Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
@Achileus Ach ták. Mne to meno Koperník vždy evokovalo Perník, takže som si ho predstavil horiaceho :D
Tak ja som si predstavil skôr spoločnosť prostých sedláčikov a premýľal som, čo by ich donútilo sa tak zoskupiť :) Keď sa pozriem na ten nespočet dediniek, príde mi to, že skôr si niekde na samote spravili domček, okolo neho väčšie políčko (hospodárstvo). A ako sa rodina a kmene rozrastali, tak sa viacero z nich zoskupilo v rade domkov, ale stále okolo jedného domčeka, takže nepotrebovali nejaké veľké mesto. Tu by som asi potreboval si predstaviť viac hospodárskych odvetví, ktoré by potrebovali veľa zoskupených ľudí.
Opäť som si predstavil čo do moci skôr nejakú starešinu, či náčelníka, ktorý by to asi riešil vyhladením a rabovaním druhého kmeňa. Ale pravda, aby mal počty pre taký nájazd, už by musel zjednotiť viac ľudí.
Ak nemáš čas nevadí, môžeš vysvetliť neskôr (hoc aj za pár mesiacov, len potom mi treba pripomenúť, ohľadom čoho to je, ja mám neskutočne zlú pamäť).
Je nutné si uvědomit, že města byla (a jsou) centra výroby, obchodu, správy,.... A hradby neměly jen obrannou roli, ale také symbolickou (vymezovaly právě to město se všemi jeho právy a atributy), takže ta představa, že lidé začali bydlet ve městě v obavě před vojsky je fakt "spagruky hypotéza" :-)
Hlavně je to hodně variabilní, některá města zanikla záhy po vysazení (Hradištko u Davle), některá byla založena tak velká, že se podařila zaplnit až po nějakých 300 letech (Beroun), některá překonala očekávání a záhy po vzniku se musela zvětšovat (Most). To jsou jen takové nejznámější případy. Nu, dost osvěty.
Znovu: mýdlo znala prakticky každá vyspělá středomořská civilizace. Byť užití bylo především k praní prádla a jiným technickým účelům, případně k léčebným (zanícení ran a podobně). Římané znali rovněž mýdlo i bez Keltů. V lázních se začalo běžně užívat až asi ve 2. století n. l., ale s kelty to nijak nesouviselo (ti sice mýdlo znali, ale ve smyslu hygienickém si především si patlali mýdlové pasty do vlasů - ty jejich dlouhé vlasy a účesy vyžadovaly péči. Nebyla to ovšem klasická hygiena v římském smyslu.
Co se týče toho třetího - relativní jako dnes, ke špičkové péči taky není přístup zadarmo. Mluvil jsem o tom ve vztahu k době po Římu a k tomu, že si nejsem jistý, jestli bylo lepší být středověký nevolník nebo římský otrok. Nepochybně záležitost relativní, ale především otroci se v Římě dělili na dvě skupiny - otroci státu a otroci soukromí. Otroci státu na tom byli v průměru lépe, měli jistá práva, bylo zakázáno je bezdůvodně bít a podobně. Také se snadněji dostávali na svobodu.
Jistě, v porovnání s dneškem nám Řím jako ideál nepřijde, ovšem neporovnávám Řím a 21. století, ale Řím a období řekněme 500-1750.
Co k tomu říci, řada příběhu z bible si protiřečí a pokud si vybereš jen to, co se ti hodí a budeš to číst, jak se ti to hodí. Pak můžeš tvrdit cokoliv.
@flanker.27 a milosrdny Samaritan?
Bible je dílo mnoha autorů, které od sebe dělila řada let, a názorových rozdílů. Očekávat od nich názorovou jednotu a používání predikční logiky je proto velmi smělé.