Překladový klíč IF
A další novinka je tu! Překladový klíč
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
Pro překlad jména Saltpans jsou bohužel nutné specifické a poněkud obskurní znalosti (kdybych náhodou tenhle výraz nemusel přeložit a nevyhledal si dosti krkolomnou cestou český ekvivalent na internetu...), které překladatel njikoli překvapivě postrádá. Saltpans se musí přeložit jako Saliny (bazény, v nichž se odpařováním mořské vody získává sůl; já to našel jenom proto, že jsem si vyhledal cestopis popisující francouzskou zátoku Bourgneuf, zdroj soli pro asi třetinu Evropy).
Jinak, jak mám chápat názvy, u kterých jsou uvedeny dva překlady? Předpokládám, že to jsou asi případy, kdy je na různých místech ságy překládán stejný pojem jinak. V takových případech by ovšem bylo zřejmě vhodnější nechat tam jen jeden, anebo alespoň nějak zdůraznit ten preferovanější.
Acorn Hall... Žaludohrad,
Griffin's Roost ... Nohův hrad,
Oldcastle ...Starohrad,
Ashemark ... Jasanohrad,Není nad to, když se překládá s fantazií! :-)PS: Tak mě napadá, nemá to být spíš nohův HŘAD?PPS: Nehledě na to, že ve fantasy a v heraldice se obvykle mluví o gryfech, ne?
Ale co třeba Jasanka? (Jasan+marka)Každopádně tyhle věci moc nehoří. Teoreticky jsem ochoten se s nimi i smířit. Nikdy ale nepřijmu například Hnusodíru...
Pokud bychom se orginálu drželi doslovně, vznikne nám v prvním případě Hvězdohrot/Hvězdný hrot. Líbí se vám více jednoslovný, anebo rozdělený název? Myslím, že i ten jednoslovný docela jde a asi ho použiju.
Ve druhém případě máme Bělozdi, což zní o trochu hůře, ale dokázal jsem vymyslet nic stravitelnějšího. Místo zdí by tam mohly být valy, jenomže to už by ten význam trochu posunulo. Když se dneska řekne val, lidé si představí spíše hromadu, nikoliv klasickou hradbu.
A další otázka nad názvem samotné novely. The Mystery Knight. Celé to ještě nevyšlo, ale pokud vím, mělo by to slovo označovat rytíře, který přijede na turnaj inkognito, bez erbů. A teprve, když ho někdo porazí, smí ho odmaskovat. Však víte, něco jako Rytíř smějícího se stromu. Tak tedy, co s tím?
a) Tajemný rytíř - v češtině to zní trochu zavádějícím způsobem
b) Maskovaný rytíř - tady se mi do toho zase pletou představy ninjů s punčochou na hlavě
c) ? - pořád se nemohu zbavit dojmu, že pro toho neidentifikovaného inkognito rytíře existuje i nějaký terminus technicus, jen na něj nedokážu kápnout
a co takhle Mystický rytíř :)
Ne, vážně, jestli pro to vymyslíš nějaký jiný název než Tajemný rytíř, tak tě asi zabiju. Co je na něm zavádějícího?
Jinak Tajemný rytíř je imo ok, pokud je tedy pravdivá ta tvoje domněnka a má jít skutečně o rytíře inkognito.
Dlouho jsem přemýšlel o tom, proč tak nesnáším překládání názvů z jakéhokoliv jazyka do češtiny.
První věcí je způsob tvoření podobných slov. Většina mísopisných pojmenování a jmen vznikla v době kdy náš jazyk měl úplně jinou podobu a to nejen ve formě obecné či hovorové, ale i spisovné.
P.S. Omlouvám se, ale kratší to být nemohlo.
To jak se tu vy či paní překladatelka snažíte překládat jména osob a míst je řekněme současné a mému uchu silně nelahodící.
Překlad míst ze začátku knihy bych ještě jakš takš skousl. Casterlyovu skálu a Lannisport nacházející se jen kousek od sebe bych osobně bych sjednotil (Casterly Rock, Lannisport - Casterlyova skála, Lannův přístav).
Co přišlo v Hostině, a myslím, že jsem se na tom shodli, bylo doslova zneuctění čtenáře.
Prvořadý problém je zvyk. Zvykli jsme si na rody Rowanů a Redwyneů, naučili jsme se je zařadit jako lenní rody Tyrellů. A najednou tu místo nich máme Jeřábovce a Rudovíny, o kterých se musíme naučit že to byli právě Rowani a Redwyni a co vlastně se o těch rodech psalo předtím. A abych pravdu řekl, je to dřina, protože to co se mi vybavilo automaticky, když byl v textu Anglický název toho kterého rodu, se mi při českém překladu automaticky nevybaví. Musím se soustředit na zpětný překlad, při kterém to teprve naskočí a hodně mě to při čtení otravuje a také jsem občas kvůlli tomu ztratil nit.
