Nejlepší POV

upraveno 6. listopadu 2010 v Akce a hlasování

Které tři POV jsou podle vás nejlepší a proč?

Je vcelku jedno, zda je budete hodnotit podle zábavnosti, realističnosti nebo čehokoliv jiného. Zkrátka ty kapitoly, na které se těšíte, které vám nejvíc daly a které byste ukázali někomu, kdo o GRRM ještě nikdy neslyšel. :)

V anketě jsem vynechal Theona, Samwella a Cersei a některé méně obsáhlé POV ze Železných ostrovů a z Dorne, protože tam lze vložit pouze 11 možností. Kdybyste s tím měli nějaký problém, napište to sem. :wink:

«13

Komentáře

  • upraveno 14. ledna 2008

    Nestyďte se promluvit, jsem sice zlovlk, ale nekousnu vás. :)

    Ale dobře, jak chcete, tak já tedy začnu. Pořád ještě jsem se nerozhodl, kterou trojici vyberu, ale jednoho už mám jistého a také jsem ho označil v anketě. Je to Jon. Sice by mohl být některými považován za "typického románového hrdinu", to ovšem nic nemění na zajímavosti jeho kapitol. Jeho očima hledíme přes konec světa. Začarovaný hvozd dýchá svým vlastním chladným životem, a když vyjíždí průzkumná výprava do jeho hlubin, srdce bije v očekávání velkých odhalení. Také putování s divokými stojí za to, Ygritte je kapitola sama pro sebe a obrana Zdi před Manceho vojskem patří k opravdu úchvatným bitevním scénám. Jon sice není tak vtipný jako Tyrion, tak realistický jako Sansa, tak divoký jako Arya... ale má v sobě něco. Jeho kapitoly mě ještě nikdy ani v nejmenším nezklamaly.

  • upraveno 15. ledna 2008

    Jenom tři? No je mi to líto, ale musel jsem hodit přes palubu Aryu. Číslo jedna je pro mě taky Jon. Jak už bylo napsáno, on je ten typický románový hrdina, kterému musí fandit snad každý. A pokud by sága měla být psána jen z jednoho pohledu, on by byl nejvhodnější, protože on je ve víru těch skutečných událostí, zbytek, který sledujeme je většinou jen politikaření, z kterého by román nevyžil. Kdežto Jon si zažije jak politiku, tak ohromné dobrodružství. Navíc je to ten typický skorootloukánek na počátku, avšak velmi schopný a vypracuje se, aby nakonec zjistil, že žil celou dobu v bludu...teda snad. ;) Možná je to jedno velké kliché, ale je tak perfektně vykreslen ten jeho vývoj, že se na jeho kapitoly prostě nejde netěšit.

    Druhý je Tyrion, sic odporný Lannister, sic se spoustou špatných vlastností, sic žádný hrdina...je s ním prostě sranda. A je schopný, na svůj věk moudrý. Kdo by ho pro jeho smutný osud nelitoval? Kde se sakra stala chyba, že právě on je tím nejlepším, co po jeho krutosti Tywinovi zůstalo?

    A třetí je Eddard. Možná trochu sentimentáně. Zásadový, moudrý muž, který bude většině pro smích a budou o něm říkat, že byl hlupák a že to on zničil svou rodinu. Pro mě však nesmírná obdivuhodná morální autorita, studnice moudra a také skvělý otec, který nám daroval Jona, Aryu, Brana...a samozřejmě i ty další. ;)

  • upraveno 16. ledna 2008

    ja som úplne spontánne zaznačil Jona, Brana a Aryu.

    A teraz si hovorím, že som možno trochu pozabudol na Eddarda (preda len, už je v hrobe 6 kníh) a Tyriona...

    Asi som hodnotil podľa Starkovských sympatií najmä (aj keď E a T mám veľmi rád) ak by som hodnotil podľa deja a čtivosti tak to budú Jon, Tyrion a Danny (s výnimkou kapitol od smrti droga po získanie NEsmrtelnych)

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 16. ledna 2008

    Jon, Davos, Eddard.

