Volby
Koho volit? Koho nevolit? a proč?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
... což ostatně dokážu i u Zemana - podotýkám, že v prvním kole jsem nevolil ani jednoho z postupujících a říkal si, že pokud postoupí alespoň jeden z nich, bude z koho vybírat - když postoupili oba, byl jsem z počátku "spíše pro Schwarzenberga", v závěru jsem byl nucen voli "jistě proti Zemanovi".
Jinak ano, je to ve valné většině o tom, co jsme komu schopni tolerovat a že když dva dělají totéž, není to totéž...
U Zemana mě napadá srovnání s jinou vajíčkovou postavou české politiky - podobně jako JP záměrně společnost polarizuje, ale na rozdíl od něj má tu drzost tvrdit, že je "Sjednotitel"... Jasně, mám "pravicové" názory, takže levice není úplně můj šálek čaje,... ale JE to o lidech, Paroubek byl pro mě "na kartu", Sobotka jako premiér působí za rok ve funkci celkem OK.
----------
PS1: ten argument je na hraně - z hlediska instituce je zásadní otázka "jak se zachovala jako celek", ne co si mysleli jednotlivci, z hlediska jednotlivců je zásadní, jestli a co dělali, a ne, co si mysleli při konání dle rozkazů (pro srovnání např. Paul Thümmel)
PS2:"Tak proč prostě nepoužívají pojem násilí?" - protože "někdo" (a nechám se poučit, já to v poslední době poprvé zaslechl od Zemana, tady možná neznám kotext) použil blbý termín "masakr". Jinak celý kolotoč okolo slova "masakr" řadím do kolonky nedůležitých.
PS3: Zcela se shodujeme v tom, kde srovnáváš Albertov s MMF a SB. Tedy, že je nesrovnatelné...
Ve chvíli, kdy dal Gorbačov změnám zelenou, šlo už jen o formu. Skutečnost, že se vše obešlo bez obětí na životech považuji za dobrou vizitku tehdejšího stavu naší společnosti. Ještě výrazněji to vnímám v souvislosti s dělením Československa (zpětně téměř jako zázrak).
Nesouhlasím s tvým hodnocením petice proti rektoru Zimovi coby "Svobodné demonstrace proti svobodně vyjádřenému názoru". Petice požadující něčí odchod z funkce na základě vyjádření osobního přesvědčení (navíc v otázce naprosto nesouvisející s výkonem funkce) je prachsprostým kádrováním zaměstnance. To jsme tu, pravda, měli už za socíku. Zde je ke všemu prováděné samozvanou tlupou "ochránců všehomíra" reprezentující podmnožinu názorové menšiny bez jakéhokoliv mandátu k čemukoliv.
Za nejsmutnější situaci beru, když se někdo navenek profiluje jako zastánce liberálních hodnot, a pak není přitom schopen tolerovat cizí politické názory. Pro upřesnění, myslím politické názory ostatních občanů, vykonavatel veřejné funkce nemá takovou svobodu vyjadřování se na veřejnosti, jako zbytek občanů.
Ad téma Zima - začni prosím tím, že srovnáš tyto dvě věty popisující otevřený dopis Zimovi:
a) Svobodná demonstrace proti svobodnému vyjádření názoru (Tuším, že Flanker)
b) Svobodná demonstrace proti svobodně vyjádřenému názoru (já)
Shrňme premisy z kterých vycházíme (já dal odkaz na článek, takže pokud něco nesouhlasí, pošli odkaz na jiný, který podporuje tvůj názor)
1) Zima tam na setkání nebyl jako "občan Zima", ale jako "rektor UK Zima"
2) nejednalo se o výzvu k odstoupení, pouze o otevřený dopis kritizující jeho výrok/názor
3) cílem bylo říci panu Zimovi "nesouhlasíme s tím, co jste řekl / jak jste se v danou chvíli zachoval" nikoli "nechceme, aby jste nás dále reprezentoval" (to je ta teze o požadavku o odchodu z funkce, kterou jsem v tom nenašel, ale už jsem psal, že si rád přečtu celé znění OD, když jej sem někdo linkne), nebo dokonce "nechceme aby jste vy/kdokoli směl mít/vyjadřovat svůj názor" tak jak to popisuje teze a).
