Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Jak často ti lidi říkají že jednáš impulzivně a vyskakuješ jak čertík z krabičky? :twisted:
edit: jako poslední mám TOP09, ČSSD, Zelení :) což mi vůbec nevadí
na hrad!
Nejrozumnější názory měl překvapivě zástupce ODS. Nejvtipnější byla slečna z SPD, ale aspoň jsou názorově konzistentní, i když si to představují jako Hurvínek válku.
Pobavilo KDU.... školství budeme řešit až budeme bohatý stát =D
Nejvíce protivná byla paní od Zelených ehm nebo KSČ...nebo je to vlastně totéž? :-k
EDIT: celkem musím pochválit přípravu moderátorů ČT, umí si to tam celkem usměrnit, když někdo žvaní. Občas se povede opravdu krásný stěr.
http://forum24.cz/babise-odmitli-i-komuniste-jeho-sen-o-kresle-premiera-mizi-kdo-zradi/
http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/cyril-hoschl-vedci-dokazali-ze-ti-kteri-uprchliky-nechteji-nejsou-xenofobove--1757401
Krom toho si myslím, že spontánní odpor k cizímu je výsledkem špatných zkušeností stejně jako ten racionální, akorát evoluce nemá ve zvyku ptát se na něčí názor (příliš důvěřiví jednoduše zhynou) a pracuje v podstatně delším časovém měřítku než generace nebo i civilizace. Tj. svým způsobem je xenofobie víc racionální než celé naše uvažování :-)
Nebyl tu onedhá nějaký vtip s dinosaury na tohle téma?
Autonomní vozidla jsou pro mě "citlivé" téma (=otvírá se mi kudla v kapse, kdykoliv o tom slyším nebo čtu). Je "bezvadné" [SARKASMUS], že se řeší nějaké rozhodovací algoritmy, aniž by se nejdřív někdo vůbec obtěžoval lidí zeptat, zda jsou srozuměni s tím, že o jejich životech rozhoduje "cosi", co není ve věci nijak angažované.
Tohle je pro mě jasný výchozí bod, a to, že aniž by byl ve věci dosažen koncenzus, jsou takové systémy nasazeny v ostrém provozu, považuji bez jakékoliv nadsázky či legrace morálně i právně za zločinné. A je úplně jedno, že nejde (aspoň u nás a zatím) o plně autonomní systémy, ale o různé "asistenty", které však aktivně zasahují do řízení vozidla. Srovnal bych to s černou stavbou, ke které někdo zkouší dodatečně získat povolení. A ten někdo (automobilky) má příliš velký vliv, než aby se dalo věřit v nepodjatost politiků v příslušném schvalovacím procesu.
K tomu rozhodování bych dodal, že ani sebelepší rozhodovací algoritmus nebude znát všechna potřebná data, takže fakt, že je teoreticky schopen rozhodovat se rychleji a přesněji než člověk, je sám o sobě k ničemu. Klasický příklad ze sportu je tečovaná střela, kdy brankář reaguje na původní směr a s jeho změnou do protipohybu už nemá šanci nic dělat.
Co se týče dopravy, třeba moderní letadla už ve skutečnosti autonomii zvládají na vysoké úrovni, jenže piloti jsou tam stále především pro situace, když se něco "podělá". I takové jedno letadlo je jednoduše natolik složité, že dopředu předvídat spoustu kombinací (přičemž jednotlivé prvky mohou být úplně banální) je nemožné.
Ve vojenství už značná míra autonomie vládne dost dlouho. Zatím naštěstí ty nejdůležitější rozhodnutí dělají lidé, ale i to se bude nepochybně posouvat. A zrovna nedávno v Rusku umřel důstojník, který v roce 1983 nevydal rozkaz k odpálení raket na USA, když automatika hlásila, že Američané právě odpálili jaderné střely. Načež se po krátké chvíli ukázalo, že to byl odraz Slunce na mracích, který měl podobný jas jako právě odpálená raketa.
Taky co se týče rozhodovacích procesů, jeden čas se třeba začaly zavádět na burzách programy, které měly co nejrychleji reagovat na vývoj trhu prodejem nebo nákupem cenných papírů. Trend byl, aby to bylo co nejrychlejší s prodlevou nanejvýš nějakých milisekund, načež se ukázalo, že to je cesta do pekel, protože se tak začali chovat všichni a systém se zacyklil. Nakonec se zjistilo, že určitá prodleva je nezbytná, aby se tomu dalo vyhnout.
Chápu, že když někdo koukne třeba na video těch dvou slepic, co si nechtěně natočily vlastní bouračku, leckoho napadne, že lidi nejsou "zralí" na to, aby rozhodovali. Jenže jedině rozhodování vede k odpovědnosti. I dítěti se musí dát určitá míra samostatnosti, jinak se zodpovědnosti nenaučí. Jo, znamená to, že bude určitý odpad (vč. mnoha laureátů Darwinovy ceny). Ale radši to než dokonale chráněnou společnost plnou nesamostatných individuí.
Samozřejmě jestli ty sama ve svém osobním životě se chceš spoléhat na cizí rozhodnutí, nikdo ti v tom nebrání do té doby, dokud to nezasáhne ostatní. Osobní přání stejně jako osobní (ne)vkus lze těžko rozporovat :). Člověk je nedokonalý a jsem za to rád. Právě nedokonalost umožňuje zkoušet nové přístupy, způsoby řešení. Neexistuje dokonalý stroj, který bude předvídat místo člověka nepředvídatelné, co dosud nenastalo, v tom by byl stroj omezen naprosto stejně jako člověk. Jakákoli jiná představa je iluze.
