@Aviv Pangas je největší humus.. Nechápu to všechno kolem, jak je to zdravá ryba.. Je to humus, kterej navíc žije v totálních sračkách, někde jsem jednou viděl nějaký dokument, o týhle úchylnosti.. Je to prostě ""ryba"" která žije ve stokách a bordelu. Fakt mňamka..
Začíná jaro, a tak připomenu online kamery. Orli v prvním odkazu a puštíci už mají vejce (zatím každý 3). Jezevec si každý večer tahá podestýlku do nory. Je celkem sranda ho přitom pozorovat.
Já sebe tedy rozhodně k milovníkům jezevčíků řadit nemohu, jsou to tvrdohlaví psi, neposlouchají, neaportují, procházka s jezevčíkem není psina, párkrát jsem si to zkusila a to byly nervy, aby se mi neutrhnul a neprokopal se do Austrálie :D já radši větší potvory a ideálně něco, co jde vychovat.
@Krisa mně je jasné, že ty výše uvedené povahové vlastnosti budou páníčci jezevčíků považovat za projevy osobnosti a nedají na svoje miláčky dopustit :D mně jsou ale tyhle povahové rysy spíše proti srsti, i když lepší než jorkšíři a podobný gaučový kartáče, nejvíc nesnáším bišony, člověk projde kolem a má ho hned zakousnutýho v noze nebo se ta bestie div neuškrtí, jak se snaží kolemjdoucího roztrhat, zkušenosti s několik exempláři :anxious: Když je to malý a na doma, tak se to přeci nemusí, tedy alespoň dle většiny majitelů, vychovávat.
@Katrina byla, ale tenhle pejsek preferoval spíš bahenní koupele a parfém ze zdechlin, když nám pak vyběhlo naproti stádo srnek a pejsek zjistil, jak je to zblízka veliký, dal se raději na útěk :D
Náš jezevčík a vlastně i ten předchozí drsnosrstý (teď máme hladkáče) byli zlatí. Tvrdohlaví jsou. Když se třeba urazí, tak se k nám otočí zády a dělá že neslyší... Ale jinak ten první byl veden k myslivosti, takže občas utekl, prohnal srnky a pak se poslušně vrátil, ten druhý je zase tak trochu posera a jde furt při noze. Jinak opartovat zvládli oba. Jen ne na procházce... Na procházce se procházíme, nehážeme po sobě hovadinama :) A jinak tuneloval spíš ten první, ale to proto že jsme ho k tomu i vedli. Aktuální si dvakrát hrábne a přestane ho to bavit :)
Jinak je socializovanej skvěle. Ten co ho máme teď tak když otevřu cizímu a on vidí že ho pustím domů/na zahradu tak ho bere jako kámoše, ale běda když někdo zkusí vejít bez pozvání. I když třeba večer začne štěkat, tak vím že to má důvod :)
My měli jezevčíka, drsňáka, z útulku - máma šla pro psa a na jednoho se neměli ani dívat, protože byl takovej orvanej, špinavej a ošklivej. No a už byl náš :). Byl asi dvouletej, měl úplně holej ocas, čumák a rozervaný uši. Měl za sebou asi něco hodně ošklivého, protože když se polekal, tak se ohnal = na spícího psa se prostě nesahalo. Měli jsme ho do jeho asi 16 let, kdy umřel po operaci nádoru na slezině (buď by se to zkusilo, nebo by mu to narostlo tak, že by ho to bolelo a musel by se nechat uspat), držela jsem ho za packu a děsně u toho řvala. Jezevčíci jsou boží!
U nás (u babky) je tradícia pouličných zmesí. Ešte keď som bola drobec niekedy medzi škôlkou a školou, tak sa zakúpila taká roztomilá biela kudrnatá fena, sesternica jej dala meno Lady. Teraz už nežije, ale máme jej potomka s menom Tina a to je tiež dieťa nejakej neznámej lásky z ulice a je čiernobiela a o dosť väčšia.
Komentáře
Narazil jsem ještě na povedené kousky od Evosia Studios
Nechci tygra, nechci tygra, nechci tygra!
Jinak je socializovanej skvěle. Ten co ho máme teď tak když otevřu cizímu a on vidí že ho pustím domů/na zahradu tak ho bere jako kámoše, ale běda když někdo zkusí vejít bez pozvání. I když třeba večer začne štěkat, tak vím že to má důvod :)