Diskuze s překladatelkou

„Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly,” bylo mi řečeno na mou obhajobu, že jsem to udělala s dobrým úmyslem. Bylo mi to řečeno zoufalým panem nakladatelem, který o mém „inovačním“ kroku neměl tušení, a kritiky teď směřují na jeho hlavu. Ano, řeč je o onom šťastném – nešťastném počeštění, respektive přeložení tzv. „mluvících” jmen u většiny postav v Hostině pro vrány do českého jazyka.

 

První díl této obdivuhodné série vyšel u nás před šesti lety, třetí pak před čtyřmi. A mě po celou tu dobu, i když byly překlady hodnoceny veskrze příznivě, trápila jedna věc, a sice ta, že jsem nepřekládala do češtiny i jména postav, která se v knize vyskytují. Byla to taková moje malá noční můra, a tak, když teď po dlouhých čtyřech letech spatřil světlo světa další díl, snažila jsem se to napravit. Jistě, tohle se uprostřed série nedělá, měla jsem takto postupovat od samého začátku, jenže „pozdě bycha honiti”.

 

Všechno to začalo hned v první kapitole Hostiny, kdy za Aeronem přijíždí poselstvo od pána, který se jmenuje GOODBROTHER. Anglicky hovořící čtenář si místo toho v hlavě automaticky dosadí – Dobrý bratr, čili Dobrobratrský. A anglicky hovořící čtenář se zeptá, proč to ta ženská nepřeložila? A vůbec, proč to takto nepřekládá už dávno? Pro čtenáře, který anglicky neumí, to bude prostě jen další nic neříkající anglicky znějící jméno. Jenže ono často právě jméno vypovídá hodně o charakteru postavy, o jejím původu, místě bydliště, vzezření, atd. Předek tohoto muže byl kdysi někomu „dobrým bratrem“, a to pak dalo původ jménu jeho rodu. Anebo nějaká ze známějších postav: lord Rudovín. Původně REDWYNE, neboli, když odmyslím „y“, Červené víno, pán největších vinic v zemi. Tyto české ekvivalenty mně samy neodbytně skákaly do hlavy, a tak jsem se, hnaná rovněž studem za nedokonalost dílů předchozích, odvážila na tenký led překládání těchto „mluvících jmen“ do češtiny. Nebyla jsem sice důsledná, protože jména hlavních postav jsem se přece jen přeložit neodvážila, a tak Vám zůstali Starkové, Lannisterové, Tyrellové, Tullyové, Baratheonové, Freyové, Greyjoyové a další, třebaže jsem si po celou dobu říkala, že Eddard Stark je vlastně Eddard Pevný či Neoblomný. Na druhé straně se objevila jména jako Černopříliv místo Blacktydea, Rudotvrzský místo Redforta, Včelovec místo Beesburyho, Kamenodomský místo Stonehousea, a další. Ta jména po překladu přímo křičí. Martinova kniha nečerpá z anglických dějin, nemá s nimi vůbec nic společného. Je o zcela jiném, alternativním světě, kde autor dal svým postavám smyšlená jména vypovídající o mnoha věcech, a nemá tedy smysl zachovávat je v jejich anglické podobě. Myslím, že panu G. R. R. Martinovi by se to takto určitě líbilo mnohem víc, a že jediné, co by mi vytknul, by byla skutečnost, že jsem k takovému postupu při překládání nepřikročila od samého začátku Písně ledu a ohně. Pro tohle nemám omluvu. Teď jsem se to snažila alespoň částečně napravit. A vlastně už i v minulém díle se takové snahy objevily, jistě si vzpomenete na bratry Osneyho, Osfryda a Osmunda Černokotlé (Kettleblacky), proti kterým nikdo nic nenamítal. Nebo na paní Černohorskou, pana Dobropotockého, Rolfa Kořenáře nebo Tytose Černolese. Některé čtenáře jsem možná zklamala, některé přímo rozzuřila, jiné třeba i potěšila – i s takovými reakcemi jsem se už ve svém okolí setkala. Otázkou zůstává – jak dál? Zda, až se po roce (letech?) objeví další díl série, pokračovat tímto stylem a jména překládat nebo zda by Vám byl milejší návrat k Blacktydeovi, který sice má cosi společného s černými přílivy, ovšem to se anglicky nehovořící čtenář nikdy nedozví. Nebo k lordu Hightowerovi, který bydlí ve Vysoké věži. Ráda uvítám veškeré Vaše kritiky, rady i nápady.