Proč byla do debaty vložena chabě podložená hypotéza bůh netuším :)
Ohľadom predvídanie, myslím že Dreamer mala na mysli lepšie spracovanie prístupných dát. Počítaču niečo len tak "nevypadne z hlavy", ani nepriehladne nejakú možnosť, ani mu úsudok nepokryvia emócie, túžby a iné potvorky. Hrátky s pravdepodobnosťou by boli fajn, aj keď musím uznať, že kvôli ľudskej iracionalite, intuitívnym skokom a zvratom a zákonu schválnosti, by určite pár krát sekol, lebo takéto dáta doň skrátka nie je možné nahrať. Áno, z času na čas, by človek urobil astronomicky lepší odhad, ale v tej väčšine by bola mašinka spoľahlivejšia. Dostávame sa však k otázke, koľko dát s počítačom chceme zdieľať.
Ohľadom slobody druhého, vidím to trocha hmlisto, pretože pre mňa sa s týmto konceptom prie to, že nie sme schopný vyhnúť sa vedomému i nevedomému vplývaniu na ľudí. Majiteľ káry, ktorá si podľa algoritmu vyberie koho zrazí, by musel bez nej urobiť rozhodnutie sám, lenže on ho už urobil aj tým, že si vybral tú káru. Zaviazal sa k schváleniu jej rozhodovania. Jedným aj druhým spôsobom by prekročil hranicu slobody iného človeka.
Jo, další dílo na podobné téma: Kurt Vonnegut: Mechanické piano.
A podobně vidím odstavování člověka z takových činností, jako je třeba řízení. Je to přesně jak píše @Aviv, minimálně se na tom člověk naučí rozlišovat dobré od špatného. Představa, že hned dostanu nebo najdu práci tzv. motivující je scestná, to se člověk musí naučit, něčím projít, dokázat, že si ji zaslouží. A také si jí pak váží, že pro to musel něco udělat a pozná, co ho baví. Někteří to třeba nezvládnou a zůstanou u toho obyčejného, nebo by to zvládli, ale jim to třeba i vyhovuje, protože si "nemusejí brát práci domů" (i obrazně, nemusí myslet na zítřejší schůzi, kde budou muset něco navrhovat a celý večer s nimi kvůli tomu nic není, naopak můžou právě teď rozvinout svou volnou kreativitu sami pro sebe). Třeba takový ráj by pro mě byl peklo, jen samé dobré věci, které přicházejí samy od sebe a neustále, aniž by se člověk mohl na něco těšit, o něco se strachovat. Pak to nemá žádnou hodnotu. I to je zkrátka součást lidských voleb a rozhodování.
No a i taková práce řidiče je ve skutečnosti daleko víc, než jak to vidí nepřemýšlející pasažér, kterému je jedno, jestli ho veze Franta, Tonda nebo HAL 9000. Počkat na tuhle babičku, co dobíhá, nebo jet přesně na čas (tj. otevřené dveře přesně 30 sekund). A on ten opravdový řidič třeba čeká, jenže babička mu zamává, že nedobíhána "devítku", ale na "dvojku", která stojí za ním. Řidič pochopí, ale pochybuju, že existuje stroj, který by tohle rozhodnutí zvládl. Resp. třeba se dá do systému přidat způsob, jak rozpoznat dobíhajícího, ale jak ho odlišit od "dobíhajícího něco jiného". Nebo jak Höchl mluvil o těch morálních dilematech, třeba se do systému podaří včlenit, že dejme tomu děti budou mít přednost před dospělými, ale jak třeba stroj rozezná dítě od nevzrostlého liliputa (pokud tedy nebudou mít všichni lidé čip :) ). Ve skutečnosti tyhle rozhodovací procesy jsou velmi složité, není to to učení typu "najdi optimální způsob, jak projít tento koridor" nebo "jak chytit míček a znovu ho hodit". A pro mě i jako pro pasažéra a ne řidiče by to působilo asi takhle (jedna z mála dobrých scén v Elysiu):
EDIT: nemyslím si, ze pokud dovolíme, když to teda napíšu takhle dramaticky, aby nás v určitých činnostech zastoupili stroje, že se tím eliminuje možnost zvolit si, ze určité činnosti budeme vykonávat samostatně, tahle možnost by nejspíš zůstala zachována, i kdyby většina zvolila opak, nějaká poptávka by zůstala.
Nicméně i tak existují věci, které možné technicky jsou, ale nejsou realizovány. Dejme tomu ty čipy, aby každý měl čip, který ho identifikuje, prozradí jeho zdravotní záznamy a tak podobně. Alespoň prozatím má lidstvo za to, že je to příliš vysoký zásah do svobody člověka, aby se to realizovalo. Např. pojišťovna by nechtěla pojistit člověka s určitou rodinnou anamnézou a podobně. Nebo některé věci ve zdravotnictví, řeší se třeba věci jako kam až může jít užívání kmenových buněk. Už je vlastně možné vytvořit člověku genetického dvojníka, který by mohl sloužit jako "zdroj náhradních dílů", ale kupodivu to nikdo nedělá, alespoň ne legálně. Zkrátka jen technická možnost sama o sobě ještě neznamená realizaci něčeho.
A tohle je stejný případ. Stejný, který nelze posuzovat jen podle technického hlediska, i když ani o něm zatím nevíme, jestli je plošně realizovatelné nebo ne.