Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Co se týče pralesa, z hlediska ekologie jsou daleko významnější oceány. Ostatně třeba systém emisních povolenek je k ničemu, když hlavní hráči jako USA, Rusko a Čína na to kašlou. Ne že by to nebylo důležité, ale třeba konkrétně Afghánistán s tím mnoho společného nemá. A z hlediska bezpečnosti je lepší, abysme neuváženými zásahy venku nedávali důvod lidem tamodtud mířit sem (a pak to vůbec nijak neselektovat, brát šmahem všechno) než se pokoušet jim tam zavádět civilizaci. Což mi zase asociuje památný dialog z Jak jsem vyhrál válku aneb proč britský voják vždycky válčí se lstivým Afgháncem. Tenhle příměr celkem sedí, jenže já bych měl ještě jiný. Když radíš někomu, jak se dostat tramvají linka dvě do Střešovic, vyžaduje to, aby příjemce té rady chápal, co je to tramvaj.
ups
"Zničil jste stíhačku za třicet milionů dolarů."
"Ale splácím to po deseti dolarech týdně." =D
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Pravda-o-raketach-Ano-Rusko-muze-mit-pravdu-rika-muz-ktery-si-pral-radar-USA-556361
https://anfenglish.com/kurdistan/guerrillas-infiltrate-turkish-soldiers-positions-footage-30344?fbclid=IwAR1Alf_mviGEu6SWl0ADaIIsfFFm6Ka9s0IDMgatZlJx-Fgyg4coCUiIwkg
Mimochodem, když jsme tu a tam zmínili tu Saúdskou Arábii a jakože tlak na ní. Takový příklad. Španělská vláda se 3. září rozhodla zrušit dodávku 400 leteckých pum Saúdům, protože by mohly být použity v Jemenu. Jenže za pouhých 10 dnů vláda obrátila a v dodávkách těchto pum i další munice bude pokračovat. Proč? Protože španělské loděnice Navantia se bály, že by pak Saúdové mohli zrušit kontrakt na pět lodí za 1,8 miliardy.
Není nad pevné morální postoje. Na jednu stranu to sice z pohledu Španělska chápu, jejich ekonomika živoří a potřebuje každou zakázku, na druhou mě štve, jak se všichni (protože podobně se pochopitelně chovají i další země) navenek tváří jako svatoušci, když jde o někoho jiného.
(Zdroj? Listopadový ATM)
https://dispatchesfromtheedgeblog.wordpress.com/
http://a2larm.cz/2018/11/skandalni-zabijeni-a-valecne-zlociny-v-jemenu/
https://www.gatestoneinstitute.org/6101/turkey-syria-kurdish-state?fbclid=IwAR050OX_7Wq-rp7KOCtLpiIHJMJ1zWOuW01f-od8byxF9Du7U_TTsQyy8Es
Tak co myslíte, je tohle reálné?
Ešte ma prekvapilo o koľko menej ropy je z Ruska oproti Blízkemu východu.
Norwegian Navy frigate HNoMS Helge Ingstad collided with oil tanker in Sture, north of Bergen, Norway.The warship was returning from #NATO #TridentJuncture exercises. All 137 crew have been evacuated.
https://twitter.com/miladvisor/status/1060564634212728832
https://www.militarybox.cz/news/lidske-ztraty-americkych-vojenskych-operaci-v-afghanistanu/
Dnešní lodě jsou opravdu skoro jako z papíru. To poškození ani nebylo nějak veliké a loď samotná není žádný prcek, má výtlak přes 5 000 tun. Připomínám, že když Argentinci potopili Britům Sheffield, tak vlastně ani neexplodovala hlavice exocetu, celý požár způsobilo jen raketové palivo. Navzdory takovým zkušenostem se mám pocit pro odolnost lodí mnoho neudělalo. Když přitom čtu o námořních bojích třeba za druhé světové, jaká poškození občas byly i menší lodě schopné vydržet, tak při pohledu na současná námořnictva tak nějak zůstává rozum stát.
Hodně velkou otázkou je cena bojových plavidel, kdy největší část nákladů jde samozřejmě na elektroniku a bojové systémy, do samotné konstrukce se podle mě ale zas tolik neinvestuje.
Další věc je, že díky automatizaci se velmi snižují počty členů posádek, ale to na druhou stranu znamená mnohem méně lidí, které je možno v případě poškození či požáru nasadit na záchranné práce.
Na italském příkladu je možno si položit otázku, zda je výhodnější pro letectva pořizovat stále menší a menší počty složitějších a značně předražených letadel, před nákupem většího počtu ne tak sofistikovaných, ale podstatně levnějších strojů.