Historie vojenství, od kyje k pušce

upraveno 12. ledna 2011 v Rozličný pokec
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
1457910108

Komentáře

  • upraveno 24. listopadu 2010
    Tak mě napadá, nebyli Američané první, kdo zavedli úplnou motorizaci armády? Německý blitzkrieg byl, minimálně zpočátku války, ještě dost závislý na koních. Sověti je také dost využívali.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Ano, Američané (a díky jejich dodávkám poyději Britové) byli skutečně jediné plně motorizovaná armáda.



    Je ovšem zajkímavé, že třeba čs. armáda měla v roce 1938 více tanků (asi 340) než US armáda v roce 1941 (asi 250). Američané mají kliku ve své geografii, pokud by neválčili s Kanadou nebo Mexikem, každý nepřítel se k nim musí složitě dostat. Americký průmysl je tak v bezpečí a je čas na mobilizaci jednotek. Kdyby třeba Německo nebo Japonsko s USA přímo sousedily, mám za to, že by byl začátek války pro ně stejnou katastrofou jako byl pro SSSR nebo pro Francii, alespoň podle výkonu jejich armády třeba na Filipínách. I britové utrpěli nejhorší porážku svých ozbrojených sil od Japonců - v Singapuru zajato přes 100 000 Britů pouhými 30 000 Japonci. Churchill začátek války s Japonskem označil za katarakt katastrof.



    USA jsou po surovinové stránce celkem soběstační, takže nejsou závislí na lodní dopravě jako byla třeba Británie. Dá se ostatně říct, že jen Američané si mohli dovolit obrovské ztráty lodního prostoru, které utrpěli v prvních 6 měsících války od německých ponorek, aniž by podnikli nějaká účinná protiopatření.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Flanker:



    Díky za tu ekonomickou poznámku. Překvapilo mne plno věcí, například hned vstupní GDP během války. Například jsem netušil, že Británie měla dvojnásobek ekonomického výkonu Francie.



    Stran těch aut; ono je to také naprosto nesrovnatelnou mírou motorizace i v civilu před válkou. někde jsem četl údaj, že roku 1929 bylo v New Yorku stejně aut, jako v celé Evropě dohromady. Američan zřejmě tehdy vůbec neuvažoval o možnosti se dopravovat nějak jinak, než autem.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Argonantus: Myslim, že ještě dlouho po válce bylo ve Spojených Státech víc aut než ve zbylém světě dohromady. Pamatuju si, že jsem to slyšel v nějakém dokumentu, ale čísla si už nepamatuju.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    "Američan zřejmě tehdy vůbec neuvažoval o možnosti se dopravovat nějak jinak, než autem."

    To oni jinak neuvažují ani dnes.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    flanker:Britská armáda byla plně motorizovaná(v té době jako jediná na světě) už před válkou,nezávisle na americké pomoci.



    Nedostatek náhradních dílů nebyl způsoben tím,že by sověti na jejich výrobu úplně rezignovali.Se zastavením výroby starších typů(I-16,SB-2...)byla zastavena i výroba náhradních dílů,ovšem ještě na začátku války tvořily tyhle stroje většinu sovětského letectva.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Lotrando píše:
    Dodnes rusové mění ve stíhačkách celý motory. Proč by dělali údržbu? :)


    Za války se měnily celé motory prakticky ve všech letadlech, protože na to byly konstruované.

    Na druhou stranu udělat vozidlo, které nepotřebuje nějakou zásadní opravu po celou dobu životnosti je umění.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Jen maličké doplnění.

    Rusové zpočátku války velmi trpěli obrovským roztříštěním letectva na hromadu typů, což byl zásadní problém až do roku 44, kdy začala naplno běžet unifikace letectva na několik základních typů, jak je známe z konce války. V tomto období také došlo k přezbrojení druhosledových vojsk z nichž mnohé měli letouny z počátku války.