    Důvody pro Jona a Davose jsou skoro totožné. Smysl pro čest, odvaha a schopnosti, které jim pomohou se ze zadních řad dostat až na vrchol.Obě postavy také procházejí nádherným vývojem. Joz z trochu klackovitého šlechtického synka (i když bastarda) ve vůdce, za nímž je ctí stát, Davos je více rytířem než většina těch, jejichž rody sahají někam k věku hrdinů. Když se naučí číst a nasměruje Stannise na zeď, to jeho zlatá chvíle.

    Eddard je Eddard. Skvělý otec, statečný voják a čestný muž, občas mu možná chybí smysl pro humor, ale v čase nouze chci mít takového přítele. Jeho smrt považuju za nejvíc nespravedlivou literární vraždu. :lol:

  • upraveno 16. ledna 2008

    Své zbývající dva hlasy jsem po určité dávce přemýšlení věnoval na konto handicapovaných (Tyrion) a opuštěných dětí (Arya).

    Tyrion proto, že jeho kapitoly jsou nejenom hodně čtivé, ale hlavně vtipné. Trpaslíkův sarkasmus je víceméně nepřekonatelný, mnohé z jeho hlášek a výroků již vstoupily do zlatého fondu ságy. Kromě toho se často pohybuje ve společnosti zajímavých lidí (tj. v Králově přístavišti, kde se koncentruje dvůr).

    Arya z toho důvodu, že je nerozmanitější: hodně cestuje z místa na místo a ukazuje tvář válkou zpustošených Říčních krajin, což je nezapomenutelný zážitek. Podobnými směry cestovala i Brienne, ovšem ta mě v těchhle ohledech zaujala o něco méně: snad proto, že většina "velkých hráčů" z regionu už odešla. Nicméně v Hostině pro vrány mě Arya až tolik nebavila: setrvávala na jednom místě a její výcvik, ač zajímavý, byl popsán prozatím jen z hodně malé části. Uvidíme, jak bude pokračovat v Tanci.

  • upraveno 21. ledna 2008

    Budu patriot. :twisted: Tyrion, Jaime, Sansa.

    Tyrion mám rád pro jeho ostrý, pohotový a vtipný jazyk a za to, jak se nedá.

    Na Jaimeho jsem prostě zvědavý, tak trochu ho obdivuju a tak trochu ním pohrdám, je to prostě správný řízek.

    No a Sansa... (ach, ta naše malá Sansa! :lol: ), s napětím sleduji její přerod z vykuleného dítěte v emancipovanou, nezávislou a atraktivní ženu. :wink:

  • upraveno 21. ledna 2008

    Léto wrote:

    Tyrion proto, že jeho kapitoly jsou nejenom hodně čtivé, ale hlavně vtipné. Trpaslíkův sarkasmus je víceméně nepřekonatelný, mnohé z jeho hlášek a výroků již vstoupily do zlatého fondu ságy..

    samozrjeme, že súhlasím, inu na tému nezabudnuteľných replík sme sa už kedysi bavili. Ja len nemôžem nespomenúť najväčšieho vtipkára a "najkompletnejšiu postavu literatúry" Hodora a jeho neprekonateľný, sarkastický a možno i trochu politický :P postreh. Určite viete ktorý.... no áno:

    hodor!

  • upraveno 22. ledna 2008

    No ano, Hodor by si POV zasloužil. :D Ostatně takových postav je v knize víc.

    Někdy si tak v duchu představuju, jak by celá sága asi vypadala, kdyby byla vyprávěna jinými lidmi, než jaké zvolil právě Martin. Jen si to představte: Robert, Sandor, Gregor, Joffrey, Tywin, Robb, Malíček, nebo třeba mistr Luwin! :idea:

  • upraveno 22. ledna 2008

    Quote:
    Robert, Sandor, Gregor, Joffrey, Tywin, Robb, Malíček, nebo třeba mistr Luwin! :idea:


    To by bylo krapátek smutné vzhledem k životnosti těchto postav ;)

    Ale neboj, vim, jaks to myslel...a třeba Tywinův pohled by mě skutečně zajímal, sic takhle z odstupu nějak nemůžu uvěřit, že by nás ohromil nějakými mylšenkovými pochody ;) Ale co by byla určo bžunda, by bylo vyprávění z hlediska zlovlků. Jejich pohled by byl jistě velmi osvěžující a nemálo vtipný. ;)