Děkuju Vám všem za reakce tady na netu i za maily, zatím jsem neměla čas všem osobně odpovědět, ale dostanu se k tomu. Co se týče dalších dílů, čekám na co nejvíc reakcí čtenářů a podle toho se zařídím, pokud ovšem vůbec dostanu další knihy ságy k překladu, když jsem to takto „zvorala“. Zatím to vypadá, že všichni chtějí návrat spíš k původní anglické podobě jmen. Jsem prostě kůň… či spíš kobyla. 🙁

 

Já všem velice děkuju za komentáře, pište dál, kritizujte, raďte a připomínejte, a vůbec si přitom nemusíte brát servítky, opravdu snesu úplně všechno, protože mi čím dál tím víc dochází, jakou koninu jsem spáchala, čili jsem kůň, a to hodně veliký. Nepřejte si vědět, jakými nadávkami v duchu častuju sebe sama, Vaše případné výtky jsou v porovnání s tím absolutní nula. Mrzí mě, že jsem ten svůj pitomý nápad – když už jsem ho dostala – nešla na net probrat se čtenáři předem. Poslali byste mě s ním někam, a nic by se nestalo. Bohužel jsem to neudělala, a stalo se. :-(((. No nic, sypat si popel na hlavu, byť zaslouženě, mi už stejně nepomůže, jak už jsem napsala pozdě bycha honiti (můj táta říkává „pozdě býka honiti“), bylo to pro mě velkým ponaučením, důraznou připomínkou, že něco takového si překladatel nemůže a nesmí vůči čtenářům dovolit, jinak si kope hrob. Tím víc mě těší, že stále stojíte o to, abych i další díly překládala já. Taky bych moc ráda, protože mi tahle sága nesmírně přirostla k srdci a přiznám se, že při překládání někdy i skřípu zuby (třeba z toho, jak se chová Cersei) nebo i brečím (když zabili —dosaďte si— i jindy), prostě je to taková moje srdeční záležitost. Přetrpte prosím ještě druhý díl Hostiny pro vrány, který je samozřejmě přeložený ve stejném duchu, a pokud mi nadále zachováte přízeň Vy i pan nakladatel, budu se snažit udělat Tanec s draky tak dobře, jako jsem neudělala ještě nikdy nic předtím. To Vám slibuju.

 

Já se momentálně panu nakladateli raději držím „uklizená z očí“, ale asi bude šlechetnější než sám lord Eddard, protože mi napsal něco v tom smyslu, že on dobré překladatele uprostřed ságy nemění, tak uvidíme, snad si to ještě nerozmyslí a nepošle mě do nebeských cel, jak navrhl Rhaegar. Ty by pro mě byly dostatečným trestem i bez zlatozubého Morda, protože kromě pavouků se šíleně bojím výšek, a vůbec, na Orlí hnízdo by mě nikdo nedostal. 

Takže se prosím mrkni na tyto stránky http://www.fantasyplanet.cz/knihy_detail.asp?id=2038. 

 

Zároveň bych chtěla poprosit všechny, kdo sem budou psát, aby se jasně vyjádřili k tomu, zda zachovat překládání jmen, se kterým jsem začala v Hostině pro vrány, nebo zda jste spíš pro návrat k anglickým verzím jmen. Chodí mi totiž maily s obojím názorem, některým se to takto dokonce líbí mnohem víc, i když podle všech jsem s tím samozřejmě měla začít už ve Hře o trůny. Než vyjde Tanec s draky, ještě to nějaký čas potrvá, a do té doby potřebuju mít stoprocentně jasno, jak dál. Záleží to na Vás a na panu nakladateli.

