Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Zvláště to porovnání s americkým videem na konci je sranda. "Not millennials, warriors." =D
https://www.armadninoviny.cz/vyzvednuti-norske-fregaty-helge-ingstad-se-odklada.html
Podobně je to líčené i v posledním ATM. Ale hodně pozornosti si zaslouží poslední část:
Ve zprávě se píše, že komise nechce zjišťovat, kdo za co může, a jestli porušil zákon. Důležitější je odhalit, co nehodu způsobilo a jak se dá zabránit jejímu opakování. Z nehody se dá vyvodit i několik obecných závěrů. Světová válečná námořnictva se v poslední době soustředí na sofistikované senzorové vybavení. Panuje představa, že lepší situační uvědomění zaručuje převahu nad protivníkem. Helge Ingstad měla špičkový radar AN/SPY-1 (základní kámen systému Aegis), supermoderní námořní radar Reutech RSR 210N, elektro-optický pozorovací systém Sagem Vigy 20 a nejnovější sonar MRS 2000.
Přesto najela za jasné noci do skoro stojícího tankeru. Jistě, byla to nešťastná shoda okolností. Jenže podobných nehod se stalo víc. V roce 2017 se stejně špičkově vybavený torpédoborec třídy Arleigh Burke USS Fitzgerald srazil s pomalu plující kontejnerovou lodí. O pár měsíců později se stejná příhoda stala jeho sesterské lodi USS Fitzgerald. V roce 2009 najel křižník USS Port Royal na mělčinu poblíž ostrova Oahu. Loď plula pomocí špičkového inerciálního navigačního systému. Byl však špatně nastavený.
Přitom stačilo určit polohu pomocí obyčejného ručního zaměřovacího kompasu a papírové mapy. Zkušenému navigátorovi to nezabere ani pět minut. Další banální navigační chyba dostala v roce 2016 do vážných potíží dva americké rychlé hlídkové čluny. Ztratily se cestou z Kuvajtu do Bahrajnu. Omylem vpluly do Íránských výsostných vod okolo ostrova Farsi. Íránci oba čluny zajali. Záležitost musel řešit americký ministr zahraničí John Kerry. Americké námořnictvo zpočátku svádělo problém na poruchu jednoho z člunů. Později ale přiznalo, že jeho námořníci prostě zabloudili. Používali GPS.
Špičkové senzory a elektronika zjevně nejsou lékem na všechno. Další zajímavý závěr je, jak křehké dnešní válečné lodě jsou. HNoMS Helge Ingstad se šla ke dnu. USS Fitzgerald a USS John S. McCain k tomu neměli daleko. Co se stane, až po nich bude někdo střílet? Helge Ingstad měla vodotěsné přepážky. Byly jí však k ničemu, protože voda pronikala okolo hřídele lodního šroubu.
Stejný problém by mohly mít i čtyři její sesterské lodě třídy Fridtjof Nansen, páteř norského námořnictva. Fregaty postavila španělská firma Navantia. Vyrobila i španělskou třídu fregat Álvaro de Bazán. Se stejným designem se dostala i do finále zatím neuzavřené soutěže na stavbu nových fregat pro americké námořnictvo. Navantia staví i zbrusu novou australskou třídu torpédoborců Hobart.
Když tak čtu různé informace o tomhle a podobných incidentech, skoro vždyky se u toho člověk dočte, že to a to bylo vypnuté, že odpovídač nefuncoval a tak dále. Až si jeden říká, jak vůbec dokázal Kolumbus doplout bez všeho tohle vybavení neznámým oceánem do Ameriky nebo jak Magellan (resp. Elcano) dokázal obeplout Zemi (flatearthisty tu snad nemáme).
A to nemluvím o schopnostech současných válečných lodí ustát poškození, ostatně o tom se v článku taky píše. Třeba za druhé světové války dokonce i torpédoborce, které měly tehdy výtlak řádově mezi 1500-2500 tunami dokázaly občas ustát poškození po zásahu těžkým granátem nebo dokonce torpédem. Dneska to snad nevydrží ani ruční granát...
Jedno video od tohohle člověka sem už dávala Aviv. Tohle docela dobrý základní přehled o vývoji zbroje od 11. do konce 15. století (škoda, že nešel dál, maxmiliánské zbroje z 16. století jsou nádherné).
Prekvapilo ma, že pod tou veľkou helmou mali ešte menšiu.
https://nationalinterest.org/blog/skeptics/war-terrors-total-cost-5900000000000-41307?fbclid=IwAR0Fc_NNGAqSyjuWWzDNWASxEBSK2JCp3feQjVGpTbnh_qcEO7TffrNbcZU
http://casopisargument.cz/2019/01/22/neznalek-jako-zbran-propagandisticke-valky/?fbclid=IwAR1wsaCavM3BPCzd744fLOiswvdc4aVtYByfO8orqo3bONSIk1w_5UmCkwo
Pamatuju si, že mě onehdá napadlo, když jsem učil první generaci studentů, co se narodili už po listopadu 89, že tihle už nemají možnost konfrontovat cokoliv s osobní zkušeností. Hodně štěstí při získávání nepokřiveného obrazu doby :3eyed:
Existuje zajímavý efekt, nad kterým mě přiměl zamyslet se jeden doktor
A sice, že v dětském věku, kdy nejvíc nasáváme informace, nám historky "ze života" (kde hledáme a nacházíme vzory a zároveň poznáváme reálie doby) často vyprávějí spíš prarodiče než rodiče, kteří s námi víc řeší společné záležitosti, krom toho, že pro nás nejsou tak "vzácní", abychom se o jejich život více zajímali.
