzlé moře na Sjælland... šílenost
Nepokojná léta sháním už léta :-D a marně
Flanker.27 píše:
Empire: Total War
Velice pěkná hra.. s Napoleonem TW zkušenost nemám ale těšim se na něj.
Zkoušeli jste ETW Multiplayer? Já jsem vyhrál asi 2 bitvy ze tří. Hraju za Švédy a MP mi připadá hodne povedený. BTW co těšíte se na Shogun TW 2 :-)
Olorin píše:
Sice šťourání se v historii úvahami, co by kdyby, nemá moc smysl, ale odvažuji se Tak samozřejmě jsem jen fantazíroval :-D
speedy píše:
Přemysl II. Otakar - Můj nejoblíbenější český král, kam se hrabe Karel IV. (ten byl navíc francouz, ne čech). Aneb proč je soutěž zvol největšího Čecha nesmyslná :-D...
Flanker.27 píše:
bitva u Hastingsu
Docela frajeři byli ti Anglosasové... vybojovat jednu bitvu proti vikingům a potom tahnout ihned na jih proti Normanům.
No dost mne nadchl styl a hrady řádu Německých rytířů (předevšim v MTW 2 kingdoms), tak díky za doporučení knih. Napoleonské války mám rád předevšim na moři (fikce Hornblower pokud znáte je má oblibená nebo Master and Commander)
Za velice zajímavou dobu považuju boje v Americe tzv. Seven Years' War.
A co jak se stavíte ke Cortézovi a dobytí mexika... Já teď mám rozečtenou knihu Dějiny dobytí Mexika od Prescotta. Je to docela drsná doba... na druhou stranu to muselo být strašně dobrodružný. Nedokážu si ani představit putovat někam do srdce Mexika, aniž bych věděl co mne čeká.
hlavní viník porážky zbaběle uprchl.
A ještě byl v Římě oslavován jako vlastenec. :-) Ironie osudu.
Flanker.27 píše:
Výsledkem ano, nicméně, mohli docela dobře prohrát. Zachránilo je jen to, že císařští v klíčovém momentě bitvy začali kořistit ve švédském táboře, což dalo prchajícím Švédům čas se znovu zformovat.
To se o druhé straně říct dá taky, kdyby Švédům netrvalo tak dlouho likvidovat Götzův útok, tak mohli na císařské zaútočit, zatímco se formovali naproti novým Švédským liniím a smést je během chvíle (nejen že měli taktickou výhodu, ale i početní převahu po zničení Götzových jednotek). Každopádně císařská armáda přestala prakticky existovat, bitva to byla velice krvavá, ale taky velice odvážně vedená, prokázala taktické vlohy obou velitelů.
Multiplayer je asi jedinná možná volba, protože AI nestojí za nic. Ono se to posunulo značně k mainstream "eye candy" sérii, kde člověk čučí na boje (a prakticky nic jiného), než nějaká pořádná hra.
Cortéz byl podle Prescotta hodně dobrý politik a řečník. Ale to je asi tak vše. Kolem jeho osoby se to soustředilo asi stejně jako kolem Johanky z Arku, tamnější situace potřebovala nějakého vůdce povstání. Protiaztécké nálady byly prostě moc silné.
Protiaztécké nálady byly prostě moc silné.
Jo to určitě... Na pádu aztéku hráli dost důležitou roli vedlejší národy
Amaroun píše:
četl jsem Nepřemožitelný a to mi připadá jako velice pěkná četba (hlavně pochod 20 000 armády přes zamrzlé moře na Sjælland... šílenost
Nepokojná léta sháním už léta :-D a marně
Si to puč v knihovně, ne? Pokud si z Prahy nebo okolí, tak je určitě v Městské knihovně nebo v Národní. Nebo na Filosofické fakultě, ale ta je spíš jen pros studenty. :-)
Jinak na Shogun 2 se taky docela těším, i když bych rád viděl spíš Rome 2, ale rozhodně se nezlobím. ;-)
Amaroun píše:
Docela frajeři byli ti Anglosasové... vybojovat jednu bitvu proti vikingům a potom tahnout ihned na jih proti Normanům.
No dost mne nadchl styl a hrady řádu Německých rytířů (předevšim v MTW 2 kingdoms), tak díky za doporučení knih. Napoleonské války mám rád předevšim na moři (fikce Hornblower pokud znáte je má oblibená nebo Master and Commander)
Za velice zajímavou dobu považuju boje v Americe tzv. Seven Years' War.
A co jak se stavíte ke Cortézovi a dobytí mexika... Já teď mám rozečtenou knihu Dějiny dobytí Mexika od Prescotta. Je to docela drsná doba... na druhou stranu to muselo být strašně dobrodružný. Nedokážu si ani představit putovat někam do srdce Mexika, aniž bych věděl co mne čeká.
To se ti to pochoduje proti nepříteli, když ti ohrožuje zemi (vis. Anglosasové) :-) Jen pro zajímavost - Normané jsou jen ve Francii zdomácněli Vikingové.:-)
Sedmiletá válka byla vlastně první "světovou" válkou, protože se bojovalo nejen v Americe, ale i Evropě (u nás je to známe pod pojmem Války o Rakouské děditství, konkrétně třetí válku) a také třeba v Indii.
A Cortéze? No, hlavně měl štěstí pacholek, že Aztéky nikdo neměl rád, a že dokázal ostatní indiánské kmeny poštvat proti nim. A samozřejmě na výhodu ve zbraních a dost nešťastné Aztécké legendě o návratu boha Quetzalcoatla, která měla být v době vylodění Španělů v Mexiku.