Rozdíl mezi tezemi a) a b) je v tom, proti čemu se otevřeným dopisem akademici ohradili - teze a) říká, že se ohradili proti tomu, že svůj názor může mít/vyjádřit, teze b) říká, že se ohradili proti názoru. To, co popisuje a) je sice zákonné, ale neomluvitelné, protože je to (podobně jako za Hitlera) ukázka, jak se demokratickými postupy lid o demokracii připraví, to co popisuje. Naopak b) je naprosto v pořádku, myslet a projevovat si můžu o cizích názorech a projevech cokoli... ne však upírat mu právo názor mít a projevovat.
Prohlédl jsem si záznam z "protestu" a udělal si svůj názor.
Tak co že si to ten Zima vlastně dovolil říct? Text odsuzujícího dopisu zde.
Zima kritizoval formu protestu, k jejímu obsahu se nevyjadřoval. Nicméně dle signatářů by se zřejmě měl omlouvat i za to, jaký je Zeman.
S výrokem rektora Zimy se jako akademický pracovník i jako člověk plně ztotožňuji a pevně doufám, že se za něj nikomu omlouvat nebude, zejména ne té verbeži z Albertova.
Protože upřímně, ono "bezpodmínečné podvolení se" je v zásadě to, co se očekává od státu vstupujícího do EU a nejen co se týče zahraniční politiky. Mám ještě v živé paměti výrok francouzského prezidenta Chiraca "propásli jste dobrou příležitost mlčet" na adresu některých zemí (vč. ČR), tehdy v souvislosti s Irákem.
To, že někdo tzv. slaďuje politiku, je věc politické reality, ale nikde není řečeno nic o nějaké bezpodmínečnosti a bezvýhradnosti. A zvláště pikantní je to za situace, kdy opak, tedy příklon k EU, by znamenal bezpodmínečné přijetí podmínek, které EU požaduje, a které upřímně řečeno moc dobrého např. pro ukrajinský průmysl nepřinesou.
„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci." To je oblíbená věta, kterou Zeman prohlásil v Astaně (není pochyb, že ji doopravdy pronesl)
Sám pojem finlandizace NATO vylučuje, ikdyž se dá tento pojem vyložit různě. Vysloveně na otázku o Nato řekl, že souhlasí s názorem Frank-Waltera Steinmeiera (německého ministra zahraničí). Ten řekl, že vstup do NATO je záležitost několika generací.
Naproti tomu Finsko si pomohlo houževnatým odporem, kdy si Stalin v roce 1944 nakonec spočítal (navzdory své osobnosti uměl být docela pragmatik), že jednodušší bude se nějak dohodnout než plýtvat cennými silami. Takže došlo k uzavření příměří s těmi politickými podmínkami - kromě těch politických třeba i tou, že Finsko muselo zajistit stažení německých vojsk ze svého území - a protože to nedělali dle mínění Finů dost rychle, došlo nakonec k docela regulérní válce i mezi Finskem a německými jednotkami na jeho území - to proto, že se Finsko opravdu snažilo podmínky dodržet,a by nezavdávalo SSSR záminku k nějakému tomu přátelskému vstupu.
Ovšem ta závislost Finů na Moskvě podle mě nejde definovat jako "naprosté podřízení se". Spíš to bylo podobné režimu, kterému se ve správním právu říká "oznamovací povinnost". V porovnání s ostatními zeměmi OSY na tom myslím bylo po válce Finsko co do nezávislosti nejlíp.
