UPOZORNĚNÍ: následující text obsahuje zásadní spoilery k povídce Potulný rytíř!
14. král Západozemí z dynastie Targaryenů byl čtvrtým synem krále Daerona II. a jeho manželky Myriah Martell. Po sérii nepředpokládaných úmrtí v rodině se stal králem v roce 221 a vládl do roku 233 Po dobytí.
Maekar se narodil (pravděpodobně) v roce 174 Po dobytí. Jako čtvrtý a nejmladší syn Daerona II. a Myriah Martell původně neměl moc velkou šanci usednout na trůn. Býval popisován jako silný muž mohutné postavy. Měl fialové oči a rovné vlasy stříbro-zlaté barvy, ale tak světlé, že vypadaly téměř bílé. Jeho tváře byly zjizvené dolíčky od neštovic, jenom částečně zakrytými čtvercovitě zastřiženým stříbro-zlatým vousem, s nímž jeho obličej vypadal přísně. Podle slov jeho příbuzných měl urážlivou povahu.
Oženil se hodně mladý a měl přinejmenším čtyři syny (Daeron, Aerion, Aemon, Aegon) a dvě dcery (Rhae, Daella). Získal do vlastnictví rodinné letní sídlo Létohrad (Summerhall). Jako svůj osobní znak používal tříhlavého targaryenského draka ve čtyřech polích. Jako král si nechal zhotovit novou korunu ze zlata a černého železa s ostrými bodci.
Během Blackfyreovy rebelie v roce 194 Po dobytí velel části targaryenských vojsk, která v rozhodující bitvě na Rudotrávném poli zadržela „šílený“ útok povstalců vedených jeho strýcem Aegorem „Bittersteelem“ Riversem. Když potom jeho bratr Baelor se svými jednotkami zaútočil na zadní řady vzbouřenců, byla bitva rozhodnuta. To dalo později vzniknout písni „Kladivo a kovadlina“, kde kladivem byl Baelor a Maekar kovadlinou, o kterou společně roztříštili vzbouřenecké síly. Ale Maekar se cítil nedoceněný, protože vítězství bylo přičítáno hlavně jeho bratrovi a chybám Daemona Blackfyrea. I v jiných záležitostech stál neustále ve stínu svého nejstaršího bratra, což zraňovalo jeho pýchu. Raymun Fossoway, zakladatel rodu Fossowayů ze zeleného jablka, o něm prohlásil: „Ne tak statečný jako princ Baelor, ne tak chytrý jako princ Aerys, ne tak dobrotivý jako princ Rhaegel.“
V roce 209 Po dobytí zavítal Maekar na turnaj v Jasanobrodu, kterého se měli zúčastnit jeho synové Daeron a Aerion. Jeho nejmladší syn Aegon měl dělat panoše Daeronovi. Maekar doufal, že jeho synové předčí Baelorova syna Valarra. Ale oba starší synové Maekara zklamali. Daeron se opil do bezvědomí ještě před příjezdem na turnaj, pročež Aegon v utajení pod jménem Egg vstoupil do služeb potulného rytíře Duncana Vysokého (zkráceně Dunk). Aerion se zostudil, když během turnajového klání záměrně zabil koně svého soupeře. Když pak Dunk napadl Aeriona a ten žádal o rozsouzení v boji při „Soudu sedmi“, Maekar podpořil Aeriona a Daerona, který Dunka lživě obvinil, že Aegona (Egga) unesl, a rozhodl se, že bude bojovat po boku svých synů. Během „Soudu sedmi“ se Maekar dostal do souboje se svým bratrem Baelorem, který se postavil na stranu Dunka. Maekar mu v zápalu boje zasadil smrtelný úder palcátem do hlavy. Korunní princ Baelor zemřel krátce po skončení boje, když si sundal helmu. Maekar tušil, že bude nařčen z bratrovraždy, protože někteří začnou tvrdit, že to udělal úmyslně. Aby vyřešil problémy se svými syny, poslal Aeriona na cesty po Svobodných městech a Dunkovi nabídl službu na svém hradě, kde by mu Aegon dál sloužil jako panoš, ale na jeho výcvik by dohlížel zkušený zbrojmistr. Dunk to odmítl. A protože Aegon dál umíněně trval na tom, že bude dělat panoše jen Dunkovi, nakonec Maekar svolil k tomu, aby ho Aegon v této roli doprovázel na cestách.
O pár měsíců později během Velké jarní epidemie zemřel král Daeron II. i synové prince Baelora a vládcem se stal Maekarův druhý bratr Aerys. Maekar očekával, že bude jmenován pobočníkem. Když tento post získal jeho strýc Brynden „Bloodraven“ Rivers, se kterým nevycházel, Maekar raději opustil hlavní město a odjel na své sídlo Létohrad.
Když se po Aerysově smrti v roce 221 Po dobytí stal Maekar králem, nechal Bloodravena uvěznit. Během jeho vlády nastalo dlouhé horké léto. Někteří si dokonce mysleli, že nastalo Velké léto (pozn. dle legend léto, které nikdy neskončí). Ale když nakonec léto po sedmi letech přece jen skončilo, po krátkém podzimu zavládla dlouhá a krutá zima.
Maekar vládl až do roku 233 Po dobytí, kdy padl v bitvě proti neznámému vzbouřenému lordovi. Možná to bylo v jedné z dalších rebelií Blackfyreů, nebo snad proti poslednímu lordu Lothstonovi z Harrenova. Protože dva jeho nejstarší synové Daeron a Aerion zemřeli dřív než Maekar, sněm lordů nejdříve nabídl korunu třetímu ze synů, Aemonovi. Ale ten odmítl, protože chtěl dostát mistrovskému slibu. Na trůn proto usedl Maekarův nejmladší syn jako Aegon V.
zdroj: http://awoiaf.westeros.org/index.php/Maekar_I, obrázky: Amoka