Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Dopad nebol mizivy. Bolo zabitych desiatky tisic krestanov. V tom sa zhoduju aj pohanske pramene. Lebo vykonavanie ediktu bolo v platnosti dost dlho na to, aby to krestanov zasiahlo v plnej sile, hoci by sa na tom aj obyc ludia nezucastnovali.
A Samaritani neboli zidia. Nevyznavali judaizmus.
Dopad ediktů proti křesťanům byl skutečně malý až zanedbatelný (zvlášť v porovnání s tím, co si zakrátko začali křesťané dělat mezi sebou)a jen nevelké množství křesťanů mu reálně padlo za oběť - spíše bylo dost takových, kteří ze strachu raději konvertovali (a jejich pozdější návrat do církve vzbudil v mnoha jiných křesťanech odpor a vznikla tak sekta donatistů). Dílem právě proto, že občanům Říma bylo náboženství křesťanů ukradené. Dopad tak byl mnohem více formální než reálný, ale dobře, o pronásledování víry šlo. Ovšem bylo pozdější křesťanskou tradicí velmi zveličené. Pokud se na něčem prameny shodnou, tak především na tom, že postiženi byli v první řadě křesťané sloužící ve státní správě (opět otázka odmítnutí kultu byla považována z hlediska státní doktríny jako neloajalita k císaři, přesto kromě povinné oběti si mohli jinak lidé v Římě vyznávat co chtěli - viz populární kult Mithry nebo egyptských bohů).
Z ktoreho pramena cerpas, ze nasledky boli zanedbatelne, neslo o tisice krestanov a vsetko to bolo zvelicene?
Že to bylo zveličené vyvozuji z toho, že o tom mluví především křesťané, kteří popravdě řečeno se dopustili několika falsifikací dějin - např. jim zřejmě bylo líto, že takový Josef Flavius se o nich vůbec nezmiňuje, ani o Ježíšovi, takže pozdější křesťanští opisovači mu vložili do úst pár vět o svých kořenech. Pokud narážíš na Zamarovského, ano ten uvádí, že ztráty na lidech utrpělo křesťanství "nepochybně obrovské", jednou větou ale říká, že se "historikům nepodařily nikdy zjistit". je s podivem, že "důmyslný státní aparát", o kterém rovněž píše, o tom nenechal téměř žádné záznamy. Dobrá, budu tedy zcela korektní: "vůbec nevíme, jaké ztráty na životech křesťanství utrpělo, sami křesťané tvrdí, že veliké." Přesto, nebo právě proto, je to oblíbené pole spekulací (když chybí informace). I tu větu "nepochybně obrovské" přikládám proto tradici, nikoli historickým dokumentům.
P. S.: Konečně jsem si vzpomněl na knihu, okolo jejíhož názvu jsem pořád chodil a nemohl si vzpomenout. Josef Češka: Zánik antického světa. Pokud si vybavuji (je to asi 10 let, co jsem ji četl a není k sehnání), tak nepředloží doložený výpočet, kolik křesťanů během let cca 302-311 padlo na oltář víry, proto ji neuvádím, ale proto, že velmi dobře popisuje změny, ekonomické, sociální a ideové, které vedly k zániku Říma.
Aha, uz chapem, takze si si sam vyvodil tieto zavery. V tom pripade si ta dovolim poopravit. Nejde o neskorsie krestanske pramene, ktore hyperbolizovali prenasledovanie. Napr Eusebius sam, ci Pavol o tom zanechali svedectva priamych ucastnikov.
Ad druhé - můžeš mít pravdu. Ale Eusebios není nezaujatý pozorovatel, ale biskup a církevní historik. Nutno dodat, že v době, kdy psal dějiny církve, už bylo křesťanství na vzestupu a samo se stávalo pronásledujícím (např. už roku 318 byly zakázány pohanské obřady v soukromých domech). Eusebiova díla jsou navíc ne příliš přesná.
Pokud jde o Pavla, tak o něm máme informace vlastně jen z bible, což se nedá brát jako dějepisný zdroj.
Mně by hodně zajímalo, co bychom se dočetli od Ammiána Marcellina. Ten sice nebyl přítelem křesťanů, ale zase psal dějiny poctivě. První polovina jeho díla se ovšem nezachovala.
Eusebios bol sucasnik, prenasledovany, vazneny. Ak to ho stavia do pozicie zaujateho, budiz, ale nik sa neprie o to, ze to zazil na vlastnej kozi.
Pavol - pokial viem, tiez nezomrel na starobu. A v Biblii su jeho listy, jeho slovo, nik o nom nehovori. Este som nepocula, zeby historici nebrali jeho osobne listy ako celkom vierohodny dejepisny zdroj.
Eusebios - byl jednoznačným nepřítelem pohanů, osobně zaujatý, své dějiny psal z hlediska ideologického, proto pro mne není spolehlivým pramenem informací.
S Pavlem je to asi jako s tak řečeným Dalimilem a bible sama není věrohodným zdrojem dějinných událostí. A co se autorství epištol týče, i jména evangelistů jsou věcí tradice. teď nehlásám, že žádný Pavel jistě neexistoval, ale nevíme o něm téměř nic a listy jemu připisované prošly nepochybně revizí. Nicméně o represích vůči křesťanům za Nerona jsem se zmiňoval, krátce se o nich zmiňuje Tacitus. Takže zde nevylučuji, že jim kolem roku 67 mohl padnou za oběť i nějaký Pavel, bývalý výběrčí daní. Ovšem křesťanů bylo tenkrát v Římě minimum, takže opět nešlo o nějak masovou záležitost (ono jich v římě nebyla většina dokonce ještě ve 4. století, což byl jeden z důvodů, proč se začala i jako taková křesťanská opozice pohanskému Římu začala budovat Konstantinopol zamýšlená od počátku už jako křesťanské město bez původně pohanských chránů (zatímco v Římě museli v té době z pohanských chrámů vyhazovat sochy antických bohů a nahrazovat je kříži).