  • upraveno 22. ledna 2008

    Něco jako "Kdopak to vyje 3", jo? :D

  • upraveno 22. ledna 2008

    Bravo Aleku! Vynikající poznámka! Absolutní souhlas! :wink:

    Například o Nymerii je v Hostině řečeno, že zlikviduje každého, kdo se s ní chce spářit. Zajímala by mě technologie provedení. 8) Jak rád bych vyl spolu s Šedým větrem, proháněl se s Duchem po Začarovaném hvozdu, vrčel s Chundeláčem na kolemjdoucí nebo v kožichu lady ochutnával kousky citronových zákusků ze stolů vznešeného panstva!

    Občas se do zlovlčí kůže podíváme, v kapitolách, kde dochází k aplikaci měničství. Je dobré se podívat na věci z jiného, chlupatějšího pohledu.

    Jiné POV, a nejen ty zlovlčí, by mě skutečně zajímaly!

    Nicméně budu rád, když GRRM dotáhne příběh do konce s těmi POV, co má. :wink:

  • upraveno 22. ledna 2008

    Bylo by úžasný řešit na místo hry o trůny hru o kožich, kterak zlovlci bojjují proti blechám snažícím se proniknout do jejich houní. ;)

  • upraveno 22. ledna 2008

    Hra o kožichy.

    Střet mord.

    Bouře chlupů.

    Hostina pro blechy.

    Tanec s vlky.

    Smečky zimy.

    Sen o říji. 8)

    Železný trůn? Koho to zajímá? Jediné, co potřebujeme, je vítr v srsti, vůně lesa v chřípí a pořádný, krvavý flák masa. Zamysleme se nad tím, prosím.

  • upraveno 23. ledna 2008

    skúsme k letovym nadpisom dať aj krátku anotáciu, nech zmeníme uhol pohľadu :-)

    Hra o kožichy.

    PRvá kniha nám predstavuje hlavnýách hrdinov, sedem súrodencov, ktorých otec a strýko boli skvelí pytliaci a obchodníci s kožou. Pri jednom obzvláštnom záťahu (ulovili bielých zlovlkov) išli s kožou na trh a neprežili to. Ich deti teraz v dramatickom, obchodne ladenom príbehu usilovne hľadajú najlepšiu ponuku na trhu. Každý chce mať kabát z bieleho zlovlka, vraj to (až na výnimky) nosí šťastie.

    Střet mord

    To slúbené šťastie nechodí, mŕtvi pribúdajú. Súrodencov i kožuchov je trochu menej ako na začiatku. V polovičke knihy sa však dej prekvpivo prehupne do veľkej romance. Najmladšia z kožušinárskej rodiny Arinka sa zaľúbi do vrchného hájnika, ktorý vyšetruje pytliactvo a zabitie posvätných bielých zlovlkov. Napriek podrazom osudu, zlovoľnosti Jaga a príliš veselým paniam Zimohradským sú ústa hlavných hrdinov (nechápem český preklad "mordy", veď su obaja krásny) priťahované k sebe a každý čitateľ tuší/dúfa, že sa nakoniec stretnú v najkrajšom bozku literatúry.

    Bouře chlupů.

    Dej skočí o niekoľko storočí a dve galaxie dopredu. A o jeden kontinent doľava. Sme v súčasnosti. Existencionálna dráma mladej albánky, ktorá hľadá prácu najskôr v Bratislave a potom v Prahe je rozporom medzi jej skvelými duševnými predpokladmi (ako jediná okrem Ch. Norrisa spočítala "pí" na posledné desatine miesto) a prácou upratovačky. Búrka v jej matematicky geniálnej hlave je konfrontovaná s búrkou práce v jednom byte, kde chovajú dlhosrstého kokra menom Leto.

    Hostina pro blechy

    Tak ako sa dalo očakávať, dej a dráma boli príliš košaté, aby ich autor zvládol v jednej knihe. V okamihu keď hlavná hrdinka prekračuje neexistujúce hranice medzi SR a ČR sa ocitáme vo voľnom pokračovaní. JE potechou, že po bezutešnej prvej polovici nachádza hlavná hrdinka pokoj v práci pre Slobodu zvierat, kde kŕmi nielen psíkov, ale aj ich maličkých kamarátov. Najvtipnejšia a najoptimistickejšia kniha série. K nesmrteľným pasážam patrí napr:

    - Vieš ako sa drží voš na hlave plešatého muža?

