Keneth Branagh není David Suchet, ale pan herec to je a svého detektiva zatíženého vzpomínkami hraje dobře, ať už jej tedy bereme jako jinou iteraci Herculesa Poirota, nebo jako něco zcela jiného a povědomé jméno ignorujeme, kdykoli zazní. A v tomhle filmu nás vzal do chátrajícího paláce v Benátkách, ke kterému se váže historka o duších mrtvých sirotčat, jež zde straší. Jedno tajemné úmrtí z před pár let následují dva teď, bouře drží všechny vevnitř, straší médium a když dostraší, začíná jiné strašení. Potkáváme oběti války v ruzných podobách, hrabivost a podvodnost taky v ruzných podobách, rodinný cit, jež sáhne po pokoutných prostředcích taky, do toho debaty o spirituálních přesvědčeních i schopnosti žít život. Velice líbezná hororová atmosféra v kulisách ošoupané renesance a halloweenského lovení jablek (ano, odkaz na díl se zahradou, muj oblíbený mimochodem) a taky zajímavé pojetí spisvatelky Ariadne Olivierovej. Je to vlastně inspirace spíš než adaptace, takže člověk si nemuže být zcela jist, co bude podle Halloweenske párty a co ne, jisté novum. Co bylo ve věci, mi napadlo chvíli před finálním odhalením, byť ne ve vší podrobnosti, drobounké náznaky mi přišli umné. Deset bodu z deseti za toho chytrého znepokojivého hošíka. Ten typ postav mám ráda.
@Aviv Ještě bych dodala, že je to vlastně oddechovka, navzdory tomu, co trailer tvrdil. S halloweenskou atmosférou se dalo pracovat i víc. Benátky samozřejmě ve filmu vypadají krásně a není to jen standardní pohled na Náměstí Svatého Marka.
Tak jsem byla na Baladě o ptácích a hadech. Jak se mi líbila kniha (a to jsem se bála, že půjde o slabý výluh z HG), tak film se mi líbil taky. Hlavní hrdinku jsem si představovala hezčí, ale na mladého Snowa se dívalo dobře. I můj společník seznal, že se mu to líbilo víc než původní tři filmy. Po přečtení pár komentářů na ČSFD musím konstatovat, že mi nevadila ani dlouhá stopáž, možná díky znalosti předlohy
Ridley je bezočivý, ale šikovný a nápaditý a jeho přístup mi chutná, i Phoenix mi chutná, takže Napoleon se líbil. Ale je to skratkovité a popri rôznych presných detailoch aj veľmi fikčné. Zdôraznený je vzťah s Jozefínou, ktorý sa ťahá naprieč celým filmom a je asi aj jednotnejší než vojensko-politický vývoj. Bitky samozrejme veľkolepé a na dreň. Miestami vyložene cynický humor a Ridley zjavne chcel imperátorovi tak trochu zraziť klobúk z hlavy, keď aj na samotný záver sa rozhodol zhrnúť jeho bitky štatistikami mŕtvych. Tých, ktorých toto pojatie rozčúli, plne chápem.
Úplně jsem tu zapomněl zareportovat, že Suzume je moc fajn. Není to sice tak dobré jako není tak dobré jako Kimi no na wa, ale má to skvělý začátek. Těch prvních cca 15 minut mě zaháčkovalo jako málo co. Atmosféra, opuštěné ruiny v horách, tajemné dveře, potvory epických rozměrů a ten zvuk a hudba... mňam. Jen škoda, že tomu ke konci trochu spadne řetěz.
Rivalové? To myslíš Soupeři (The Duelists)? To jsem viděl a to je skvělý film. Barry Lyndon jsem taky viděl to je asi jediný film od Kubricka, který se mi líbil.
