Co se týče gramatiky a stylistiky, jen drobnosti, které utečou každému psavci. Např.: - "Dole na nádvoří neslyšně, jako bílý přízrak," - nemělo by být ohraničeno čárkami - "Jon mu vekoryse nabídl´" - velkoryse - "Budete se asi divit, ale přepadl ho takový zvláštní druh houbařské posedlosti a to ho nutilo hledat dál a dál" - před "a to" by měla být čárka
Styl tročku kolísal - zprvu se to tvářilo ještě trochu seriózně, ale jak do hry vstoupila bramboračka, bylo mi jasné, že to nebude povídka na vážnou notu :-). Oceňuji nejen použití známého pohádkového motivu (rozsekal mne výčet všeho, co si Edd od "měsíčků" přinesl), ale i jméno Eddison a vůbec to, že v povídce figuruje méně exponovaná postava Písně Ledu a Ohně, která však má svoji čtenářskou oblibu. A závěr s tím, co Melisandra viděla v plamenech následkem konzumace hub, byl výborný :-).
Zábavná povídka, culila jsem se celou dobu :) A určitě bych neřešila nějaké 2-3 překlepy nebo čárky, že @Lady Ašara (a pokud tak už činím, měla bych mít ve svém textu všechno perfektní)... Za mě tedy takové lehké a čtivé pobavení, díky!
Nejvíce mě dostal závěr!!! Prodloužili jste mi život zase o nějaký ten šas navíc :D Připomnělo mi to staré dobré pohádky na dobrou noc :) Jediná výtka by byla k velkému počtu jídla, které Edd dostal od Dětí lesa. Už jenom proto, že některé z nich se mi do drsného severského prostředí nehodily. Ty mohli být nahrazeny plodinami, více evokujícími atmosféru severu...
Skvělá povídka u které jsem se výborně bavil. Obdivuji autorovo fantazii i smysl pro humor. Edd je jedna z oblíbených postav ságy a jsem rád, že zde zazářil jako hlavní hrdina. Navíc mi tento příběh k němu skvěle seděl a já se bavil každým řádkem. Zvláště část se třemi prasátky mi vyloženě rozesmála.
Komentáře
- "Dole na nádvoří neslyšně, jako bílý přízrak," - nemělo by být ohraničeno čárkami
- "Jon mu vekoryse nabídl´" - velkoryse
- "Budete se asi divit, ale přepadl ho takový zvláštní druh houbařské posedlosti a to ho nutilo hledat dál a dál" - před "a to" by měla být čárka
Styl tročku kolísal - zprvu se to tvářilo ještě trochu seriózně, ale jak do hry vstoupila bramboračka, bylo mi jasné, že to nebude povídka na vážnou notu :-). Oceňuji nejen použití známého pohádkového motivu (rozsekal mne výčet všeho, co si Edd od "měsíčků" přinesl), ale i jméno Eddison a vůbec to, že v povídce figuruje méně exponovaná postava Písně Ledu a Ohně, která však má svoji čtenářskou oblibu. A závěr s tím, co Melisandra viděla v plamenech následkem konzumace hub, byl výborný :-).
Připomnělo mi to staré dobré pohádky na dobrou noc :)
Jediná výtka by byla k velkému počtu jídla, které Edd dostal od Dětí lesa. Už jenom proto, že některé z nich se mi do drsného severského prostředí nehodily. Ty mohli být nahrazeny plodinami, více evokujícími atmosféru severu...
Edd je jedna z oblíbených postav ságy a jsem rád, že zde zazářil jako hlavní hrdina. Navíc mi tento příběh k němu skvěle seděl a já se bavil každým řádkem. Zvláště část se třemi prasátky mi vyloženě rozesmála.