 

gessy      6. 10. 2006 23:42

Stava se Ti, ze se pri prekladani do knizky zactes vic nez by jsi chtela? Myslim tim ze, kdyz prekladas a nechte zapomenes na preklad a ctes stale do predu nebo si knizku pred prekladem radsi prectes celou?

 

Někdy se stane, že dostanu knížku k posouzení, a pak ji po čase překládám, takže ji samozřejmě mám přečtenou a vím, o co se jedná, ale raději to mám tak, že knížku spolu s překladáním vlastně čtu poprvé, a tehdy je to pro mě mnohem větší dobrodružství, a i když bych si ráda přečetla dopředu, jak to či ono dopadne, nedělám to, takhle mě to víc „táhne“ do práce, konkrétně třeba u GRRM často sedím u PC do půlnoci a nemůžu se dočkat, až se ráno zase pustím do práce. Vím, že někteří překladatelé si knížku raději přečtou předem a seznámí se důkladně s postavami i dějem, a pak teprve překládají, ale já odjakživa preferuju tento styl práce a vyhovuje mi to. Někdy zase třeba ani není čas číst knihu předem, protože překlad spěchá… prostě jak kdy.

 

gessy      6. 10. 2006 23:46

Muzes si vybirat autory jake chces prekladat, pripadne sefovi navrhnout nejakou knihu, co se libila tobe nebo by`s chtela prelozit?

 

Řekla bych to takto – „šéf“ je na mě tak hodný, že mně v podstatě zadává k překladům knížky, které se mi pokaždé líbí. Ráda totiž překládám nejenom fantasy (i když tu nejraději), ale i jiné věci, příběhy ze současnosti nebo nedávné historie, momentálně další vynikající thriller od Johna Altmana. Kdybych si měla vzít na pustý ostrov jediný ze svých překladů, tak to bude Thomas Moore a jeho ezoterický Návrat k okouzlení, fantastická knížka. Taky dostávám knihy k přečetní, posouzení a případnému doporučení, teď bych třeba moc ráda doporučila k překladu jednu fantasy/sci-fi Charlese Strosse, je to bezva příběh, uvidíme…

 

gessy      6. 10. 2006 23:50

Bavi te prekladat vic fantasy, scifi nebo radsi neco jineho? Mas nejaky navod jak na scifi s odbornymi a specialnimi nazvy?

 

No, na tuhle otázku jsem v podstatě odpověděla v předchozím příspěvku – ráda překládám jakýkoli dobrý příběh (kdysi mě třeba hrozně bavila dokonce série knížek z dostihového prostředí, dozvěděla jsem se přitom neskutečné množství věcí o koních), ale kdybych si mohla vybrat, tak samozřejmě fantasy by zvítězila na celé čáře. No a co se týče překládání sci-fi – přestože jsem zas tolik titulů nedělala – tak to dnes samozřejmě jde s pomocí internetu mnohem líp než ještě před pár lety, Ve svém dávnověku jsem začínala na psacím stroji a veškeré informace si člověk musel vyhledávat v nejrůznějších encyklopediích v knihovnách, takže jsem často musela kvůli překladu jedné knížky přelouskat deset dalších. Dnes si stačí zadat příslušný výraz na netu, a během pár vteřin jste zase o hodně chytřejší, a je to tak bezva…

 

Samwell      7. 10. 2006 08:43

Co te privedlo k prekladu fantasy?

