Tohle bylo hodně smutné. Tenhle typ vztahu bych u této dvojice nečekala (nebo si ho spíš nepřála :-|), ale i tak se mi líbí, jak z toho přímo čiší ta nenávist a chlad (sepětí nálady s počasím? - dobrý krok).
Západozemská válka Roseových :-) Drsná, temná a depresivní povídka. Popravdě, tato Sansa se mi vůbec, ale vůbec nelíbila... To ale nemění nic na tom, že to bylo působivé :-)
Uff, to byla hodně hořká pilulka :) Chudáček Sansa, její nejhorší noční můry se staly skutečností. Tenhle zapšklý a zahořklý vztah mi této dvojici taky příliš nesedí. Dobře napsané, fuj, až mi z té představy přeběhl mráz po zádech. Jen pozor na překlepy, bylo jich tam docela dost.
Wau... úžasná povídka jak pohár plný hořkého bolehlavu. Příběh gradujícího utrpení, zoufalství a šílenství jednotlivých postav. Autorovi musím gratulovat k té kruté mrazivé ironii, kterou je děj prostoupen. Ať je do podobným osudem Allyrie a Ašary, nebo scénou kdy Sansa zavře dveře, které tak hrůzně připomíná Krvavou svatbu. U poznámky o spadlém trámu jsem si vzpomněl na film Válka Roseových... Myslím, že je zbytečné se víc rozepisovat, povídka je prostě výborná.
Koncentrovana hořkost. Zadne z vystupujicich postav tu nepreju takhle tragicky osud. Ze Sansy se vyklubala mrcha jeste horsi nez Cersei a Lysa dohromady, narozdil od nich nema zadne dite, takze ani kousek citu a lasky v sobe. Kdyz si vzpomenu, jak snila o tom, ze bude mit s Willasem 5 ci kolik deti a vsechny pojmenuje po svych sourozencich a otci... tak smutne a chladne manzelstvi neudelalo z Willase rezignovaneho alkoholika (jako z nekoho jineho), ale vraha. A Daenerys, jak se zda, stihlo silenstvi jejiho rodu.
Povídka poutavá, dobře napsaná, ale takovéhle depresivní nemám ráda. Je mi z nich úzko. (nevím, proč teda čtu píseň ledu a ohně :) ) K těm změnám charakterů: Willase prakticky neznáme. Sansa: ne to není Sansa, ale když někoho stíhá jedna ráno osudu za druhou, tak nemusí, ale může zahořknout, jako v této povídce. Jako by už neměl srdce, jen kus ledu.
Svět téhle :twisted: apokalypticky laděné povídky je podivně pokroucený, plný zášti, jedu, skoro až chorobný. Jako nějaká Joffova zvrácená erotická fantazie. Tím by se to dalo pochopit. Kdyby na konci byla věta: "Joffrey se blaženě usmíval: To byl ale krásný sen!", dávalo by to dokonalý smysl. :-) Všichni se přetvařují a něco předstírají a nejradši by se pozabíjeli. Jsou vzteklí a šílení. Sansa vražedkyně, no toto! To už považuji za nemístnou provokaci! =D Gratuluji autorovi, že tak mistrně navodil pocity zmaru a uvrhl mě do takového stavu hluboké deprese, že si musím jít dál několik dílů My Little Pony za sebou. :-)
Tohle, že je naše sluníčkově naivní Sansa? Západozemí v troskách, šílená královna na trůně, a zima přichází... (Jinak v těch paralelách jsem ještě chytil Selyse...). Nevím, ani snad radši nechci vědět, co se v této povídce stalo s Údolím, Malíčkem a dalšími postavami. Vím,že víte, že tohle je způsob, jak popisuju, že se mi to líbí... má škodolibá a potemnělá duše jásá škodolibou radostí, takhle depkoidní povídku jsem tu snad ještě nenašel...
Komentáře
Autorovi musím gratulovat k té kruté mrazivé ironii, kterou je děj prostoupen. Ať je do podobným osudem Allyrie a Ašary, nebo scénou kdy Sansa zavře dveře, které tak hrůzně připomíná Krvavou svatbu.
U poznámky o spadlém trámu jsem si vzpomněl na film Válka Roseových...
Myslím, že je zbytečné se víc rozepisovat, povídka je prostě výborná.
Nabuduce pozor na tie preklepy.
(nevím, proč teda čtu píseň ledu a ohně :) )
K těm změnám charakterů: Willase prakticky neznáme.
Sansa: ne to není Sansa, ale když někoho stíhá jedna ráno osudu za druhou, tak nemusí, ale může zahořknout, jako v této povídce. Jako by už neměl srdce, jen kus ledu.
Všichni se přetvařují a něco předstírají a nejradši by se pozabíjeli. Jsou vzteklí a šílení. Sansa vražedkyně, no toto! To už považuji za nemístnou provokaci! =D
Gratuluji autorovi, že tak mistrně navodil pocity zmaru a uvrhl mě do takového stavu hluboké deprese, že si musím jít dál několik dílů My Little Pony za sebou. :-)
Západozemí v troskách, šílená královna na trůně, a zima přichází...
(Jinak v těch paralelách jsem ještě chytil Selyse...).
Nevím, ani snad radši nechci vědět, co se v této povídce stalo s Údolím, Malíčkem a dalšími postavami.
Vím,že víte, že tohle je způsob, jak popisuju, že se mi to líbí... má škodolibá a potemnělá duše jásá škodolibou radostí, takhle depkoidní povídku jsem tu snad ještě nenašel...