    Rusové za války výrobě náklaďáků nepřikládali váhu z důvodu, že podpisem Lend and Lease jim byli garantovány počty pokrývající jejich potřeby velmi moderními typy.



    Výměny celých motorů se praktikovaly u veškeré těžké techniky. Motory pak v servisních jednotkách procházely generálkou, aby byly opět celé zase nainstalovány.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Colombo:

    to není pravda - po New Yorku se jezdí taxíkem a na delší vzdálenosti letadlem.



    Rusové -

    ona ta automobilizace potřebuje taky nějaké silnice, pumpy a vůbec infrastrukturu. To se tam začalo pořádně budovat teprve velice dlouho po válce.



    a pokud budu generál, a spojenec mi nabídne místo na lodi, kam mohu narvat buď tank nebo náklaďák, tak rozhodně beru tank taky. Boj o existenci trochu přehazuje běžné priority.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Schleitr: Britská armáda měla před válkou pouze 9 vybavených divizí. Během války nebyla produkce taková, aby dokázala zajistit sama plnou motorizaci bez pomoci ze zámoří.



    S náhradními díly byly v SSSR problémy i u nových typů tanků jako T-34 a KV-1. V letectvu to bylo podobné.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Argonante, ono to není tak snadné, protože každý tank potřebuje logistickou podporu, což znamená náklaďáky, protože koňmi se opravdu velká tanková armáda na velké vzdálenosti zásobovat nedá.

    A málokdo tuší, že na jednoho bojujícího vojáka připadá dalších deset, kteří ho udržují bojeschopného, počínaje kuchaři a písaři konče. I když v Rudé armádě tenhle poměr mohl být o dost menší, pořád je třeba mít jak tanky, tak náklaďáky.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Svou poznámkou o Ruských potřebách automobilů jsem myslel množství vozů k logistické podpoře od vlaku k vojsku, protože na vlakách Rusové stavěli. A na Němcích bylo vidět, jaké přineslo vystřízlívění postavení logistiky na náklaďácích a polopásech při absenci silnic.



    S těmi US tanky v Rusku byly velké logistické problémy, zejména střelivo vyráběné v palcové soustavě se né zrovna lehce konvertovalo do metrické soustavy při tehdejší technologické úrovni Ruska.

    Jaký s tím Rusové měli peripetie krásně dokazuje kopírování nouzově přistátých B29 na TU4.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Ebon Hand: Kvuli TU-4 pak řada továren musela přejít na palcové míry a setrvačností se to v SSSR udrželo ještě po dlouhé roky.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Nejlepší bylo, jak v TU4 zkopírovali rusové i foťák, který si americký pilot v B29 zapoměl:D
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Flanker.27: jj, taky jsem to slyšel, ač nemám žádné ověření. Prý se nedokázali vypořádat se základními konstukčními problémy, třeba potahový plech v metrické soustavě byl nejbližší původnímu buď slabší, což znamenalo pevnostní problémy letounu, nebo tlustší, což vypočítali na nárůst hmotnosti o dvě tuny. Takže prý nakonec koupili výrobní stroje v palcové soustavě.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Ebon Hand: Je to například v knize Paula Duffyho a Andreje Kandalova: Tupolev. Muž a jeho letadla, kromě toho jsem to kdysi četl i v nějakém L+K. Údajně Tupolev, který byl rozladěn úkolem kopírovat, se jednou zeptal Beriji, jestli se kopírování vztahuje i na bílé hvězdy na křídlech. Berija nepochopil vtip a běžel se zeptat Stalina.