Komu se líbila Královská aféra, tady by si mohl taky přijít na své. Ten samý režisér a to samé století. Komu se líbil Michael Kohlhaas, taky by si mohl přijít na své, protože všechny tři filmy mají stejného herce v hlavní roli. Mads je zase raz jednou umanutej hrdej člověk z nižší společenské příčky, co si troufá jít proti proudu. Ale kromě stavovské společnosti jako takové, nebo pouze jednoho nezdařeného zemepána na odstřel, se teď pere navíc i s přírodními podmínkami. Aneb jak se v Dánsku začali pěstit krumple na vresovištích. Hledání vhodné pudy, klčování, pozdní mráz, rozpočet a zásoby, hledání námezdní síly, jak se vypořádat s lidmi mimo zákon a taky s lidmi nad zákonem. Záporák je delikatesní hajzl, rozmazlený krutý fracek s komplexy, který ovšem není upe neschopný, spíš všehoschopný. Velice expresivní vedle spíš minimalistického projevu jiných účastníku (kraluje tomu stoický Mads, kousek za ním Amanda Collin). Když jsme u Amandy, musím pochválit obe dvě ženské hrdinky, co do děje zasahují. Ale vede právě Amandina. Nezlomná. Film se zaobírá taky tématem inkluze a to skrz postavu cikánskeho děvčátka, které prvně žije s psanci, pak se vetře do domácnosti hlavního hrdiny, ovšem narazí na odpor kolonistu, jež přišli vřesoviště obdělávat. Její finální osud je zajímavý. Zajímavá je i myšlenka chaosu proti pořádku a taky jak se ve finálním výsledku skloubí oboje. Není vždy možné mít všechno. Člověk musí starostlivě volit, co je mu dražší a čeho má smysl držet se mermomocí.
Keď sa vianočný film dobro-ciťák stretne se Společnostťou mrtvych básnikov. Nebo trošička i americkou verzí Vuně ženy. A taky Dickinsovou Vánoční koledou. Ale ne tak docela. A ne rozjuchaněa pateticky. Je to podstatně střízlivější. Byť pan učitel sosá whisky již před polednem. A protože má nic moc společenský kredit a nechal přepadnout zazobaného tupého žáka, dostal úkolem hlídat děcka, která z ruzných príčin na intráku zustavají i o Vánocích. Většinu kluku sebou vezme táta jednoho z nich, když pozhoveje nad jeho odmítnutím ostříhat se, ale jeden zbývá, protože se nepovedlo dovolat jeho rodičum, ergo nemá povolení. Drzému, byť ne krutému, chytrému zmetečkovi a nevrlému samotářskému akademikovi sekunduje taky kuchařka, jež zustala ve škole protože truchlí za synem, jež jí nedávno padl ve válce a naposled s ním byla tady v tomhle zařízení (byl zdejším absolventem). Nepokoušíme se zde změnit svět, pouze zvládnut svuj život líp a pochopit spolucestující v něm. A herecky jim to šlape, melancholické momenty se doplňují s odlehčenými, je tam pár zajímvých momentek, které produkce vytáhla z vlastního života a herci, co internátní školy zažili (oba popřední, neherec Sessa šel na kasting právě ve škole, kde se točilo a kterou sám navštěvuje). A sedmdesátková stylizace je přímo perfekcionistická. Sympatická podívaná o vyhrabávání vlídnosti i o pohnutí se dál.
Komentáře
:-?
Keneth Branagh není David Suchet, ale pan herec to je a svého detektiva zatíženého vzpomínkami hraje dobře, ať už jej tedy bereme jako jinou iteraci Herculesa Poirota, nebo jako něco zcela jiného a povědomé jméno ignorujeme, kdykoli zazní.
A v tomhle filmu nás vzal do chátrajícího paláce v Benátkách, ke kterému se váže historka o duších mrtvých sirotčat, jež zde straší. Jedno tajemné úmrtí z před pár let následují dva teď, bouře drží všechny vevnitř, straší médium a když dostraší, začíná jiné strašení.
Potkáváme oběti války v ruzných podobách, hrabivost a podvodnost taky v ruzných podobách, rodinný cit, jež sáhne po pokoutných prostředcích taky, do toho debaty o spirituálních přesvědčeních i schopnosti žít život.
Velice líbezná hororová atmosféra v kulisách ošoupané renesance a halloweenského lovení jablek (ano, odkaz na díl se zahradou, muj oblíbený mimochodem) a taky zajímavé pojetí spisvatelky Ariadne Olivierovej.
Je to vlastně inspirace spíš než adaptace, takže člověk si nemuže být zcela jist, co bude podle Halloweenske párty a co ne, jisté novum. Co bylo ve věci, mi napadlo chvíli před finálním odhalením, byť ne ve vší podrobnosti, drobounké náznaky mi přišli umné.