 

Same, s překládáním jsem začala  někdy v roce 1989, ale to byly jen takové první malé vlaštovky. Tehdy ve Slaném existovalo „nakladatelství“ SLAN, které zanedlouho zaniklo, ale ještě předtím stačilo vydat párt sešitů a paperbacků, možná jste někdo četli od Asimova „Fantastická cesta 2“, kterou jsem pro ně dělala, pak nějakého Silverberga a povídky dalších autorů. Přes SLAN jsem se dostala k LASERU, který mi nabídl k překladu HELIKONII Jaro, Léto, Zimu od Briana Aldisse, to je taky jedna z mých kultovních sérií, ve které se vlastně prolíná sci-fi s fantasy a dohromady je to jeden úžasně propracovaný celek, kdo jste to ještě nečetli, vřele doporučuju. Mimochodem, právě díky LASERU a jeho počáteční produkci jsem se taky seznámila s tvorbou GRRM, v jejich Malé edici vydali Písečníky (jedna z nejlepších povídek, co znám) a Píseň pro Lyu. Přeložit je postupně nějaký čas trvalo, taky jsem pro ně dělala nějakého Clarka, mezitím jsem přešla k Talpressu, i když tam jsem ze začátku překládala něco úplně jiného (jméno Barbara DeAngelis vám asi nic neřekne), něco pro Auroru (Terry Jones, Douglas Adams, fantasy povídky) a KK (Asimova) a nakonec mi šéf Talaš dal k přečtení A Game of Thrones. No, stačilo přečíst pár stránek a už jsem se v tom lítala… Jinak fantasy jako takovou miluju snad odjakživa a vůbec středověk je moje doba, určitě jsem tam strávila některý ze svých minulých životů, a určitě ne jako urozená dáma, ale spíš jako nějaký bojovník, protože mě tak nějak podvědomě fascinuje všechno, co souvisí se zbrojí, chladnými zbraněmi, koňmi, atd… asi jsem tak trochu cvok.

 

Samwell      7. 10. 2006 08:45

Jaka je tvoje oblibena postava?

 

Ze začátku to byl určitě Robb Stark, strašně jsem mu fandila, a jak jsem se už někde přiznala, když ho pak tak podle zabili, tak jsem to normálně obrečela. Taky Jon Sníh a jelo zlovlk.  Teď je mojí nejoblíbenější postavou asi Jaime Lannister, fascinuje mě proměna charakteru, kterou prodělal a moc mu držím palce. A samozřejmě  i Tyrionovi a  Arye a malým Starkům za Zdí a vlastně všem klaďasům. Nezapomenout na Brienne a Daenerys za mořem. Naopak nejvíc nesnáším Cersei.

 

Black Paladin      7. 10. 2006 15:30

Chystá se v druhé polovině Hostiny nějaký zajímavý zvrat?Jen naznač.Ale ne,abys něco prozrazovala dopředu:)

 

Asi takto – určitě jsou tady i lidi, co to četli v originále, takže ti už to vědí: Někdo (tím myslím jedna z předních postav) přijde o život, a to velice nemilosrdně a nespravedlivě, no a jedna z posledních kapitol svým zvratem doslova vyrazí každému dech, ale myslím, že ten dějový zvrat všechny potěší.

 

littleboy      8. 10. 2006 18:01

zkouselas nekdy i neco napsat? anebo si myslis, ze svec se ma drzet sveho kopyta? 🙂

 

To víš, že si občas něco píšu i do šuplíku – většinou básničky a krátké povídky, dokonce i nějaké sci-fi, ale to je fakt jen pro mě a nikomu bych to nikdy číst nedala. Jsem hrozný samotář a introvert, a to všechno se v tom odráží, takže ty moje výtvory jsou spíš takové do smutna a tajemna.

 

vlado      9. 10. 2006 10:21

v prvom rade vďaka za výbornú prácu na celej ságe. Pripájam sa k tým, ktorý nechcú v rozbehnutom vlaku meniť pravidlá, a preto som za ponechanie anglických mien.  

Otázka: ak by si si mala fanúšikvosky zašpekulovať  nad finále ságy, čo myslíš ako to skončí? Kto bude víťazom? 

 

Vlado, díky za komentář k překladu, beru na zřetel. 

 

Jinak musím přiznat, že jsi mě svou otázkou docela zaskočil, Když přemýšlím o budoucnosti a finále, samozřejmě tam vidím nejdřív válku ledu a ohně, čili velký střet Jiných zpoza Zdi a draků, a nakonec snad vítězství draků ve službách lidí. návrat Targaryenů… spravedlivé uspořádání pro všechny aspoň doufám, prostě vítězství Dobra nad Zlem tak jako v Pánu prstenů, ale to už zní jako hloupá fráze, fakt nevím. 