Co se týče Ukrajiny, tam je podle mě primárně špatně to, že se, s přispěním pochopitelně i Ruska, ale i EU a samotného nového kyjevského vedení, vmanévrovala do situace buď jedno nebo druhé a nic mezi. Přičemž odmítnout jedno znamená automaticky přijmout bezvýhradně druhé - tak to rozhodně vnímají všichni, EU, Ukrajina i Rusko. To je principiálně ěšpatně, ale i když zmiňuju, že Ruska na tom svůj podílmá, tak dle mého není ani hlavní ani rozhodující. Znovu si zopakovat ty kroky, které po převratu byly provedeny - zákaz ruštiny, jednoznačná a okázale demonstrovaná orientace jendím směrem vyloženě ve stylu "teď vám ukážeme" atd. Ve skutečnsoti z toho, co skutečně opravňovalo demonstrace, nebylo až na politickou likvidaci Janukoviče provedeno prakticky nic. Oligarchové jako Kolomojský nebo Pinčuk dál ovládají podniky nebo média, někteří jako Porošenko jsou navíc předními představiteli země. Jen se trochu zatřáslo s košíkem a věci se dostaly do těch "správných" rukou (a třeba Porošenkovy dobrovolnické prapory přebírají kontrolu nad energetickými uzly).
Popravdě za daných okolností by možná Ukrajině prospělo něco jako "nucená správa", kdy by plnila přípazy EU, pokud do ní skutečně vstoupí, jenže ty se budou omezovat na nějaká byrokratická nařízení zdaleka, a spíš se budou nynější mocní třást na další přerozdělování.
Pokud jde o ten průmysl. tak například Antonov. Takový Antonov 70, perspektivní moderní transportní letdlo, kdo nejvíc hází klacky pod nohy rozjetí jeho sériové výroby. Snad Rusko? Ne, Boeing a Airbus, podobně jako tomu bylo v 90. letech u nás.
Výsledek? Za každých okolností to s ukrajinskou nezávislostí v oblasti nezinárodní politiky nevidím dobře, popravdě si ani netroufnu říct, co je menší zlo.
Celkem mě teď překvapila dohoda Ruska s Tureckem coby náhradním příjemcem plynu namísto South Streamu, nejsem sto odhadnout, jestli ke stavbě plynovodu do Turecka skutečně dojde, jestli to není jen vyjednávací taktika, jestli tím dávají najevo postoj "tak si ukrajinský tranzit užijte i nadále" (mimo Německa, které už je zásobované přes Nord Stream - btw je zajímavé, že dle nedávného výzkumu 40 % Němců je ohledně Ukrajiny na Putinově straně, zda je v tom souvislost nedokážu odhadnout) vůbec co bude za rok za dva.
Tvrzení o základně Američanů na Krymu působí dost jako blábol. Americká vojenská strategie počítala s posilováním v oblasti Pacifiku, kde byly předpovídány nové konflikty mezi Japonskem, Čínou, Ruskem, Koreou a dalšími menšími zeměmi kvůli konfliktům v územních nárocích. U těch 40% Němců, jsi si jistý, že podporují Putina, že to jen není, že nesouhlasí s politikou EU vůči Rusku. To je totiž velký rozdíl. Viz demonstrace 17 listopadu a tvrzení některých organizátorů co všechno všem těm demonstrantům vlastně vadilo.
Zpátky ke Krymu, pokud se podíváš na provedení operace Ruskými silami, je jasné, že měli obsazení Krymu připravené. Jestli ho chystali konkrétně na zmíněnou dobu, nebo jen využili příležitosti, je otázka. Putin byl však očividně Krym připraven obsadit dříve nebo později, což je tvrzení, kterému nahrává i jeho následná argumentace do dnešních dnů.
Co se týče oné přípravy na obsazení Krymu, plány má ledaskdo na ledasco, dělat až ex post je pozdě. Nějaký plán na zajištění území, např. pro případ ohrožení černomořské floty nebo jiných událostí nepochybně existoval. I třeba USA mají určitě plány pro případ, že by byla ohrožená některá jejich základna mimo jejich území. Ale to neznamená, že existovalo politické zadání "uděláme to", dokonce "tehdy a tehdy". A na tuhle konkrétní situaci nějaký obecnější plán asi ani nebylo nutno nějak zvlášť modifikovat. Ostatně tam, kde vás podporuje drtivá většina obyvatelstva včetně jednotek potenciálního protivníka (už jsem uváděl známý fakt, že z 18 000 ukrajinských vojáků na Krymu jich 14 000 vstoupilo do ruské armády (podle údajů samotného Kyjeva, Rusové udávají ještě vyšší počet) se podobné operace provádějí docela snadno.