V důsledku čehož mám třeba určitý přehled, jak to v Praze vypadalo během 2. sv. války, ale už ne, jak to tam vypadalo během 60. a začátkem 70. let, resp. pokud ano, tak jsem se doptával výrazně později. Ovšem coby dospělý už se člověk do těch příběhů zdaleka tolik nevžívá a navíc podvědomě filtruje.
Třeba u Němců cca mojí generace jsou hrdiny jejich příběhů dědečkové bojující v řadách Wehrmachtu a nikoliv rodiče pracující na obnově zničeného hospodářství, což ovlivňuje jejich vnímání tohoto období (vytrácí se reflexe, m.j.). Rostoucí podpora fašismu má samozřejmě mnohé jiné příčiny, ale ten efekt tady je.
Naše porevoluční generace zas nezná 70. a 80 léta z vyprávění rodičů (ač by mohla), takže výše zmiňovaná ideologicky modifikovaná krmě má slušnou šanci (de)formovat její vnímání doby.
https://www.rt.com/news/449545-venezuela-defense-minister-constitution/?fbclid=IwAR0IhVHdNrVHrOyGxFcUJSx2yeLb_s77Nm4qgRh-sm3dNl8jGehpJXoSelo
https://liveuamap.com/en/2019/24-january-another-yellow-vests-activist-mickael-samurai
ježíšku teď by nám žurnalisté zase řekli že za všechno můžou ruští boti
ale zase by to nesedělo s tím že žluté vesty jsou plné islámofobních pravičáků
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/jak-jsem-osvobozoval-kliniku_511550.html?fbclid=IwAR3X-GN8fodYL57GBYiYTP7SD201oeZnRvW6Psw8d22fYhCAxgfHzoByPrI
(Dobrá práce, až na malé detaily - např. není pravda, co se často uvádí, že generál Carteaux neměl žádné předchozí armádní zkušenosti. V mládí byl dragounem v královské armádě až do roku 1779. Jen jednoduše nebyl formátem pro vrchního velitele.)
https://www.stream.cz/krvava-leta/10030293-krvava-popelecni-streda-po-naletu-na-prahu-zustalo-v-troskach-pres-700-mrtvych?rss&dop-ab-variant=3&seq-no=1
Ještě poznámka. Záchranné práce tenkrát silně komplikovalo, že většina pražských hasičů odjela o den dříve pomáhat do Drážďan.
Ale nie som až tak prekvapená tým, čo hovorí o Rusku, hoci vstup do NATO vyjednával. Ako hovorí, 20 let je 20 let a situace se mění.
Přovnání k slonovi v porceláne tiež pekné.
1.Nebyly specifikovány podmínky smlouvy s EU, kterou Janukovyč nakonec odmítl. (mohlo by se totiž zjistit, že ty podmínky nebyly žádná hitparáda a to odmítnutí mělo svoji logiku)
2.Byl zdůrazňován pokojný průběh protestů a přitom i v použitých záběrech byli vidět ozbrojenci v řadách demonstrantů, bez bližšího vysvětlení.
3. Podstatná část reportáže byla věnována střelbě sniperů a bralo se jako fakt, že tam byli a stříleli na příkaz Janukovyče, přestože dodnes není vyšetřování jednoznačně uzavřeno a nikdo se ani nepokoušel vysvětlit kdo na Majdanu zastřelil policisty o nichž v té samé reportáži padla zmínka.
4. Nikomu nepřijde divné, že Janukovyč nechal střílet do davu a přitom ten samý Janukovyč zakázal Berkutu použít násili k rozehnání demonstrace, přestože Berkut na to měl potřebné technické prostředky. Naopak ten samý Berkut nepoužil zbraň ani v momentě, kdy jeho příslušníci byli upalováni a lynčováni (tyto záběry použity nebyly). Je to o to zajímavějkší, když dnes můžeme porovnávat, jak se při podobných akcích chová španělská nebo francouzská policie.
5. Nepadla ani zmínka o trapné úloze zástupců EU, kteří garantovali dohodu o uklidnění situace, která nepřežila ani 24 hodin a když z ní majdanisté udělali bezcenný cár papíru, tak to přešli mlčením a nezmohli se ani na verbální protest a dál dělali ubohou stafáž celému divadlu.
5. Tohle tedy jsou ty hodnoty, kvůli kterým asistujeme při převratech v různých částech světa? Opravdu jsou pohrobci Bandery to, co si zaslouží naši podporu??
Tady k tomu něco z historického hlediska: