Historie vojenství, od kyje k pušce

upraveno 12. ledna 2011 v Rozličný pokec
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
17071737576126

Komentáře

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 16. dubna 2016
    @Gorgloj To je tak, že někteří to tak vnímají a někteří ne. Označení pochází od Bójů, a ti byli roztažení vlastně až na Slovensko, takže by to mohlo označovat de facto celé území bývalého československa, ve středověku se to ale užívalo poměrně striktně čistě pro Čechy, Morava jako markrabství měla určitou autonomii. Někteří Češi žijící na Moravě (příp. ve Slezsku ;-) ) z nějakého důvodu nemohou vystát, když jsou s Čehůny žijícími v Čechách jako že na západ od Vysočiny dáváni do jednoho pytle.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 18. dubna 2016
    Dost obsáhlý průzkum týkající se voleb na Ukrajině, zdaleka ne jen k preferencím, i když na těch je zajímavé, že žádná strana nemá podporu přesahující 10 % (ze všech respondentů) a třeba Porošenkova Solidarita je až třetí/čtvrtá za Timošenkové Otčinou (přičemž jde o bouřlivé období a věci se mohou měnit velmi radikálně).
    http://www.iri.org/sites/default/files/wysiwyg/national_poll_data_with_oversample_in_mykolaivkherson_-_kl_edits.pdf
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Dnes skvělý Petránek v Jak to vidí:
    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3616983
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Co se také může stát při tankování za letu...

  • Aké boli taktiky boja a bojové formácie v stredoveku? Napríklad ťažká pechota sa držala v akých formáciach? Neviem si predstaviť či boli len v radoch za sebou alebo bojovali aj v zložitejších formáciach.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 8. května 2016
    Taktikou jakékoli pěchoty bylo především využívat terénu. Typicky v jednom z prvních významných vítězství pěchoty proti jízdě r. 1302 u Courtrai, kdy Vlámové čekali francouzskou jízdu za polem plným kanálů, které otupily francouzský nájezd. Ostatně můžeme jít i dál do historie a do našich končin, do roku 1179 k bitvě u Loděnice mezi dvěma Přemyslovci, Soběslavem II. a Bedřichem. Tehdy Soběslavovy síly byly převážně pěchotní, ale porazily Bedřichovu jízdu, když Bedřichovo vojsko překračovalo Berounku.
    Ale vítězství se rodila ještě pomalu a významnou se pěchota ještě nestala, nedokázala mít strategickou iniciativu, jak se o tom přesvědčili Flanderští v roce 1304, kdy jim Francouzi vrátili porážku i s úroky v bitvě u Mons-en-Pevele, a i Soběslav II., který jen tři dny po bitvě u Loděnice s Bedřichem prohrál u Prahy (tam, co se dnes říká Na bojišti).
    Kromě využití terénu to pak byl boj v disciplinovaných sevřených formacích vybavených dlouhými tyčovými zbraněmi (kopí, halapartny, později dlouhé píky), případně bojovými vozy (Husité nebyli první, kdo je použil, už zmínění flanderští je používali proti Francouzům o sto let dříve).
    A nakonec střelné zbraně, děla, hákovnice a samozřejmě kuše a známé anglické luky. I když osobně soudím, že se dost přeceňují výkony těch posledních, bitvy, kde hrály rozhodující úlohu, tj. Kresčak, Potiers a Azincourt si Francouzi do značné míry prohráli sami svojí nedisciplinovaností (zvlášť Azincourt je typický, tam měli Francouzi velmi dobrý plán, problém byl, že se jím nikdo neřídil). Naopak v bitvě u Patay roku 1429 Francouzi anglické lučištníky rozdrtili díky tomu, že zaútočili koordinovaně ze směru, který vyhovoval jízdě.
    Ještě k té pěchotě, to, čemu by se říkalo těžká pěchota, by byli ve středověku právě hlavně různí halapartníci, kopiníci, Švýcaři, později němečtí lacknechti, případně i posádky husitských vozů.
    Ale zvláště v průběhu stoleté války se armády postupně profesionalizovaly v tom smyslu, že se začínaly členit na těžkou a lehkou jízdu, jízdní kušníky a pěchotu a pomalu začínaly využívat výhod všech typů zbraní. Základní jednotkou armády se stalo tzv. kopí, jehož složení se lišilo zemi od země, ale obvykle se podobalo zhruba tomuto modelu (francouzkému a burgundskému) - rytíř, další těžký jezdec, lehký jezdec, 2-3 střelci z kuší (bojovali pěšky, ale přesouvali se na koních) a rytířovi služebníci (starající se koně a zbroj), později přibývali i jízdní střelci, pěší střelec z hákovnice a pěší kopiník. Z kopí se skládaly tzv. ordonanční kompanie, obvykle se jejich síla udávala právě dle počtu "kopí". Tyto kompanie měli své velitele, kteří své služby propůjčovali někdy na základě cti, někdy pro peníze, někdy oboje. Typickými veliteli ordonančních kompanií byli Francouzi Bertrand du Guesclin nebo později La Hire, který bojoval za pannu Orleánskou, u Angličanů např. John Fastloff (kterého Shakespeare zkomolil na Falstaffa).
    Z ordonančních kompanií se postupně vytvořily žoldnéřské pluky 16. a 17. století.
  • AchileusAchileus Jsem příslušník Pražské kavárny
    @DonPadre Záleží v jakém období. V raném středověku plnila pěchota úlohu kanonenfuteru, což se změnilo za válek Fridricha Barbarrosy s městy v severní Itálii, v bitvě u Legnana utrpěla Fridrichova rytířská armáda porážku od převážně pěší armády, která bojovala ve formaci podobné řecké falanze. Jak píše@flanker.27 pěchota se vetšinou snažila využít terénu, který znemožnil jízdě se rozvinout. V momentě kdy se pevná linie pěchoty rozpadla, tak je jízda většinou zmasakrovala, příkladem toho je bitva u Lipan.
    Obecně se tedy dá říct, že pěchota využívala obrannou taktiku.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Zajímavá stránka, informace o havarovaných i sestřelených letadlech na našem území od začátku léttání až do dnešní doby:
    http://www.leteckabadatelna.cz/
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
  • @flanker.27: To teda není tygr ani náhodou, vypadá to jako moucha s předkusem. :-)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    @Velbloud Kdyby bývala Ripleyová věděla, že jí stačí plácačka :)
  • Taky mi to spíš připomíná něco od H. R. Gigera...