Další pro mě osobně také důležitý problém překladů je jejich kvalita. Sami si tu nad tím lámete hlavu. Navíc zbytečně a blbě. Důležité totiž je, že Martin si dal tu práci a jména jednotlivých rodů nevymýšlel nahodile, ale dal jim historický kontex. Např. Zmínění Redwyni kdysi jen pěstovali dobré červené víno. A s velkou pravděpodobností jim to nějakým přineslo šlechtický titul. (mohli zbohatnout, koupit si ho, z peněz najmout armádu, která dobře posloužila jejich pánu nebo ho dostali jen jako odměnu za léta a léta zásobení krále svým lahodným mokem... Nakonec na tom až tolik nesejde.)
Jenže pokud se v textu objeví jméno rodu a nic o něm nevíme, a Martin ano, pak snadno můžeme udělat chybu. Příklad za všechny: Glover - Rukavičkářský (to je jeden z nejhorších přeladů vůbec). Ač to nevím domýšlím se, že nositel tohoto jména byl před získáním titulu výrobcem rukavic. Slovo rukavičkář já osobně neznám. Ve středověku skutečně byli lidé, kteří se zabývali výrobou rukavic a jmenovali se koželuhové. Obecně koželuh vyráběl výrobky z kůže (nejen rukavice), ale i kdyby nevyráběl nic jiného než právě jen rukavice, v čechách to pořád bude koželuh! (Mimochodem bych přejmenování sira Glovera na sira Koželuha bych zvládl líp, než na sira Rukavičkářského či Rukavičkáře (slovo, neexistuje, proto nevím jaký by byl správný tvar).
Poslední věcí je samotný zvuk slova. Jde o to, že slovo má nejen svůj význam, ale také zvuk a s tím související způsob chápání našeho mozku, který každému slovu přiřazuje komplexní obraz významu i významů daného slova. To jest i zvuk, či vůni a chuť(například když někdo řekne svíčová, není za tím jen hnědá omáčka, v ní utopené maso a pět knedlí na okraji talíře, ale i vůně a především asi chuť).
U jména rodu (stejně jako u příjmení) se vám například mohou vybavit charakteristické rysy celé rodiny (takové věci jako tvar nosu, barva očí, hustota a barva vlasů, ale i charakterové vlastnosti se často dědí a proto si je s daným příjmením můžeme spojovat).
U míst si dle stejného principu můžete domýšlet nař. architekturu, počasí... a ty více než s čím jiným souvisí se zemí původu tudíž s jazykem ve kterém je název prezentován.
Poslední věc. Něco jiného je, když daný název je starší než vy a dokonale zažitý u všch lidí a u vás od malička. Kdyby Píseň byla literaturou pro malé děti, překlad by jim skutečně pomohl nasměrovat jejich fantazii blíže k fantazii autora. U dospělých navíc nemající problém s angličtinou to tak ale není a sami na sobě poznáváte, že lépe rozumíte anglickému termínu (protože jste se s množstvím anglických názvů už setkali a chápete jeho obecné principy, stejně jako u nás je tehle princip ovlivněn hlavně dominancí němčiny v určitých historických obdobích a následného "přečešťování" během Národního obrození).
Nejsem jazykovědec jsem čtenář a nenutím Vás přestat překládat, pouze Vás prosím o zamyšlení, zda neděláte s anglickými názvy jimž více méně rozumíte to stejné co Obrozenci s kapesníkem.
A když už musíte dejte si fakt záležet a neberte to co Vám napoprvé líp zní.
P.S. Omlouvám se, ale kratší to být nemohlo.
Když říkáte, že proti označení "tajemný rytíř" nic nemáte, možná ho použiju. Ačkoliv "rytíř bez erbu" také není špatný. Ve mně právě vyvolává představu kovbojky i ten tajemný, bububu, netopýři v přilbě a hlava pod paží, ale třeba to slovo špatně vnímám. :-)
Co se týče překládání názvů jako takového... Shodli jsme se na tom, že u jmen rodů je to nesmysl, proto je ponechávám v originále, nejde-li o přezdívku či přízvisko. Musím se ale zastat rukavičkářů, je to běžné středověké řemeslo. Ne snad, že by to něco měnilo na faktu, že se mi z lorda Rukavičkářského několikrát protočila trávicí soustava.
Kdyby postavy chodily z třeba King´s Landing do Summerhallu a povídaly si přitom, jak těžký je život v Seven Kingdoms, neměl bych v zásadě nic proti tomu. Mělo by to zajímavě anglickou atmosféru. Ale jelikož jsou jména překládána ve všech čtyřech svazcích ságy, nevidím nejmenší důvod, proč se od tohoto úzu najednou odchýlit a začít tam cpát ty anglické výrazy. To by bylo zcela na úrovni toho, když v Hostině došlo k té šílenosti se jmény rodů.
Ano, máme teď lorda Hightowera z Vysoké věže, ale za to kamenujte paní Hanu, ne mě. :-)
Jako na dlani
K pražským cechům něco vyšlo, seznamy řemeslníků jsou i v knize Člověk českého středovku (editoři Nodl, Šmahel), knihu o pražských řemeslech sepsal agilní Zikmund Winter a mnohem mladší Jaroslav Mezmík. Když zkusíš sehnat nějakou knihu o středověkém městě nebo obchodu a řemeslech, buď tam něco najdeš přímo, nebo tě nasměrují na další literaturu.