Povídka č. 10 (16. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 10 (16. kolo) - Ice & Fire
Stará chůva si pamatuje od Thomase de Biealau Tebe taky sežerou, hochu. Sežerou tě syrovýho. Dick Crabb – Hostina pro vrány Tento příběh vychází z legend, které jsem vyslechl od mého otce a on od své chůvy. Je doplněn mými … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Konec povídky byl pro mne nečekaný, ale i hořce drsný. Navíc musím pochválit autora za jeho líčení i vytváření tajemství. Ta možnost nechat na čtenáři, aby si vybral jestli čte příběh o tajemných plíživých stvůrách, či jen o lidských chybách. O zoufalých rozhodnutích zaviněných strachem, předsudky a lidskou hloupostí...
(BTW: Jak lze na roztrhaném psovi poznat, že zuby útočníka byly zelené?)