  • no nechceš to mít nad hlavou
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Trocha toho ruského vojenského honění ega. Mnoho záběrů je dost vymazlených s patřičnou hudbou, ale ani já jsem toho nedal zatím víc jak půl hodiny v kuse :)

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Když se spolu potkají Arménie a Azerbajdžán v (asi) kickboxu. Událo se ve Lvově:



    Mimochodem ten velkohubě ohlášený azerský pochod na Náhorní Karabach se asi nezdařil, aspoň je už dlouho ticho. Asi dostali zase přes hubu...
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    Taková drobná zajímavost, pro porovnání videa z interiéru a chodu nabíjecích systémů samohybných houfnic:

    Americká M109:



    Ruská Msta-S:



    Československá DANA:

  • Tak Paladin je v podstatě klasická tažená houfnice na kolečkách. V tomhle jsou Amíci celkem konzervy. Ale svoji práci odvede mnohdy lépe než plně automatický nabíjecí systém. Například nabíječ v Abramsu překvapivě nabije rychleji než automat v ruských tancích.
    Ruský stroj klasika: Obří hluk a málo místa, ale s taktikou "nás mnogo" to stačí. ;-)
    DANA je dnes už sice lehce zastaralá, ale ve své době to byla světová špička, takže není žádným překvapením, že těm dvěma natrhla prd*l. :-D Navíc nesmíme zapomínat na fakt, že na rozdíl od ruské nebo americké armády si ta naše nemohla dovolit mít tak početné posádky, takže proto větší sázka na nahrazení člověka strojem.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 19. května 2016
    @Magister_Peditum Rychleji v žádném případě, rozhodně ne při delší střelbě, pokud vím, je v první minutě rychlost střelby asi čtyři rány za minutu, při delší střelbě ale klesá asi k jedné ráně za minutu. To je výhoda automatu, ten se jaksi neunavuje a nabíjí konstantní rychlostí. Samozřejmě jiná věc je jeho spolehlivost, která u prvních modelů nebyla valná.
    Pokud jde o M109, to je pozoruhodně zastaralý kus i po šestém upgradu (teď přichází verze A7, která tuším automatické nabíjení má, ale zavádí se velice pomalu, navíc neodstraňuje jednu z hlavních nevýhod, dělo s krátkou hlavní a tím pádem malý dostřel). Prostě dělostřelectvo není očividně priorita, jinak samozřejmě nepochybuju, že by byli schopní vyvinout něco modernějšího, když nejmodernější zavedené samohybky mají překvapivě Němci (PzH 2000) a vysoko asi stojí i jihokorejská K-9. S koalícií teprve uvidíme, ale mrzí mě, že nezavádějí tu dvouhlavňovou verzi, ta totiž jak kdyby vypadla z Red Alertu :)
    DANA byla ve své době neuvěřitelné zjevení, škoda, že momentálně nejsme schopní dalšího vývoje, tak jako z ní Slováci vyvinuli ZUZANU.
  • upraveno 19. května 2016
    Ona je otázka, jestli bude potřeba střílet delší dobu. Nabíječ se samozřejmě časem unaví, ale pokud první 2-3 střely je schopen vystřelit rychleji než automat, tak je výhoda na straně manuálu. Ostatně, proč nikdo kromě Rusů (a snad Číňanů, kteří to ale okopírovali od nich) na automat v tanku nepřezbrojil?
    Mimochodem britský Challenger 2 nabíjí ještě rychleji. Možná, že už teď v T-14 Rusové v automatu jsou rychlejší, ale ani u posledních verzí T-90 rychlost manuálu nepřekonali.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 19. května 2016
  • Mrkni se na video při nabíjení tanku na youtube. Když jsem si to stopoval, tak ten ruský automat byl pomalejší. Navíc dost pochybuju, že se od T-64 v ničem nezměnil. Vždyť ještě T-72 byla pověstná jeho poruchovostí.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    @Magister_Peditum Který video? Takových je. Kromě toho "ruční stopování jaksi není to co bych bral jako důkaz, když nevím, jestli jde o situace "nabito-bum" nebo situace "nabito-čekám na rozkaz-pal-bum".
  • Třeba: a

