Spíš bych řekla, že je to tím, že 83 % ženskejch neumí psát. Když umí, tak ať se raději drží historických románů. Složité příběhy fantasy, scifi atd. jim prostě většinou nejdou...
Nebo píšou sladkobolný sračky a lidi to kupujou. Ale zase si říkám, že jak je pro nás únikem SF a F, pro některé jsou únikem telenovely a filmy podle Rosamunde Pilcher. Jen je třeba nelítat na růžovým obláčku celej život anebo si nemyslet že gaunera ozbrojenýho ráží 7,65 zničí umělohmotnej fázer.
Nó. Jak se ta "loď" vlastně pohybovala? Odkdy vitriol vybuchuje jako TNT? Proč špinavá kormidelnice vyýpadá jakoby právě vyšla z kosmetuickýho studia? Kdeže tam byli ti draci? Co na to Jan Tleskač?
Zrovna jsem tuhle nádheru začal před 5 minutami stahovat. Vzhledem k tomu, že "Bílou velrybu" mám rád jako knihu i jako film (ať už ten s Peckem, nebo moderní se Stewartem), na to dračí zpracování už se třesu. Má oblíbená složka "Fantasy sračky" jistě získá další pozoruhodný exponát.
Kolikokoli: ty ženské autorky - to je téma na dlouhou diskuzi, ale určitě bych je všechny neházel do jednoho pytle. Pokud sleduješ českou fantastiku, jistě víš, že taková Rečková, Vrbenská nebo Neomillnerová rozhodně nepíší žádné sladkobolné slátaniny. A když se vrátíme pár let do minulosti tak kromě biopunku Evy Hauserové tu máme kupříkladu Carolu Biedermannovou, jejíž literární ztvárnění sexuality mělo k nějaké romantice na míle daleko a pro řadu čtenářů Ikárie se v 90. letech stalo takřka nestravitelným soustem :-D.
Crocuta: Českou scénu moc neznám (ani autory ani autorky), ale nepamatuji si snad nic, co by napsala ženská a opravdu se mi to líbilo (a nebyla to červená knihovna).
Já mám teď zrovna kromě Žambochova "Drsného spasitele" rozečtenou antologii "2005: Česká fantasy" a její redaktor Vlado Ríša do ní shodou okolností kromě sebe a Leonarda Medka (který zrovna s Františkou Vrbenskou občas píše v tandemu) zařadil v drtivé většině ženské autorky - a zatím se to čte opravdu dobře. Jinak - pokud čte někdo pravidelně Pevnost nebo XB1 (dříve Ikárie), má o výše zmíněných dámách a jejich tvorbě jistě docela dobrou představu.
Ano, Veronika Válková tam je, ale k té jsem se ještě nedostal - dočetl jsem 3., Ríšovu povídku. Sbírka začíná výborným příběhem z třicetileté války od F. Vrbenské.
Kostlivej kůň... toho mám v knihovně též. Na obálce sbírky povídek R. Holdstocka "Les kostí" z roku 1996. Je to vlastně chronologický začátek cyklu o lese mytág.
Komentáře