    - ?

    - Predsa, vší silou.

    Tanec s vlky

    Opäť návrat k tragédii a i k pôvodnej dejovej línii. Ďalším spojením času a priestoru sa krásna Albánka (teraz jej už tiahne na 70 rokov) stretáva v domove dôchodcov so zvláštnou babičkou Arinkou, ktorá najmä keď si vypije, rozpráva príbehy z neexistujej krajiny. Žiaľ v domove dôchodcov nie je veľmi veselo a častejšie ako vysmievanie sa Arinke, alebo iné pestvá musia starí ľudia bojovať so záchvatmi tanca sv. Víta a s nepríjemnym vlkom...

    Smečky zimy

    Pôvodný autorov zámer, že po neočakávanom vyhorení starobinca sa tlupy rozhnevaných dôchodcov so zubami v ruke rozbehnú do zasnežených ulíc s cieľom urvať si svoj kus, sa nakoniec nenaplnil a Maestro nás prekvapil prequellom v ktorom sa ocitáme 50 rokov pred prvým dielom a zisťujeme okolnosti, ktoré nadobro menia náš pohľad na udalosti. Okrem iného sa dozvieme, že Jeník nemal rád modré guľočky, že on vždy vlastne chcel guľočky červené.

    Podľa mnohých ide o naojtrasnejšie zistenie v písomnictve od čias keď sa zistilo, že v zložení potravín sa vyskytujú éčka.

    Sen o říji

    Posledná kniha už vlastne nie je dejom v klasickej podobe, ale autor podobne ako mnohý iní, ktorí vydávaju oficiálnych sprievodocv, bestiáre a pod. sa rozhodol napísať akýsi Snár v ktorom v prehladných snoch predstavuje najzaujimavejšie postavy ságy. Zisťujeme, že celé literárne vzplanutie je vlastne zapríčinené sexuálnym ochladnutím :oops:

  • upraveno 25. ledna 2008

    :D

    Neprovokujte, vy dva, nebo to opravdu někdo nevydrží a napíše.

  • upraveno 12. února 2008

    Za předpokladu, že je G.R.R zdravý chlapík by bylo zajímavé, kdyby se po dokončení ságy Písen ledu a ohně vrhnul na popis předchozího děje z pohledu jiných postav. Tak jak to třeba mistrně umí R.E.Feist

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. února 2008

    Myslim, že by to nemělo šmrnc, přecejen zvraty by byly známé, takže i když pohled třeba Robba, Mormonta, Harwina a dalších by byl zajímavý, bylo by to trochu vaření z vody.

  • upraveno 13. února 2008

    myslím, že to bolo myslené ako príbehy, ktoré sa udialy predtým. Niečo medzi HK a Piesňami.

    Nehovoriac, že aj príbeh, ktorý je postavený na silnej pointe sa dá napísať a prežiť ešte raz. Nie je to ľahké pochopiteľne, ale existuje krásny príklad. Enderova hra a Enderov stín.

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 13. února 2008

    Tak právě Enderova hra a následné mi přišly jako přílišné rozpatlávání původního nápadu, dál už jsem to nečet, ale je taky Hegemonův stín atd.

  • upraveno 13. února 2008

    tak pozor. záleží o čom hovoríme.

    najprv bola trilógia: Enderov hra, Mluvčí za mrtvé a Xenocida

    to bolo klasické dejové pokračovanie, akurát, že sa to stále viac ponáralo do filozovife a religionistiky. Podobne ako pokračovania Duny, napr.