 

Ani netuším, kolik dílů má GRRM celkem v úmyslu,  to číslo se pořád mění, záleží na tom, jak dlouho ho to bude bavit, ale myslím, že když jednou do tohodle vlaku naskočil, pojede v něm do konce života. Ale možná taky ne a udělá tomu rázný konec. 

 

Kromě dalších dílů bych někdy taky moc ráda uvítala něco o nejstarší historii Západozemí a vůbec toho světa jako celku, něco na způsob Tolkienova Silmarillionu, kde by autor objasnil něco víc o nejstarších dějinách a vzniku jednotlivých národů, o Prvních lidech, Andalech, původu Jiných, dracích, Dětech lesa, atd. Třeba se jednou dočkáme.

 

heavy_head      9. 10. 2006 16:13

Zdravím, paní Hanino! 

Zachovat status quo z prvních třech dílů, pokud bych mohl prosit. 

Jste nebo byla jste v kontaktu s G.R.R. Martinem? (Tím nemyslím samozřejmě kontakt tělesný 🙂 jako spíš, jestli jste si mailovali nebo tak: předpokládám, že jste se spolu nikdy nesetkali? A chtěla byste?)

 

heavy-head, děkuju za vyjádření, beru na vědomí. Sakra, že já takovou nějakou anketu ohledně těch nešťastných jmen nehodila na nějakou diskusi ještě před tím, než jsem se pustila do překladu – valník popela na moji hlavu, opravdu, a i to by bylo málo!!!! 

 

K Tvé otázce – s GRRM jsem bohužel v kontaktu nebyla, sice jsem mu psala, a to nejednou, jenže tihle lidičci nemají čas ani na psaní svých knih, natožpak na odpovídání na maily, a představ si, co mu jich musí chodit. Faktem zůstává, že jsem za ty roky přeložila pěknou řádku knih od spousty autorů. ale vztah – přímo kamarádský – s autorem, v tomto případě s autorkou, jsem navázala jen jeden, i když nejde o spisovatelku SF a fantasy. 

Jinak jsem byla tuším v létě roku 2002 pozvaná na setkání s GRRM v rámci Euroconu tady u nás, už si ani nepamatuju, proč mi to tenkrát nevyšlo, ale nebyla jsem tam. To teprve Píseň ledu a ohně vlastně u nás začínala vycházet. Docela mě to mrzí, ale na druhé straně bych se asi hrozně styděla, už jsem tu psala, že jsem introvert jak poleno a z větších skupin lidí mám hrůzu. Takhle popovídat si s GRRM v soukromí, to jo, ale někde na pódiu asi sotva. Třeba ještě někdy přijede…

 

heavy_head      9. 10. 2006 17:35

Fí, to byla rychlost! Skoro online! 

Úplně jsem Vám zapomněl tykat, omlouvám se 🙂 

Zajímalo by mě, jak dlouho Ti trvá překládání takové knihy jako je například Hostina pro vrány. (To kdybch se eventuálně chtěl vrhnout na kariéru překladatele…)

 

heavy-head, to máš jak kdy, některé knížky jdou, jak se říká, levou zadní, na jiných se člověk docela nadře, nejtěžší jsou určitě SF, kde je spousta technických termínů, ale jak už jsem tu psala,  dnes jde s internetem všechno mnohem líp než kdysi. 