Deset bodu z deseti za toho chytrého znepokojivého hošíka. Ten typ postav mám ráda.
https://www.imdb.com/title/tt22687790/
No je to docela zklamání. Taky jsem se těšila, ale kromě bitev nic moc. Škoda, nedotažený pokus o originalitu
Komu se líbila Královská aféra, tady by si mohl taky přijít na své. Ten samý režisér a to samé století.
Komu se líbil Michael Kohlhaas, taky by si mohl přijít na své, protože všechny tři filmy mají stejného herce v hlavní roli.
Mads je zase raz jednou umanutej hrdej člověk z nižší společenské příčky, co si troufá jít proti proudu. Ale kromě stavovské společnosti jako takové, nebo pouze jednoho nezdařeného zemepána na odstřel, se teď pere navíc i s přírodními podmínkami.
Aneb jak se v Dánsku začali pěstit krumple na vresovištích. Hledání vhodné pudy, klčování, pozdní mráz, rozpočet a zásoby, hledání námezdní síly, jak se vypořádat s lidmi mimo zákon a taky s lidmi nad zákonem.
Záporák je delikatesní hajzl, rozmazlený krutý fracek s komplexy, který ovšem není upe neschopný, spíš všehoschopný. Velice expresivní vedle spíš minimalistického projevu jiných účastníku (kraluje tomu stoický Mads, kousek za ním Amanda Collin).
Když jsme u Amandy, musím pochválit obe dvě ženské hrdinky, co do děje zasahují. Ale vede právě Amandina. Nezlomná.
Film se zaobírá taky tématem inkluze a to skrz postavu cikánskeho děvčátka, které prvně žije s psanci, pak se vetře do domácnosti hlavního hrdiny, ovšem narazí na odpor kolonistu, jež přišli vřesoviště obdělávat. Její finální osud je zajímavý.
Zajímavá je i myšlenka chaosu proti pořádku a taky jak se ve finálním výsledku skloubí oboje. Není vždy možné mít všechno. Člověk musí starostlivě volit, co je mu dražší a čeho má smysl držet se mermomocí.
https://www.saturnawards.org/
https://en.wikipedia.org/wiki/51st_Saturn_Awards
https://www.csfd.cz/film/90518-kovboj-bebop-lovec-odmen/prehled/
https://www.csfd.cz/film/1127163-12-12-the-day/galerie/plakaty/
Doporučuji. Vůbec jsem netušil o co se jedná a nic jsem o té události nehledal na wikipedii před koukáním, tzakže jsem byl dost na konci docela překvapený.
Keď sa vianočný film dobro-ciťák stretne se Společnostťou mrtvych básnikov. Nebo trošička i americkou verzí Vuně ženy. A taky Dickinsovou Vánoční koledou. Ale ne tak docela.
A ne rozjuchaněa pateticky. Je to podstatně střízlivější. Byť pan učitel sosá whisky již před polednem.
A protože má nic moc společenský kredit a nechal přepadnout zazobaného tupého žáka, dostal úkolem hlídat děcka, která z ruzných príčin na intráku zustavají i o Vánocích. Většinu kluku sebou vezme táta jednoho z nich, když pozhoveje nad jeho odmítnutím ostříhat se, ale jeden zbývá, protože se nepovedlo dovolat jeho rodičum, ergo nemá povolení.
Drzému, byť ne krutému, chytrému zmetečkovi a nevrlému samotářskému akademikovi sekunduje taky kuchařka, jež zustala ve škole protože truchlí za synem, jež jí nedávno padl ve válce a naposled s ním byla tady v tomhle zařízení (byl zdejším absolventem).
Nepokoušíme se zde změnit svět, pouze zvládnut svuj život líp a pochopit spolucestující v něm.
A herecky jim to šlape, melancholické momenty se doplňují s odlehčenými, je tam pár zajímvých momentek, které produkce vytáhla z vlastního života a herci, co internátní školy zažili (oba popřední, neherec Sessa šel na kasting právě ve škole, kde se točilo a kterou sám navštěvuje).
A sedmdesátková stylizace je přímo perfekcionistická.
Sympatická podívaná o vyhrabávání vlídnosti i o pohnutí se dál.
https://www.csfd.cz/film/1290476-zimni-prazdniny/prehled/