    Ale potom, roky neskôr napísal Card "Stínovú trilógiu" Enderuv stin, Hegemonov stín, Stínove loutky, ako iný pohlad na vec. a práve prvý diel tejto stínovej je úžasný, pretože je to vlastne dej Enderovej hry vyrozprávaný z pohľadu inej postavy a dostane Ďalšiu skvelu pointu. odporucam kazdemu, kto miluje EH

  • upraveno 13. února 2008

    Což mě přivádí na myšlenku: kdyby měl do světa Ledu a ohně svým zpracováním vstoupit nějaký jiný autor, koho byste na tom místě rádi viděli? Kdo by dokázal zvládnout ten nelehký úkol, napsat příběh tak, aby byl v souladu s GRRM, ale zároveň aby autor zůstal sám sebou? :P

  • upraveno 13. února 2008

    je mi luto, ale s vynimkou ludi z tohto fora si neviem predstavit nikoho a aj to tazko :-)

    v tomto pripade (ako ostatne vzdy) sa to zial nededi - nech sa nehneva Christopher Tolkien a ani syn Franka Herberta a vsetko ostatne je veeelmi otazne.

    Iste je tu priklad Star wars čo je svet, ktorý funguje v literárnej podobe veľmi dobre, pod dohľadom Lucasa. Sú tam slabší autori, sú tam lepší a je tam jeden, ktorí je lepší ako samotný Lucas :-)

    ale v piesniach,.... nikdo známi do úvahy nepripadá, a neznámy by sa musel jednoducho presadiť...

  • upraveno 14. února 2008

    Orson Scott Card je můj dlouhodobě velmi oblíbený autor (již zmiňovaný enderovský cyklus, cyklus Alvin Tvůrce, skvělá scifárna Čorvi, ale třeba i novela Oko za oko) 8) .

    Věřím, že on by to zvládl.

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 14. února 2008

    Fred Saberhagen. Sice jsem od něj četl jen Knihy mečů a byl to trochu jiný styl, přesto co se příběhu týče měl s Martinem asi nejvíc styčných bodů.

  • upraveno 14. února 2008

    No já bych to viděl možná na Eriksona, ten také vcelku umně splétá více dějových linek do sebe. Takže myslím, že ten styl by dokázal udržet, žel nevim, jak by zvládal ty historické paralely a vůbec ten tah na bránu skrze vlastně docela jednoduché a klasické příběhy.

    A hlavně je to prostě úplně utopická otázka, protože, kdyby to někdo dělal, tak by to musel děla podle sebe, protože Martin si naprostou většinu poznámek uchovává pouze ve své hlavě. Něco málo má snad v tom svym DOSu...anebo že už by přešel na Visty? :-)

  • upraveno 14. února 2008

    Předpokládám, že nějaký jiný příběh ze světa Ledu a ohně by se stejně odehrával stovky let před Dobytím, anebo stovky let po konci Písně, takže v oblastech, které zřejmě nejsou příliš zmapovány ani samotným GRRM. :)

    Carda a Saberhagen si zapíšu jako doporučenou literaturu. Přečtu a podám svědectví.

    Eriksona prosím ne. Sice píše zajímavě, ale chvílema poměrně dadaisticky, což mi k Písni příliš nesedí. :wink:

  • upraveno 14. února 2008

    Ano ano, styl má úplně jiný, taky mi nesedí úplně zcela, i když má hodně do sebe. Ale formu má do jisté míry podobnou...a nemyslim tim formu, nýbrž formu. Btw, taky myslíte, že jsem dneska ve formě? Safra, já už mluvim jak Topolánek. :-)

  • upraveno 14. února 2008

    Nepleteš si formu a reformu? :o

    Docela by mě zajímalo, jak by vypadala knížka, ve které by každý autor napsal jednu kapitolu (s tím, že na ději by se domluvili předem).

    Bilo by se to hodně?

  • upraveno 14. února 2008

    Má podobně jako GRRM hodně postav, propletený děj, ale literárně stojí o úroveň níž.

    Také jeho schopnost vyvolání emotivních hnutí je - alespoň u mé osoby - spíše chabá.

    Píše ale jinou fantasy, proti gustu...

    Ve formě, Aleku, jsi byl předevčírem. Nemůžeš v ní být každý den, to by nešlo. :twisted:

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 14. února 2008

    Léto: Od Saberhagena jsem četl jen 3 Knihy mečů, takže ho moc neznám, ale ty se mi líbily hodně, zvláště první. Že se více tvůrců podílí na jednom díle je dnes dost (post)moderní, u ucelenýho díla to nemám moc rád.

    Reformu sem netahejte, stačí mi pomyslet na zdravotnictví a ty dva týpky z miniserstva bych předhodil Melisandře. :evil:

Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.