    Samozřejmě to nemá moc výpovědní hodnotu, ale prostě z toho nemám ten dojem, že by automatické nabíjení přinášelo nějakou významnou výhodu. Tedy kromě toho, že ušetříš jednoho člena osádky.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    @Magister_Peditum Tak to video z (asi) T-72 je evidentně přesně to co říkám, povel k nabití následuje až nějakou chvíli po výstřelu. Výstřel v 0:32 a teprve v 0:36 následuje povel k nabití, pak teprve začne nabíjecí proces, nabito je v 0:44, 8 vteřin, výstřel v 0:47, samotné nabíjení tedy cca 8 vteřin. V abramsu je to výstřel 0:05, hned začne nabíjet, nabito zhruba v 0:14, tedy cca 8-9 vteřin, pak asi za dvě vteřiny vypálí. To je jistě úctyhodné, rychlost bych bral jako cca stejnou, ovšem všimni si, že třeba ruský tank jede, zatímco abrams stojí (podle popisu na střelnici). Teď si představ takhle nabíjet třeba pět minut při jízdě po nerovném terénu, kdy to hrká sem tam, kolébá se pod tebou podlaha a víš, že na tebe můžou střílet. Tohle všechno by měl automat ignorovat, resp. být konstruovaný tak, aby fungoval stejně i za pohybu v terénu, a psychologii u něj asi vypustit můžeme úplně :).
    Je samozřejmě možné, že konkrétní automat nemusí dosahovat výkonů člověka (za ideálních podmínek), ale to není řeč proti myšlence nabíjecího automatu, spíš jak ho případně zlepšit.
    Mimochodem vazba mezi T-64 a T-72 není úplně přesná, ono od těchto dvou typů se tankové konstrukce v SSSR rozjely do dvou linií, jedné, kterou reprezentují jako sériové stroje T-64 a T-80, a druhé, která je zastoupená T-72 a T-90. První byla technologičtější, ale složitější a dražší, druhá jednodušší a levnější (i když u moderních verzí T-72B3 a T-90MS to asi už zase je jinde díky všem těm technickým serepetičkám). Pokud jde o nabíjecí automat, tak tam jsem se právě dočetl na palbě, že ten na T-64 a T-80 dokázal brát ze dvou směrů, takže rychleji mohl přepínat mezi více typy munice (protipancéřová a HEAT) bez změny rychlosti palby, zatímco jednodušší automat na T-72 bral jen z jedné linky, takže změna typu munice trvala cca dvojnásobek normálního času výstřelu.
    Mimochodem, začali jsme to ale samohybnými houfnicemi a to je zas trochu něco jiného, jednak střely jsou těžší, jednak jsou trochu jinak konstruované závěry. Zrovna z toho videa M109 je vidět, kolik kroků musí před výstřelem posádka udělat, než může odpálit, tím pádem potenciálně za bojové situace hrozí i víc chyb.
    Kdybych to měl uzavřít, tak myslím, že otázka nezní jestli automat ano nebo ne, ale na jaké úrovni ano, aby předčil člověka nabíječe. V ruské tankové škole bylo zavedení automatů dané hlavně jako výsledek snahy co nejvíc zmenšit rozměry tanku (a ušetřit i hmotnost), byl to tedy spíš důsledek než primární myšlenka.
  • Tady je video z Leopardu 2 při střelbě za jízdy:



    Jo, o tom mluvím, že automat u nejmodernějších strojů bude asi někde jinde, ale Abrams i T-64-90 jsou kontrukčně studenoválečné tanky. A pro západní vojenskou doktrínu se nejevil jako přínos. Teď s T-14 asi přijdou další tanky s besosádkovými věžemi, takže automat se asi dostane i jinam. Američani a západ obecně se do automatických houfnic moc nehrne i z toho důvodu, že sází na letecké bombardování.

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 19. května 2016
    @Magister_Peditum Jestli to neviděli jako přínos je subjektivní, neříká to, jestli to přínos je nebo není. Stejně dobře bych se mohl ptát, jestli je lepší v autě vozit hever nebo pár cihliček :) Ano, pochopitelně je to záležitost vývoje, nemálokrát už se stalo, že myšlenka předběhla dobu a tím možnost své vlastní realizace.
    O té prioritě jsem taky mluvil, zase se bombardování může jevit jako progresivnější, ale jen do určité chvíle, kdy dotyčný narazí na situaci, kdy je lepší dělo nebo jiný prostředek stálé podpory.
    Jo, ten leopard jede po rovině konstantní rychlostí, já bych chtěl vidět nabíjení v terénu, při "drncání" :)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.