Strasne sa mi paci, ako pouzivas slovo "nepochybne" tam, kde ti to vyhovuje a pritom nie je ani naznak opaku. Nejake zdroje, dokazy ci nebodaj historici, ktori by nieco take robili? Nie. Napriek tomu pre teba je to nepochybne tak.
Historiu sme zacinali s citatom "Bez hnevu a zaujatosti". To je rozdiel medzi tebou a historikom.
Čiže výrokovo naopak. Tak ako katolicizmus obsahuje kresťanstvo, samaritánstvo môže obsahovať časť judaizmu (súdiac podľa toho, čo je tu napísané). Podľa toho, čo píše flanker bol teda základ "prajudaizmus", ktorý je článkom dvoch množín, samaritánstva (čo je množina obsahujúca len prajudaizmus) a židovstvo, ktoré obsahuje prajudaizmus a aktualizácie. Tým pádom židovstvo môže automaticky obsahovať celé samaritánstvo.
Ak ciastocny judaizmus plus kopec inych veci okolo niekto vyznava, robi to z neho zida? Nie, zid je definovany ako vyznavac judaizmu.
U Eusebia není náznak. Eusebois otevřeně psal z křesťanského hlediska, stejně tak není jen náznakem, že jeho dějiny jsou nepřesné a hodnotu mají spíš kvuli popisu organizace a zvyků církve té doby, než jako plnohodnotné dějiny. Takže si klidně troufnu říct nepochybně :)
I když je často těžké z nich dostat konkrétní odpověď a ne jen frázi typu "bůh je princip existence".
Fakt? Zase nás tu v našej diere učili zle. Tak čo je potom kresťanstvo?
Pri Pavlovi si pouzil "nepochybne", skus si este raz precitat, co si napisal
To už je úděl náboženství, každý si může věřit v co chce, a to jestli neskončí na oddělení psychiatrie pro rozmlouvání s imaginárním kamarádem závisí jen na tom, kolik stoupenců si sežene (to není ze mě abych si to neuzurpoval).
Nicméně křesťané i muslimové se už odchýlili natolik a natolik si svého boha pozměnili, že už se rozeznávají jako samoatatní. Smaritání boha samotného či jeho "příkazy a morální pravidla" neměnili, spíš je to taková ořezaná verze jako bible pro děti.
1) není zcela jasné co přesně ti kteří myslí křesťanstvím
2) křesťanství se za posledních cca 2000 celkem vyvíjelo
3) neznáme alternativu, proti které nástup křesťanství srovnáváme (nicméně nepochybuji o tom, že nějaké náboženství by beztak lidstvo provázelo po celou tu dobu)
4) občas se tu míchají pojmy náboženství a církev... osobně, ač s křesťanskými principy -víceméně- souhlasím (nicméně skautské desatero mi vyhovuje víc... :o)), tak do církve mě nikdo nedostane ani heverem... Ale do kostela zase proč ne,... na prohlídku, ne na mši.
5) popravdě, kolik jiných náboženství známe, která by vydržela podobně dlouhou dobu a neměla by v podobných etapách podobně krvavé výstupy - Antičtí bohové? Ti co sami zabíjeli a ponoukali k válkám (Trója), muslimové? Aztécké náboženství, šintoismus?, hinduismus?, buddhismus?, náboženství germánských kmenů?, slovanských kmenů?,... Jak říkám, lid v té době víru potřeboval, a jestli křesťanství přineslo zlo a úpadek, zajímalo by mě, která cesta by byla lepší...
Mne vadí predstava organizovaného náboženstva, pretože
1) Udáva dogmy, o ktorých tvrdia, že sú bezpodmienečne pravdivé, pritom ich podložia len osobným pocitom či "pánbožko tak povedal"
2) Iracionálne človeka spútava (správny katolík nemá čo čítať Harryho Pottera, je tam čarodejníctvo, niektorí tomu môžu uveriť*)
3) Väčšinou je založené iba na finančnom prospechu určitých jedincov
Náboženským ideológiám (bez Cirkvi či organizovanosti) by som vytkol, že namiesto "Nezabiješ, pretože pánbožko to tak nechce" je lepšie "Nezabiješ, pretože to narúša integritu spoločnosti, ktorej plody čerpáme všetci, tiež by sa ti nepáčilo, keby niekto vzal život tebe a sloboda jedného končí tam, kde začína sloboda druhého". Kresťanstvo určite nie je číre zlo. Ježiš kritizoval mamonárstvo, vyznával pokoj a rovnosť (aspoň z toho, čo viem). Akrutá by bolo dobré hájiť tieto hodnoty v mene spoločnosti, nie imaginárnej entity.
Na učení Ježiša Krista by som zkritizoval určité aspekty a upravil základ, Cirkev sa mi hnusí celá pretože jediná hodnota, ktorú má mať, je minoritná a väčšinou tvorená ilúziou.
*toto nie je názor jedného náhodného okoloidúceho katolíka. To je normálna súčasť katechizmu (už to učili aj nás). A aj všeobecný názor medzi tými poriadnymi katolíkmi