Baelor I. Targaryen

Baelor I., známý jako Milovaný nebo Požehnaný (ale i jako Zmatený), byl 9. králem Západozemí z rodu Targaryenů a druhým synem krále Aegona III. Panovníkem se stal po smrti svého bratra Daerona. Baelor byl zároveň králem i septonem a stal se nejmilovanějším targaryenským králem. Vládl v letech 161-171 Po dobytí.

 

amoka_Baelor_I_TargaryenNarodil se v roce 144 Po dobytí jako druhý syn Aegona III. a jeho manželky Daenaery Velaryon. Byl velmi štíhlý a vypadal křehce, což byl důsledek jeho častých půstů. Měl dlouhé vlasy i vousy stříbro-zlaté barvy, typické pro Targaryeny. Jeho koruna byla z květin a vinné révy. Byl to mírumilovný člověk, oddaný a zbožný muž. Byl tichý, sečtělý a silně věřící v Sedm. Chtěl se stát septonem, ale jeho otec mu to nedovolil. Místo toho mu nařídil, aby se oženil se svou sestrou Daenou. Baelor neochotně poslechl, ale odmítl manželství naplnit.

Králem se stal po smrti svého staršího bratra Daerona, který zemřel při vzpouře v Dorne. Svoji vládu zahájil tím, že prošel bosý Kostěnou cestou až do Dorne, aby tam uzavřel mír. V Dorne vysvobodil svého bratrance Aemona Dračího rytíře z hadí jámy. Údajně ho během cesty mnohokrát uštkly zmije, ale před jejich jedem ho ochránila víra v Sedm. Tento příběh by však mohl být jen metaforou pro jeho pobyt v Dorne, kde „hadí jáma“ představuje samotné Dorne a „zmije“ Dorňany. Tak jako tak se Baelor vrátil domů po úspěšném sjednání míru, který završil domluvou sňatku mezi synem svého bratrance princem Daeronem a dornskou princeznou Myriah Martell.

Baelorovo panování se pak neslo v duchu zbožnosti, zatímco říši ve skutečnosti dál spravoval jeho strýc Viserys jako pobočník. Baelor hned po nástupu na trůn zrušil své manželství s Daenou a uvěznil ji i s mladšími sestrami Rhaenou a Eleanou v jejich komnatách v Rudé baště, aby nesváděly k tělesné žádostivosti nejen jeho, ale i jiné členy královského dvora. Dal postavit velké septum v Králově přístavišti, které po něm bylo pojmenováno. Půl roku se modlil nad dračími vejci ve snaze přivést je k životu – marně. Také se pokusil při doručování zpráv nahradit havrany holubicemi. Vysloužil si opovržení šlechty, když přinutil hrdého lorda Belgravea, aby umyl nohy malomocnému. Dal spálit knihy septona Bartha, pobočníka krále Jaehaeryse I., protože ho považoval spíš za čaroděje. Taky vykázal všechny prostitutky z Králova přístaviště, přičemž se za ně modlil, ale nechtěl se na ně dívat. Odmítl znovu povolit vyzbrojení církve, protože jako mírumilovný člověk věřil, že jedinou zbraní věřícího by měla být modlitba. Zařídil, aby byl Nejvyšším septonem zvolen kameník, který uměl opracovat kámen s takovou zručností, až Baelor věřil, že je se do něj vtělil sám Kovář (pozn.: jeden z aspektů Sedmi). Tento Nejvyšší septon přitom neuměl číst, psát a ani neznal modlitby. Říká se, že pobočník nechal tohoto septona otrávit, aby ušetřil království ostudy. Po jeho smrti byl opět na Baelorovo naléhání novým Nejvyšším septonem zvolen osmiletý chlapec, o kterém král tvrdil, že koná zázraky. Ale ani tento zázračný chlapec nakonec nedokázal zachránit králi život. Šířily se zvěsti, že Baelora otrávil jeho strýc Viserys, aby zachránil říši před jeho šílenstvím a sám se stal králem. Avšak podle historiků se král vyhladověl k smrti při jednom ze svých půstů.

Baelor byl pověstný svou zbožností – byl zároveň králem i septonem. Stal se nejoblíbenějším králem Západozemí. Sám miloval prostý lid stejně vroucně jako bohy. Někteří ho tak uznávali jako velkého a svatého muže, který díky hlubokým modlitbám a půstům zažíval náboženské vize a ctili ho pro jeho přínos víře. Další ho naopak považovali za slabošského a pomateného blázna, který trpěl halucinacemi a ve svém fanatismu dělal špatná rozhodnutí.

Baelor I. zemřel v roce 171 Po dobytí ve věku asi 27 let. Protože nezanechal potomka, přešla vláda na jeho strýce Viseryse, mladšího bratra krále Aegona III., který oběma svým synovcům sloužil 14 let jako pobočník.

 

zdroj: http://awoiaf.westeros.org/index.php/Baelor_I, obrázek: Amoka

 

edit: 17.10.2014