Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Některé ty techniky v tom druhém videu jsou zajímavé. Ty padací jsme se učili, ne že bych to dneska dal čistě, obzvlášť někde venku na ulici na betonu, ale když jde člověku o život, na nějakou tu modřinu se nesmí ohlížet.
Rozklikla jsem i ten se dvěma historickými otázkami, na které prý zaručeně odpovíme špatně (já teda odpověděla špatně) a ten taky staví věci do zajímavého světla.
K Afghánistánu (k ostatnímu se nebudu vyjadřovat) - Věnovali jsme se mu v rámci projektu dva roky. Za sebou máme výjezdy a jeden člen týmu je tam devátým rokem (teď na pozici OSN). Nemyslím si, že bych si dovolil se svým čerstvým dojmem doporučovat někomu jestli se má stáhnout nebo ne. Troufám si tvrdit, že i kolega by si pořádně rozmyslel, než by někde vylezl s nějakým názorem.
Tady na icefire si troufnu trvdit, že stažení moc nepřichází v úvahu. Je to fakticky vyklizení pozic Číňanům a Talibanu ( s kterým se moc domlouvat nejde, neboť to je dost volné uskupení warlordů), kteří už ukázali svoje. Čína si jede ten svůj zhoubný neokolonialismus (To vidim a slyšim i tady v Kambodže). A Taliban zničí všecko co tu vybudoval nezisk (OSN) ale i běžné firmy. Mimochodem pokud proběhne v Kábulu nějaký teroristický útok je to velice často na etnickou skupinů Hazárů - osvícených šíitů, jejichž život se nejvíce podobá tom Evropskému. Ne, Afghánistán celý kontrolovat nejde. Ale určité části vždy budou civilizovanější (a není jich málo) a ty je dobré podporovat.
Ad Afghánistán. Strategie, která nefunguje, nemá být udržována jen proto, že nevíme, jak na to jinak. Dávné vojenské pravidlo. Na druhou stranu, možná si to spojenci, zejména Spojené státy, ze svou doslova debilní strategii v oblasti za posledních 40 let, zaslouží. Ale hlavně že se to v Čínu obrátí, to je pravý cimrmanovský krok stranou =D V reálu jsou však jen dvě možnosti. Buď se najde strategie, jak Afghánistán dostat pod kontrolu, pak má smysl tam být a tu strategii rozjet, anebo se nenajde a pak doporučuju ústup. Dokud si ale samotní Afghánci, resp. jejich podstatná část, sama nebude přát změnu, bude to stejná díra jako dosud. Uměle živené ostrůvky koncentrované okolo misionářů zvenčí se spasitelskými komplexy na tom nic nezmění.
Jestliže se obávám vzestupu Číny nebo Ruska, pak není nejlepší variantou tomu čelit zoufale neúspěšnou operací, která nemá ani konec, ani jasně stanovený cíl (a kromě toho odčerpává značné prostředky, které by mnohé armády, včetně té naší, zoufale potřebovaly jinde). Mnohem více by udělalo, kdyby např. Německo mělo více než 4 letuschopné eurofightery a jejich ozbrojené síly měly jiné priority než nákup těhotenských uniforem.
Ach jó, Vichy. To bylo jak ta naše SR, ale tam měli rozum a Petaina nepopravili.
Afghánistán - Strategie existuje a v roce 2018 bude s posilou vojáků bude upravena. Doporučoval bych si něco najít o generálu Nicolsonovi. Jinak většina Afghánců si přeje změnu respektive nechtějí aby Daeš a Taliban je masakroval. Ono zjistíš, že většina lidí se tam snaží žít normální život. Procentuální rozdíl mezi extrémisty tam a například tady není zas tak markantní. Ve výsledku těch pár procent tvoří dost podstatný rozdíl. Je samozřejmě nutné přičíst zdejší prostředí, mentalitu a dostupnost zbraní.