 

Píseň ledu a ohně je kapitola sama pro sebe, na každou z knih ságy  – tím myslím celý originál, tedy 1 a 2 v češtině – si beru pokaždé tak půl roku. Určitě by to šlo i rychleji, ale to bych musela být svobodná a bez závazků a žít někde v garsonce, a ne mít na krku tři dospělé chlapy a ostatní domácí zvířectvo, stopadesátiletý barák a velkou zahradu… asi tak. 🙂

 

Peter      9. 10. 2006 21:20

ahoj:)) v mailu jsem ti vykal, ale tady se připojim k ostatním, snad to nebude vadit:)) nejsem si teď jistý, kolik GRRM je (a jsem líný to hledat:)), ale nebojíš se třeba někdy, že při jeho tempu práce by mohl zemřít dřív, než ságu dokončí? já docela jo:))

 

Petře, před chvilkou jsem Ti psala mail, ale nejsem si jistá, jestli se to odeslalo, nějak zablbnul pošťák. V každém případě děkuju za vyjádření k překladu. 

A co se týče GRRM, nemaluj čerta na zeď, je mu 58 let, vlastně měl teď 20. září narozeniny, a vypadá docela k světu, chlapisko v nejlepších letech, takže to snad nehrozí…

 

MIl      10. 10. 2006 13:14

Už mě opustil amok (fanoušci těchto stránek si jistě všimnou, že jde o dvojsysl) nad jmény. A přikláněl bych se k názoru návratu k původním (ne nutně anglickým, prostě těm co byly až do Bouře mečů).  

A chtěl bych se zeptat, jestli máš ještě další aktivity dotýkající se nějakým způsobem SF a F krom tvé práce pro nakladatelství Talpress.

 

MIl: s GRRM a jeho láskou k jídlu máš určitě pravdu, je na něm znát, že si rád dobře pochutná… 

 

Co se týče těch mých aktivit, tak to už bych se opravdu musela roztrhnout na dvě půlky nebo naklonovat, protože i tak horko těžko stíhám, takže veškeré moje konání související se Sf a F se omezuje na překládání, čtení knížek a koukání na filmy, když se nějaký kvalitní naskytne. (Už jsem tady napsala, jakou mám kultovní SF knížku, tak ještě kultovní SF film, i když ten je taky už skoro pro pamětníky. Jsou to Spielbergova Blízká setkání třetího druhu, viděla jsem ho opravdu nesčíslněkrát. 🙂

 

willis      10. 10. 2006 14:27

Zdravim. I já přidávám svůj názor ke kauze se jmény a i já jsem pro návrat k původním jménům, i když obecně mně překládání jmen nevadí, tak to musí být uděláno s citem pro jazyk. Ten má třeba p. Kantůrek, ale tady ty jména znějí dost uměle. Takže jediný způsob je opravit případné druhé vydání. Jinak se na paní překladatelku zase tolik nezlobím, protože chyby dělá každý. Hodně zdaru.

 

Willisi, děkuju moc za Tvůj osobní názor, vážím si ho stejně jako všech ostatních tady, a budu se snažit řídit se jím do budoucna, pokud nějaké „budoucno“ bude… 

 

vlado      16. 10. 2006 15:44

fúúú ožvilá Hora! to by bolo dost zlé,…inu hora ktorá jede (k mohamedovi? 🙂 ) by bola naozaj golem. a robba oživit nejde? ale asi by to už nebol ten pravý robb :-((( 

inak qyburn kľudne môže byť hlavnou zlou postavou. ten je u mňa dvojnásobne temnný. taký ten Darth Qyburnius 🙂 

poprosím vás pani Hano, nič neprezrdzujte!!! Takéto to nezáväzné hádanie, čo by bolo keby má čaro práve v tom, že nik nevie a vlastne ešte ani nechce vedieť. Chce iba fantazírovať… 

Inak ten studený chlapík na sobovi ja som to bral ako tutovku že to je Benjen Stark… myslíte, že nie?

 

Nebojte se, nic prozrazovat nebudu,i když v Hostině 2  zas tolik dějových zvratů není, třebaže v závěru – to už jsem tu psala – je skutečně jedna docela „pecka“ – měla jsem z toho radost!!! I když, kdo ví jak to nakonec s dotyčnou postavou dopadne, u GRRM si člověk nikdy nemůže být ničím jistý.  