    Zajímalo by mě, jestli je to pravda, že si Tupolev tohle dovolil, na druhou stranu asi neměl co ztratit, v té době na něj pořád byl rozsudek smrti jako na spoustu jiných talentovaných konstruktérů a celá kancelář OK-100 byla tvořena vězněnými inženýry. Přesto dokázali vytvořit tak fantastické letadlo jako Tu-2.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Pár fotek z mého oblíbeného období :-D:

    image

    Obrana Starého Města před vpádem Švédů v roce 1648

    image

    Útok kyrysníků s pistolemi

    image

    Obrana tercie před útokem jízdy

    image

    Švédský král Gustav II. Adolf oslavuje vítězství u Breitenfeldu 1631

    image

    Smrt Gustava II. Adolfa v bitvě u Lützenu 1632

    image

    Obléhání Prahy švédskými vojsky 1648

    image

    Obléhání Brna švédskými vojsky 1645

    image

    Vražda Albrechta z Valdštejna v Chebu 1634

    image

    Pražská defenestrace 1618

    image

    Bitva na Bílé hoře 1620

    image

    "Magdeburská svatba" 1631
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Sakra, ty pikenýři, to je pěknej záběr. Je to z nějakýho filmu nebo rekonstrukce?
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Flanker.27 píše:
    Sakra, ty pikenýři, to je pěknej záběr. Je to z nějakýho filmu nebo rekonstrukce?


    Kapitán Alatriste
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    A to na ten film nebyly moc dobrý ohlasy. Ale tenhle obrázek mě přesvědčil, že se na něj musim podívat.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Flanker.27 píše:
    A to na ten film nebyly moc dobrý ohlasy. Ale tenhle obrázek mě přesvědčil, že se na něj musim podívat.


    Protože je to takovej ten "evropskej žánrovej" film, kterej toho moc nevysvětluje. Navíc je to v podstatě zhuštěných 6 knih dohromady, takže se tam dějové linie posouvají o celé roky jako na běžícím páse. Z hlediska příběhu to prostě bez znalosti knihy je k ničemu (tedy i pro mě), ale z hlediska autentičnosti je to docela zdařilý snímek.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. listopadu 2010
    Alatriste je holt španělskej hrdina, tak pro sebe to asi zas tak vysvětlovat nemusej.
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Filmovému alatrsitemu by to spíš slušelo jako minisérii.Škoda,že knihy nevychází v češtině(stejně jako další Perez-Reverteho historické knihy,co jsem četl recenze tak měl napsat luxusní věci z francouzské invaze do Španělska)
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Taky vám vždycky připadali propagandystický plakáty zajímavý ?

    http://www.oddee.com/item_66536.aspx
  • upraveno 24. listopadu 2010
    Amaroun píše:
    Taky vám vždycky připadali propagandystický plakáty zajímavý ?

    http://www.oddee.com/item_66536.aspx


    Stránka mi nejde zobrazit, asi používám blbej prohlížeč (Chrome)
  • upraveno 25. listopadu 2010
    Flanker.27: Já to právě četl jen v L+K a pokud nemám informaci potvrzenou z vícero zdrojů, tak ji beru s rezervou.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 25. listopadu 2010
    Ebon Hand: Ta knížka je dost hodnověrná, Kandalov byl součástí konstrukčního týmu Tupoleva (ten vtip ovšem byl jen v L+K) a čerpá z firemní dokumentace. V knížce se ovšem člověk dočte zajímavý věci, jak absurdní byly někdy přípazy kopírovat všechno. Sověti třeba měli v tý době k dispozici už lepší radiostanice z letadel B-25, než byly ty v B-29, takže chtěli konstruktéři použít samozřejmě ty lepší, ale Berijův dozor nechtěl dovolit. Nějak se jim to podařilo protlačit až ke Stalinovi, kterej si to kupodivu nechal vysvětlit a užití lepších radiostanic povolil.
  • upraveno 25. listopadu 2010
    Ještě k té Třicetileté válce, narazil jsem na přepsanou kapitolu o Bitvě u Jankova (respektive její výcuc) z knihy Nepokojná léta.
  • upraveno 25. listopadu 2010
    Nemohl jsem se nepodělit o tento zvláštní obrázek.



    image
  • upraveno 25. listopadu 2010
    Jerson píše:
    Nemohl jsem se nepodělit o tento zvláštní obrázek.



    Řekl bych, že autor stranil Ústředním mocnostem. :-)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.