Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.

Komentáře
Poznámka pod čarou mám strach o památky v Aleppu, bojím se, že je UNESCO bude muset odepsat :-(
Poznámka pod čarou mám strach o památky v Aleppu, bojím se, že je UNESCO bude muset odepsat :-(
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/411044-japonske-ministerstvo-obrany-povede-odpurkyne-pacifismu.html
Další zajímavý střet by mohl být mezi Ruskem a Čínou.....
Kde se dal naposledy najít konflikt nebo střet zájmů se dvěma jasně vymezenými stranami. Viz ten Náhorní Karabach, jak jsem zmiňoval. Arménie křesťanská, Azerbajdžán saláfistický islám. Rusko je ideově na straně Arménie, jenže Azerbajdžán zase dobře platí za zbraně (tam se to vyrovnává tím, že Arménii dodávají zbraně za dlouhodobé úvěry, zatímco Azerbajdžán musí platit tvrdě na ruku). Írán, islámská země, jenže na jeho území žije víc Azerů než v samotném Azerbajdžánu, takže se bojí jejich separatistických tendencí. Proto Írán podporuje křesťanskou Arménii. A naopak Izrael, který by měl mít blíž k Arménům už proto, že ti jsou historicky proti Turecku, které podporuje Azerbajdžán a patří mezi úhlavní nepřátele Izraele, viz ty napadení těch tureckých lodí do Gazy (i když poslední dobou se taky pokouší o nějaké zlepšení vztahů), tak Izrael taky podporuje salafistický Azerbajdžán, protože ten je proti Íránu. A to jsou jen ti nejbližší aktéři.
tohle musí být hodně nepříjemné
O měsíc později se stal velitelem 6. pěší divize v Brně. Roku 1923 byl povýšen do hodnosti brigádního generála a byl poslán do Paříže, aby vystudoval vysokou školu válečnickou, studia ukončil v srpnu 1925 a vrátil se do vlasti. Po návratu byl jmenován velitelem 4. pěší divize a roku 1928 byl povýšen do hodnosti divizního generála. Roku 1933 se stal náčelníkem generálního štábu, nahradil odvolaného armádního generála Jana Syrového. Krejčí povýšený roku 1934 do hodnosti armádního generála se zasloužil o výstavbu moderní československé armády, která měla bránit republiku před německou agresí. Podporoval stavbu opevnění, nezanedbával však ani ostatní složky vojska. Hlavně jeho zásluhou se z československé armády stala jedna z nejlepších armád na světě. V kritických zářijových dnech roku 1938 se snažil Beneše přesvědčit o nutnosti bránit republiku. 30. září se však podřídil rozhodnutí o vydání Sudet Německu. I v pomnichovské republice zůstal ve funkci náčelníka generálního štábu, z této funkce však byl 1. března 1939 na nátlak Němců odvolán. Po zřízení protektorátu byl donucen odstěhovat se z Prahy do Jablenného nad Orlicí (Rodiště jeho ženy). Dvakrát se pokusil utéci do zahraničí, ale neúspěšně. 14. října 1941 byl zatčen gestapem. Po výsleších byl převezen do Terezína, ale byl nečekaně propuštěn v červenci 1942. K. H. Frank se ho dvakrát pokusil propagandisticky zneužít, ale Krejčí mu odmítl vyhovět. Až do konce války finančně podporoval odbojové skupiny.
Po osvbození Československa si podal přihlášku do armády,byl přijat až na začátku roku 1947, ale 1. února téhož roku byl penzionován. Po komunistickém puči byl degradován na vojína a v květnu 1953 mu byla odebrána penze. Musel pracovat jako pomocný dělník v továrně na knoflíky, která před znárodněním patřila rodině jeho ženy. Po přímluvě maršála Koněva mu byl v roce 1969 přiznán částečný důchod.
Zemřel 9. února 1972 v Jablonném nad Orlicí, pohřben byl v rodných Tuřanech.
Vypadá to, že Erdogan se konečně rozhodl pro otevřené angažmá. Cílem turecké armády je vytlačit Kurdy za Eufrat a obsadit sever Sýrie. Jedná se o první část Erdoganavo plánu na vytvoření turecké dominance. Otázka je co to udělá s postojem důležitých hráčů, USA už tureckou intervenci podpořily a Rusko zatím mlčí, otázka je co na to Saúdská Arábie a Írán. Aby Erdogan brzy nezjistil, že si ukousl moc velké sousto....
Saúdská Arábie podle mne Turecko podpoří. Přece jenom už pár vojenských cvičení v Turecku spolu měli. Jsem zvědaví jestli nasadí Leopardy...
Jediné co je spojuje je nenávist k Íránu a prozatímní spojenectví s USA.