 

Hora je pro mě jedna z nejodpornějších postav celé ságy, o toho bych fakt nestála, třebaže k Sandorovi mám určité sympatie. Qyburn se určitě vyzná ve svém řemesle, ale jinak mi taky dvakrát sympatický není, ty jeho pokusy v černých kobkách mi připadají odporné, jako nějaký Mengele. A Robba už oživit určitě nepůjde. Stačí to, co se stalo s Catelyn – neživá, nemrtvá, příšerná. 

 

Studenoruký na losovi za Zdí? To fakt nevím, ten totiž taky vypadá jako mrtvý/nemrtvý, alespoň podle těch zčernalých studených rukou. Což o to, Benjen Stark by to být mohl, jenže že měly živé mrtvoly ve službách Jiných jakékoli pohnutky pomáhat živým lidem, to se mi nějak nezdá…..

 

Tyna      19. 10. 2006 18:47

Haničko, nemohla byste nám sem hodit avízo, až budete vědět, kdy přesně Hostina 2 vyjde? 

Abych si ji mohla jít koupit jako tu edničku stylem. Cože? Už dneska? Panika! Rychle najít na netu nejbližší knihkupectví. (Normálně dávám vydělat SF speciálkám, ale tohle je výjimka). Skáču málem z jedoucí tramvaje, vbíhám do knihkupectví podobna totálnímu šílenci: „Máte Hostinu pro vrány? Je to fantasy.“ Prodavačka značne nejistě: „Víte mi moc fantasy nebereme… Kdy to mělo vyjít. Dneska? Aha, tak to bude asi tohle. Vzala jsem ráno dvě, protože mi dodavetel říkal, že to bude hned pryč. Ale že až takhle rychle…  :)“ 🙂

 

Jejda, Tyno, to bych moc ráda, ale faktem zůstává, že jakmile knížku jednou odevzdám v Talpressu, tak ji pak už nevidím, ani nevím, co se s ní děje, viz. onen už zmiňovaný zdlouhavý proces od překladatele do distribuce, ale samozřemě, kdybych něco věděla, dám určitě vědět. 

 

Jinak ta nákupní anabáze s Hostinou pro vrány 1 musela být docela zážitek… 🙂

 

Eddard      22. 10. 2006 11:52

Pár menších otázek… Jak dlouho ti zhruba zabere překlad jedné knihy? (dejme tomu právě Hostiny, Bouře byla přece jenom masitější bichle) Které pasáže ti dávají nejvíc zabrat (třeba popisy hostin, turnajů…), a které dejme tomu překládáš ráda? Jak moc jsi fanouškem série a na kolik to bereš jen jako práci? Prozatím vše, měj se…

 

Uf, tolik otázek najednou, myslím, že o něčem jsem tady už psala, ale nevadí. Jedna Martinova knížka (Bouře mečů je opravdu výjimka) mi zabere plus minus půl roku. A nejvíc mi dávají zabrat pasáže, kde se někdo s někým „pere“, používá různé hmaty, chvaty, atd. Naopak mám ráda popisné scény, ať už se týkají krajin lidí, měst, bitev. atd. 

 

Když jsem dostala k překladu první díl ságy brala jsem to jen jako další z mnoha knížek, co jsem už přeložila, a že jich za ty roky bylo hodně, ale jak už jsem psala, stačilo se začíst do prvních stránek, a uchvátilo mě to natolik, že jsem se pak nikdy nemohla dočkat dalších dílů. Teď musím taky čekat, třebaže na rozdíl od mnohých z vás už znám aspoň děj Hostiny pro vrány 2. Moc se těším na Tanec s draky, a i kdybych ho nepřekládala já, určitě si ho někde opatřím, ať už v originále nebo v překladu, a přečtu si ho, nesnesla bych nevědět, jak se bude děj vyvíjet. A překládání je pro mě nejenom práce, ale taky velký koníček, a u GRRM to platí dvojnásob. Taky jsem se díky němu dozvěděla spoustu věcí o středověku… zbraních a zbroji, bitvách, hradech, což jsou věci, které mě svým způsobem fascinují. 🙂