Neziskovky a spasitelské komplexy - rozvojová spolupráce ma komplexnější důvody než jenom dojímat se nad nebohým stavem populace. Zvlášť v dnešním globalizovaném světě je to prvním nástrojem spolupráce dvou zemí. Doporučoval bych nastudovat si něco více o zahraniční politice.
4 schopné eurofightery - No asi je to málo, ale pokud vím Německo s tím něco dělá. Rozhodně to ale v dnešní době není rozhodujícím faktorem. Dnešní bitvy jsou mnohem komplexnější a vedou se na více rovinách. Studená válka a doba národnostních konfliktů, kdy je nutné během několika hodin mobilizovat všechno co se dá už je dávno pasé (jako klobouky). Dokonce i Rusko to ví - viz jejich strategie hybridní války. U číny je to vyloženě zatím ekonomická rovina.
P. S. Netvrdím ani, že by místní nějak nadšeně podporovali Talibán, ale dokud to bude vypadat tak, že jejich vlastní ozbrojené síly budou v boji takřka nepoužitelné, dokud oni sami nebudou odhodlaní se Talibánu zbavit svými vlastními silami, pak jakákoli pomoc může věci jen dočasně zmírnit, ne je změnit.
Politika a už vůbec ne zahraniční se nemá řídit zájmem neziskovek. Pokud to dělá, je to špatně. Od toho je to ostatně "NGO" sféra. Chápu, že si páv chválí vlastní ocas, ale
4 letuschopné eurofightery jsou 4 letuschopné eurofightery. To je důsledek dlouhých let zanedbávání ozbrojených složek jako celku. Věta o jakési komplexnosti mi připomíná "ten prospěch není tak růžový, jak jsme si představovali, ale já bych to neviděl tak černě. Třeba ta krásná čtyřka z dusíku nebo ten krach na burze, to jsou dvě první vlaštovky". Jinak řečeno okecávání. Stav evropských armád je povětšinou tristní a to ne vždy v počtu použitelné techniky, ale hlavně v lidských zdrojích. Kvalifikovaných je málo a stále jich ubývá. Většina evropských armád má třeba podstatně méně lidí schopných obsluhovat techniku než té techniky, třeba mají vycvičené posádky jen pro třetinu tanků a podobně. A zahraniční mise na tom mají svůj podíl, jak už jsem řekl, odčerpávají prostředky, které by jinak bylo třeba vložit do údržby, do zvyšování kvalifikace personálu a tak dále.
Co se týče agresivity Ruska, ta je IMO čistě reaktivní, vyplývající z aktivit NATO a USA. Nemyslím si o Putinovi a jeho oligarchických bojarech nic dobrého, bohužel Rusko není Sovětský svaz, ale být na jeho místě, asi bych se choval tváří v tvář smrtelné nebezpečnosti USA zvlášť a NATO jako celku podobně. Spíš mnohem tvrději. Třeba bych rozhodně nikdy nepřistoupil na omezení množství jaderných zbraní , které jako jediné zabezpečují Rusku s jeho celkovou slabostí kvůli malé populaci, dlouhými a komplikovanými hranicemi, slabým námořnictvem a tak ve srovnání s hyperagresivní upadající - takové jsou nejnebezpečnější - supervelmocí určitou paritu a bezpečnost. Abcházie a Osetie je složitý příklad s komplikovanou historií, tam označovat Rusko za agresora je trochu zpozdilé. Dejme tomu u té Ukrajiny, ale zas, kdo si vzpomíná na Irák, Afganistán, Libyi, Sýrii, Írán, Nikaraguu, Grenadu, Chile etc. etc.etc. . A na stovky základen po celém světě... :)
https://www.dailymail.co.uk/news/article-6210951/Smirking-Salisbury-hitman-unmasked-decorated-GRU-colonel.html
https://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-economy-transpor/easier-movement-in-assads-syria-brings-some-economic-reward-idUSKCN1M71YD
Každopádně, ať se daří.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2018/09/25/tip-na-dobrou-knizku-valka-pred-valkou-krvavy-podzim-1938-v-cechach-a-na-morave/#more-954095
Přednášející zřejmě neprošla potřebnou indoktrinací, takže v závěru spíš tak nádavkem zpochybnila většinu tvrzení zpoza Kanálu, kterými nás zásobuje naše zpravodajství (krom toho Vojenského). Zejména:
- jakákoliv mimolaboratorní manipulace s unitární formou těchto látek by téměř jistě vedla k intoxikaci dotyčných kutilů. Přičemž smrtelné dávky se pohybují někde na úrovni jednotek mg, a to jak při vdechnutí, tak při potřísnění kůže (což je hlavní deviza novičoků oproti starším generacím neurotoxinů)..