Amaroun: Napoleon: TW je takřka totéž co Empire, změny jsou víceméně kosmetický. Nejvíc mi vadilo ořezání mapy, žádná Indie, Západní Indie, dokonce ani Malá Asie (Turecko je jenom na Balkáně). Upřímě to neměli vydávat jako samostatnou hru, protože je to de facto datadisk k Empire. Jo, navíc nevim, jestli je to chyba tvůrců nebo překladu, ale řada jmen generálů (Aspoň u Rusů, za který jsem hrál) bzla podivně zkomolená (místo Dochturov Doruchov apod.).
Si to puč v knihovně, ne? Pokud si z Prahy nebo okolí, tak je určitě v Městské knihovně nebo v Národní. Nebo na Filosofické fakultě, ale ta je spíš jen pros studenty. :-) Asi mi nic jiného nezbyde, dík za radu :-D
Olorin píše:
Normané jsou jen ve Francii zdomácněli Vikingové.:-)
Jj Vikingové se dostali kamkoliv :-).
Já moc nemám rád husitský období, co se tyče válečnictví ( ikdyž více ideologicky). Zdá se mi že v pozdější době šlo předevšim loupení a rabování. A ostatní svět jenom čekal až se to tady trošku uklidní samo ( Zikmund Lucembrusky je BTW označován za velice dobrého panovníka v cizině).
Někde jsem četl, že řím nevyhrával kvůli tomu, že byl nějak technologicky popředu, ani proto, že měl nějak výtečné vojevůdce. Ale čistě proto, že narozdíl od svých soupeřů dokázal v krátkém čase vytvořit nové legie a nahradit tak legie zničené.
Spíš bych vyzdvihl schopnost Římanů přizpůsobit se a jejich politice. Příkladem jsou Punské války - v První Punské válce museli Římané s Kartáginci bojovat na moři, což pro ně bylo neobvyklé, ale prostě to zvládli, na přídě lodí připevnili sklápěcí můstek (Corvus), po kterém prostě přeběhli na palubu cizí lodě. A ve Druhé Punské válce zase díky jejich Spojeneckému systému se na Hannibalovu stranu nepřidalo takřka žádné italské město. Navíc Římané samozřejmě geniální taktiky měli, třeba Caesar, nebo Cornelius Scipio. Spíš jde o to, že jejich jednotky byly vysoce mobilní a soběstačné, budovali tábory, opevnění, silnice, prostě cokoliv bylo třeba, taky každý legionář uměl jezdit na koni, i když bojoval jako pěšák.
schleitr píše:
Olorin:ona si falanga dokázala poradit i v členitým terénem a boji se zarputilým protivníkem.Jako problém bych viděl,že pozdní falanga ztratila svoji pohyblivost,navíc byla upozaděna jízda(U Filipa a Alexandra dost důležitá).Pozdní falanga-to je obrovská masa šinoucí se přez bojiště,alexandrovká je menší a pohyblivější+elitní lehká pěchota a těžké jezdectvo....Jestli by římské manipuly vydržely útok Druhů....
Já se taky bavil o pozdější falanze. Jízda v Alexandrově armádě byla hlavně jako protiváha Perské jízdě, po tom, když už docházelo jen ke střetu falang už nebylo tolik jezdců za potřeby, navíc je částečně nahradili sloni. A co se týče útoku Makedonské aristokratické jízdy (tzv. Druhů), tak si myslím, že by si s nimi legionáři poradili - vždyť dokázali odolat i útoku katafraktů, což byla ještě obávanější jízda, v bitvě u Carrhae. Tam sice nakonec Římané podlehli, ale bylo to spíš až na ústupu než přímo v bitvě, jak se občas chybně uvádí.
Amaroun: Napoleon: TW je takřka totéž co Empire, změny jsou víceméně kosmetický. Nejvíc mi vadilo ořezání mapy, žádná Indie, Západní Indie, dokonce ani Malá Asie (Turecko je jenom na Balkáně). Upřímě to neměli vydávat jako samostatnou hru, protože je to de facto datadisk k Empire. Jo, navíc nevim, jestli je to chyba tvůrců nebo překladu, ale řada jmen generálů (Aspoň u Rusů, za který jsem hrál) bzla podivně zkomolená (místo Dochturov Doruchov apod.).
Mně se Napoleon líbí víc, jednak jsem kvůli němu nemusel stahovat tunu opravných patchů abych to vůbec rozchodil a taky, je to daleko přehlednější než obří mapa světa, která byla v pozdějších fázích hry prakticky nepřehledná. Ale souhlasím s tím, že kdyby to vydali jen jako datadisk, tak by to více odpovídalo situaci.
Amaroun píše:
Já moc nemám rád husitský období, co se tyče válečnictví ( ikdyž více ideologicky). Zdá se mi že v pozdější době šlo předevšim loupení a rabování. A ostatní svět jenom čekal až se to tady trošku uklidní samo ( Zikmund Lucembrusky je BTW označován za velice dobrého panovníka v cizině).
jj, ono je to složité. On Zikmund skutečně nebyl špatný vládce, jak se za minulého režimu pořád podsouvalo, zase ale taky všichni Husité nebyli loupežníci, jak se uvádí dnes. Na jednu stranu nám Husitská revoluce přinesla o dost dříve než ve zbytku okolní Evropy nacionální cítění a pozoruhodnou náboženskou svobodu o 100 let dříve než ve zbytku Evropy, ale taky tehdejší prosperující království vydrancovala a zabrzdila jeho docela slušný kulturní i hospodářský rozkvět.