Historie vojenství, od kyje k pušce

upraveno 12. ledna 2011 v Rozličný pokec
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
11112141617126

Komentáře

  • upraveno 8. prosince 2010
  • upraveno 9. prosince 2010
  • upraveno 9. prosince 2010
    Jo, ještě - podkaliberní neztrácí rychleji rychlost, neb tu drží zhruba stejně jako cokoli jiného, ale ztrácí mnohem rychleji energii, díky prostému matematickému kouzlu m*v na druhou. Tedy - pokud se rychlost zpomalí dvakrát, energie klesne čtyřikrát. Což je důvod, proč to je schopné splnit účel jen na malém zlomku dráhy letu.
  • upraveno 9. prosince 2010
    Pokud jde o námořní boj, tak Němci byli za první světové války vynikající dělostřelci (u Skagerraku na to dojely tři britské bitevní křižníky), ruští taky (Imperatrica Marija přestala ostřelovat utíkající lehký křižník Breslau na vzdálenost 22 000 metrů, a to ho zachránilo, protože se stále lépe zastřelovala - a to vnoci), angličtí ani náhodou (hlavně na bitevních křižnících :) - zavádění moderních dálkoměrných zařízení do Royal Navy je celkem zábavné počtení). Bývalo dobrým zvykem provádět po bitvách hodnocení úspěšnosti, a zásahy byly spíš v procentech než desítkách procent. Za americko-španělské války se u Kuby střetlo španělské loďstvo s americkým, a úspěšnost střelby byla jen 2%.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 9. prosince 2010
    Je pravda, že Britové od poloviny 19. století až do první světové války zaostávali v zavádění moderních zaměřovacích systémů a také ve výcviku, nicméně celkové procento zásahovosti nebylo u Skagerraku o tolik nižší, navíc to bylo vykompenzováno celkově větší palebnou silou. Podle Hrbka byly hlavními dvěma příčinami vyšších britských ztrát jednak nedostatešná opatření na britských lodích proti průniku plamenů do skladu prachu a naprosto nekvalitní britské protipancéřové granáty, které většinou vybuchovaly ihned po nárazu na pancíř a ne až po jeho proražení.
  • upraveno 9. prosince 2010
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 9. prosince 2010
    Pozor, ten poměr střel je na vyřazeného vojáka, tedy jak padlého tak raněného.
  • upraveno 9. prosince 2010
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 9. prosince 2010
  • upraveno 10. prosince 2010
  • upraveno 10. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
    Jerson: obávám se, že tvou mizernou mušku musíš svádět na něco jiného, než dioptrie:D Tohle množství na to vážně nemá vliv, nesnažíš se přečíst písmenka na jeho čepici, ale sestřelit ho. A jakmile identifikuješ cíl (což když se hýbne, nebude dostatečně zamaskovaný a bude po tobě pálit vcelku jde), je ti jedno, jesli je to šmouha, nebo skvěle ohraničený voják.
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 11. prosince 2010
  • upraveno 12. prosince 2010
    Hmm, vážně? Mi připadá, že na dálku vidím dost slušně. Sice nerozeznám moc detaily, protože se to rozmaže, ale být tam něco (a mít mušku) tak bych se do toho měl trefit. Protože k čemu detaily, když mířím na oblast?
  • upraveno 12. prosince 2010
  • upraveno 12. prosince 2010
  • upraveno 12. prosince 2010
  • upraveno 13. prosince 2010
  • upraveno 13. prosince 2010
  • upraveno 13. prosince 2010
  • upraveno 14. prosince 2010
  • upraveno 14. prosince 2010
    Řekl bych, že problém je v tom, že Jerson má nastříleno řádově víc než naprostá většina vojáků za II. světové války. Už jen proto, že na rozdíl od nich není omezen municí a má šanci střílet třeba už pět let...
  • upraveno 14. prosince 2010
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.