Pokud jde o Němce, přesně šlo o otázky, zda má Německo akceptovat připojení Krymu k Rusku a zda považují rusko za ohrožení pro Německo. Jde o průzkum publikovaný 24.11. a je zajímavé, že od jiného průzkumu uskutečněného v srpnu je to posun k Rusku (i když padaly trochu jiné otázky): http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2014/11/28/why-do-nearly-40-percent-of-germans-endorse-russias-annexation-of-crimea/
Upozorňuju, že ukrajinština je v podobném stavu jako čeština někdy v průběhu národního obrození a už s překladem oné slavné asociační dohody s EU, jejíž přijetí Janukovyč pozastavil, byl dosti problém. Někteří poslanci navíc textu nerozuměli ani po překladu.
Zákaz ruštiny ve chvíli, kdy neexistovala plnohodnotná alternativa bylo účelové politické gesto bez jakéhokoliv racionálního podkladu. Kyjevská junta tím dala jasně najevo, v čím žoldu je a jakou budoucnost pro obyvatele Krymu (a nejen pro ně) chystá. Na základě čeho? Že by tohohle? "S odtržením Kosova se nepočítá" atd. Projdi si dobová prohlášení představitelů zemí NATO, aby sis osvěžil paměť.
Při rozšiřování NATO do východní Evropy se obyvatel zemí nikdo na nic neptal. V ČR proběhlo v inkriminované době pár průzkumů, z nichž jasně vyplynulo, že referendem to neprojde, ani kdyby dávali k "Ano" flašku rumu grátis. Nakonec udělali ještě pár zmanipulovaných, kde podpora konečně přelezla psychologických 40% (což už je, jak známo, "skoro půlka"). Hlavní je, že byl naznačen "posun žádoucím směrem", a pak se to vysvětlilo těm pár poslancům, kteří by přece jen váhali. Šlo o to druhé, tj. nesouhlas s protiruskou kampaní a sankcemi. Panují dohady, že soukromé hovory Merkelové s Putinem se točí ohledně podmínek německé neutrality v případě otevřeného válečného konfliktu mezi NATO a Ruskem. Na určité věci musíš být připraven vždy. K uskutečnění volíš nejvhodnější okamžik. Kdo neplánuje, ten pak obvykle "čumí jak vejr" - věř mi ;-)
To beru.
@Ugla
To vše je velmi zaujaté, až propagandistické.
Pokud jde o uniformy jako takové, vlastně neexistuje mezinárodní psané pravidlo, které by výslovně nařizovalo jejich nošení jako takové (jednotlivé státy to samozřejmě nějak mají upraveno svými předpisy), je to spíš pravidlo zvykové umožňující oddělení bojových složek státu od ostatních (a z toho plynoucí redukce zásahu vůči civilům) a také samozřejmě často státy nepřiznávají nepřátelským bojovníkům bez jasné příslušnosti k bojovým silám konkrétního státu status válečného zajatce.
Tady najdeš poměrně obsáhlý materiál k věci, odcituju:
While there is a practice to wear uniforms in armies, there is not an obligation in international humanitarian law to wear them. The wearing of civilian clothes is only illegal if it involves perfidy. Moreover, none of the instruments of international humanitarian law give a definition of a military uniform. The term itself is used in connection with the generally accepted practice of States as regards the wearing of uniforms by combatants, perfidy, emblems of nationality and to regulate the wearing of enemy uniform. But international humanitarian law remains silent on the constituent elements of a military uniform and implicitly instructs the States
Parties to specify it in their national legislation and especially their military manuals. State practice therefore determines what constitutes a military uniform.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Docent-Robejsek-My-Zapad-nemame-silu-ani-hodnoty-ke-spaseni-sveta-Tak-se-nevyvysujme-nad-druhe-Neverte-ze-Zeman-nici-nasi-povest-347545