Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ceska-zijici-dlouhodobe-v-Belgii-popisuje-desive-praktiky-z-muslimskych-ctvrti-a-posila-tento-vzkaz-do-rodne-zeme-427366
S čím ale fakt nesouhlasím je posunutí hranice hrazení umělého oplodnění ze 39 na 43 let. Mít dítě nad 40 je fakt pozdě a pokud začnu ve 40 a ve 43 zjistím, že to přirozenou cestou fakt nejde, tak je to smutný, ale bohužel příroda to asi z nějakého důvodu tak zařídila. Vždyť je to dost rizikové jak pro dítě, tak i pro budoucí matku.
(Naopak jsem zásadně pro hrazení u párů, které se snaží v "normálním" věku a fakt to nejde. Nebo například u geneticky zatížených lidí, kdy doktoři umí tu "chybu vyndat" - nevím, jak je to možné, ale kamarádova přítelkyně by při přirozeném početí měla 100% nemocné děti, takže doktoři to nějak udělali, aby tu nemoc odstranili, uměle vajíčko oplodnili a následně aplikovali.)
Já jsem na tohle asi taky moc velká konzerva, dokonce mi nepřijde v pořádku plodit si vlastní vnoučata, jako se to děje u některých pánů.
už je dobrý :) tak zase příště
Jeden argument ešte - vzhľadom na pokles pôrodnosti by naša civilizácia mala byť rada za každé dieťa. Ohľadom prínosu pre spoločnosť si dovolím tvrdiť, že keď bol potomok získaný tak komplikovanou cestou, niekomu na celom "projekte" muselo fakt záležať a je vyššia šanca, že oňho bude poriadne postarané a vyrastie z neho sebestačný a pre spoločnosť prospešný jedinec, než sú trebars dietka z osád, ktorých najčastejšou ambíciou je poberať dávky a inak, než demograficky, nezvyknú byť prínosné.
Ten vek ma na celej veci trápi viac. 43 je riskantné už i prirodzenou cestou, nieto ešte klinicky. To si radšej dieťa adoptovať, veď hlavné je to staranie sa o drobca a nie prvých 9 mesiacov, či?
Ohledně poklesu porodnosti nebo toho, že každé dítě chce být donošeno. To se dá stejně dobře obrátit proti potratům. Za sebe říkám, že představa "nebýt počat" mě nijak neděsí. Rozhodně ne více než představa být přiveden do prostředí nějakým způsobem umělého, či vydávaného za něco čím není. Do prostředí, které se snaží jen něco vynahrazovat, když zároveň nenabízí co by nabízet mělo (a z toho nedostatku se snaží dělat normu).
Preto som hovorila o vyššej šanci a častej ambícii a zvyku - nie pravidle. Snažím sa to nezjednodušovať.
Tak jo, ještě třetí otázku. Ja osobne mám trocha problém pochopiť, prečo je to pre nich ľahšie a prijateľnejšie, než si zohnať hoci aj jednorázového partnera, ale budiž, do hodnotového rebríčka im kecať nechcem.
Dá, ale myslím, že rovnako dobre nie. Keď niekto ide na umelé oplodnenie, tak sa asi zúčastnení uistili, že preň bude pripravené zázemie. Pri nechcenom, nebezpečnom, poruchovom otehotnení je to skôr opačne. Možno argumentovať uchránením od strastiplného života. A trebars taký druhý rodič, ktorého si tu zmieňoval, v týchto prípadoch často chýba. Jeho absencia zvykne byť jedným z faktorov, ktoré vedú chudinku mamičku k tomuto rozhodnutiu.
A čo by podľa teba to prostredie ponúkať malo a neponúka?
A mohol by si trocha upresniť tie rozdiely?
@Aviv Teoreticky asi mohl, ale vždycky to bude jen taková cikorka, náhražka, co se dá v nouzi sníst nebo vypít, ale není to ono.
Nejsem psycholog a co říkám, říkám čistě ze svého pozorování a dojmů. Zkrátka když třeba kluk je jen s mámou, nedokáže tolik posoudit třeba svoje požadavky na ní, protože je neuvidí zvenku. Když vidí, jak se k sobě chovají dva lidi, může to vidět víc zvenku, víc o tom přemýšlet, hodnotit jejich pocity, reakce na sebe, emoce, které do toho dávají. To neplatí jen ve vztahu k rodičům, ale podle mě to platí obecně. Je hodně těžký podívat se na vlastní vztah s někým zvenku, zatímco když jsem mohl vidět rodiče denně v desítkách různých situací, když byli šťastní, smutní, i když se na sebe hněvali nebo se naopak usmiřovali, když jsem viděl, co je spojovalo nebo jak se dokázali vyhýbat tomu, co by druhého zraňovalo, či se podpořit a jak, jak si říct co mi vyhovuje a co ne, to je škola chování, kterou žádné kurzy nikdy nenahradí.
Vem si třeba kolik je po Vánocích/prázdninách zvířat v útulcích (v těch "lepších" případech)... A to starost o dítě je mnohonásobně náročnější, než o zvíře.
Podle mě by to nemělo být "já chci", ale "já chci, vím, co to obnáší a jsem ochotná to podstoupit a necuknout".
Vítejte v Orwellovském světě. Je hezké vědět, že policie v západní Evropě nemá kapacity řešit krádeže, fyzické a slovní útoky, dětské nevěsty a obchod s drogami v muslimských ghettech, ale vždycky si najde čas zatknout držkatého dobře zaopatřeného bělocha a obvinit ho ze šíření rasové nenávisti. Bohužel i tenhle pokrok se k nám může dostat.
Ale stejně tak nechápu jeho motivaci se dožadovat vysvětlení útoků od náhodné muslimky. To je jako kdyby za mnou přišel nějaký Němec a ptal se "Můžeš mi laskavě vysvětlit, co měly jako znamenat ty zvěrstva při odsunu Němců???"
Pod tím článkem je ale nadpis druhého, kde je napsané, že to obvinění stáhli.