Divoké, ale jinak skvělé. Smutná část s Asharou (i když nějak nemůžu překousnout to, že mi připomíná Lysu Arryn O_o) a velmi povedená scéna s Wyllou. A Connighton je kapitola sama o sobě, vtipné a prostě boží.
Tahle povídka je skvělá z jednoho důvodu: příliš často omílají, že Ned Jona pojmenoval po Arrynovi, na to, aby to byla pravda. Nevěřím tomu a autor/ka asi taky ne.
Jay: A on jí ho nedal? Komu jej teda předal? On jí ho nevracel, protože by Hvězdopadu vládla. Vracel ho, protože byl jejího mrtvýho bráchy, ne?
Svizne, ctive, autor sa neciti byt zviazany knihou a fantazia pracuje, clovek nevie na zaciatku, co ocakavat na konci. Paci sa a velmi, body dostane :)
Díky za udělené bodíky i slova chvály, které hřejí u srdce. Ještě víc děkuji za oprávněnou kritiku.
Snažila jsem se nebýt v rozporu s knihama, což se snad povedlo až na potomka Brandona a Ašary, který by tam neseděl časově. Martin ty události kolem Věže radosti popsal dost vágně, a tak jsem je dovedla ad absurdum. Pochybuji, že by přední šlechtici cestovali jen tak polehku bez služebnictva, pánošů a zbrojnošů. Pochybuji, že se Eddard tahal po Dorne s mrtvolou. To s uvařením mrtvoly a přenášením jenom kostí dává větší smysl, akorát mě to nenapadlo. Stejně mi tento způsob přijde nechutný (představte si, že vašeho zesnulého rozsekají sekýrkou a hodí do kotle vařící vody), ale je to jiná kultura. :-) Pak ještě musel Eddard stihnout předat meč Ašaře. Proč zrovna jí? Možná ho o to požádal umírající Artur, možná to byla záminka k setkání. Část s Ašarou není moc povedená. Nelíbilo se mi, že by měla Ašara páchat sebevraždu kvůli mrtvému bráchovi. Ženy jsou vesměs silná stvoření a přežijou i smrt svých dětí. V povídce Ašara trpí laktační psychózou, a tak se trošku zcvokla. To zvoknutí se mi nepodařilo moc dobře popsat.
Komentáře
A Connighton je kapitola sama o sobě, vtipné a prostě boží.
Jay: A on jí ho nedal? Komu jej teda předal? On jí ho nevracel, protože by Hvězdopadu vládla. Vracel ho, protože byl jejího mrtvýho bráchy, ne?
Snažila jsem se nebýt v rozporu s knihama, což se snad povedlo až na potomka Brandona a Ašary, který by tam neseděl časově.
Martin ty události kolem Věže radosti popsal dost vágně, a tak jsem je dovedla ad absurdum.
Pochybuji, že by přední šlechtici cestovali jen tak polehku bez služebnictva, pánošů a zbrojnošů. Pochybuji, že se Eddard tahal po Dorne s mrtvolou. To s uvařením mrtvoly a přenášením jenom kostí dává větší smysl, akorát mě to nenapadlo. Stejně mi tento způsob přijde nechutný (představte si, že vašeho zesnulého rozsekají sekýrkou a hodí do kotle vařící vody), ale je to jiná kultura. :-)
Pak ještě musel Eddard stihnout předat meč Ašaře. Proč zrovna jí? Možná ho o to požádal umírající Artur, možná to byla záminka k setkání.
Část s Ašarou není moc povedená. Nelíbilo se mi, že by měla Ašara páchat sebevraždu kvůli mrtvému bráchovi. Ženy jsou vesměs silná stvoření a přežijou i smrt svých dětí. V povídce Ašara trpí laktační psychózou, a tak se trošku zcvokla. To zvoknutí se mi nepodařilo moc dobře popsat.
Dakujem za skvelu poviedku.