- Na základě chemické analýzy nelze určit původ látky. Naopak, o kvalitě laboratoří svědčí to, že striktně dodržují postup, a výsledek tudíž nezávisí na místě vzniku.
- Rozpoznat, o jaký typ látky se jedná, na základě analýzy metabolitů odebraných z těl obětí je možné pouze tehdy, máte-li k dispozici etalon dané sloučeniny a odzkoušeli jste ho předem někde na myších.
https://zpravy.idnes.cz/afghanistan-taliban-vycvik-vojaku-cesko-fd2-/zahranicni.aspx?c=A180924_122113_zahranicni_aha
O tomhle jsem mluvil. Prvotní je zájem a ochota místních. Ta nemůže být suplovaná zvenčí donekonečna.
Když použiju příměr ze školních let, byli spolužáci, kterým stálo za to nějak pomoci, občas "ťuknout" a chytili se. A pak byli takoví, kteří kdyby měli okolo sebe deset specializovaných asistentů a dvacet výchovných poradců, bylo to h-houby platné.
Musí dospět k pochopení, že o své štěstí se musí zasadit nejdřív sami. Takovým má smysl pomáhat. Mám rád nesobecké hrdiny a pohádkový altruismus, ale ani to se nesmí přehánět do absurdna. A i jinak můžu pomoci různým lidem v různé míře. Třeba sousedka je úplně blbá, xkrát jsem jí musel šroubovákem otevřít dveře, když si je zabouchla, anžto si šla na cígo a nechala klíče v zámku zevnitř. Nepoučí se. Nebo jí znovu vyladit kanály na televizi, protože si to je schopná kompletně rozfrcat. A ano, to je zrovna případ, kdy pomáhám někomu, aniž by to mělo dopad. Nebo je vždycky hrozně překvapená, když si zajede k jiné kvočně do čtvrtého patra a pak při nástupu do výtahu jede opačným směrem. Výtah z předvolbami je pro ní šifra mistra Leonarda. Když na ní narazím bloudící mezi patry, dovezu jí kam potřebuje. Jenže je to sousedka no. Blbá ale naše, chtělo by se říct. Třicet let soužití v jednom domě v člověku nějakou tu solidaritu vybuduje.
No jenže pak jsou tu jiné země, jiné kontinenty, národy, kde prostě solidaritu necítím. a vlastně žvaním o něčem úplně jiném, než jsem původně chtěl, nějak mi to ujelo jinam. Takže to ignoruj :)
Ještě k tí solidaritě. Nemá smysl chtít zachránit každého. Obzvlášť když nevíme jak na to. Na druhou stranu je čoraz nerealistickejšie povedať, že mňa sa tá a oná vec netýka, pretože globalizácia. Tovar, čo kupujeme. Krajiny do ktorých predávame. Spojenectvá. Podpora nariadení, ktoré sa týkajú niečoho vonku, ale mohli by sa vzťahovať aj na niečo iné, s čím máme do činenia. A potom eko veci ako že áno, dažďový prales je míle a míle ďaleko, ale pretože je potrebný pre rovnováhu planéty, tak jeho likvidáciu, než/ak vôbec sa tam niekto spamätá, pocítime. Tie hospodárske a eko veci sa prelínajú, jedna podnecuje druhú. V jistém smyslu jsme na jedný lodi a řešíme, jak lidem zabránit vrtat díry, zatímco někdo profituje z prodeje vrtáku a zatopených komor.