Povídka č. 3 (16. kolo) - Ice & Fire

upraveno 10. prosince 2018 v Povídky
imagePovídka č. 3 (16. kolo) - Ice & Fire

Noc je temná a plná hrůz…   Stál na skalnatém vršku s dobrým rozhledem do údolí před sebou. Vál jemný, ale zato kousavě ledový vítr dálného severu, přestože se na severu ani náhodou nenacházel. Ve skutečnosti se spíše blížil k vodám Zeleného … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Aneb "Ty nevíš nic..." je Starkovské dědictví a proto to chudáčku Jonovi, jež jedinž straší na severu, pořád opakují. :D
    Ochutnávka PTSD jak očima hrdina, tak očima sidekicka zvenku se mi líbila a hromské "Ne!" vstříc vánici po slabší chvilce ve mně vyvolalo dojem takového primordial výkříku lidstva jako takového, když se zuby a nechty rve se světem o přežití a o rozvoj. Neotesaně a neosvíceně ale sveřepě a svět alespoň na chvíli v dorážení strne, neboť tohle je Lidský Mýtus. V takovém duchu byli i poslední odstavce a závěrečná věta je snad nejlepší možná. Tahle bitva a všechny ostatní, alespoň pro mně. Bonusové body za vznik nápadu se Zdí.
  • Na tak krátkém prostoru se toho stalo neuvěřitelně moc. A kupodivu tím ani nemyslím děj, jednalo se jenom o pár scén. Jsem ráda, že se někdo zase jednou vrátil k mytologickému základu Písně. A trochu jsem se bála, že tahle krátká povídka bude působit jako prolog k delšímu příběhu, ale klobouk dolů, funguje dobře sama o sobě.
  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    upraveno 13. ledna 2019
    Přišli bojovat i děti. Rozumíš? Děti!
    Tím jsou myšleny Děti lesa, nebo děti? Protože s těmi obyčejnými dětmi to působí mnohem temněji a zoufaleji. Když po boku posledních lidí musí bojovat už i děti.

    A ten konec! "For Frodo!" :-)
  • NevadaNevada Co všechno neudělám pro lásku...
    Ale děti lesa jsou správně s malým - proto je vždy lepší to "lesa" tam přidat :)
    (Jen tedy úplně správně je děti "přišly".)
  • Obrovské odhodlání pro boj a zároveň velká beznaděj...ponuré a depresivní
  • RiokaiRiokai "Mrtví jsou mrtví."
    @Monte Karstark já si představil malého pasáčka vepřů, jak se snaží zabít mrtvolu vidlemi. Brr.
    Povídka byla krátká, ale to není špatně, byla tak akorát. Líbil se mi opis (a klid před bouří) na začátku, fajn je i zmínka o zdi. Jediná menší výtka snad, že osobně bych ocenil ještě ponurejší atmosféru (možná trošku více depresivních scén mezi postavami :twisted: )
  • Další povídka o Azor Ahai. Jen dnes podaná velmi komorním a niterní zpracováním. Líbilo se mi, že příběh postrádal hrdinské a velkolepé bitvy i milostné zápletky. Byl to jen mrazivý a truchlivý popis konce. Nejen lidstva, ale i hrdinovo duše. Z každé řádky bylo cítit to vyčerpání a zklamaná z ran jež musel prožít, ale i nezdolné vytrvalosti a vlastí síle.
    Musím prostě souhlasit, že povídka je sice krátší, ale přesto sděluje mnoho.
  • Mno, musím říct, že jak čtu povídky po sobě, tak laťka je fakt vysoko. Hezký styl vyprávění, opisy vyvolávající duševní obrazy, a skoro jsem se při čtení zimničně chvěla. Paráda!
  • Chválím opravdu krásný a čistý styl psaní! Autorovi se také podařilo skvěle navodit mrazivou atmosféru :-) Jen mi bylo líto, že to tak rychle skončilo (nebo spíš začalo tak pozdě :-) ), brala bych toho víc ;-)
  • Ha, depka :D Líbí se mi, jak povídka ukazuje sílu zimy/tmy/zla, která ovlivňuje psychiku, což je možná nebezpečnější, než fyzická moc modrooké armády.
    Překvapilo mě, že v povídce vychází slunce, vždycky jsem měla za to, že za dlouhé noci bylo léta zmizelé.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.