Tak jsem dnes zase zabloudila na Fler, to je fakt zlo ty stránky a jen tak z legrace jsem zkusila napsat "hra o trůny" a vylezlo mi toto. Třeba khalův náramek se mi moc líbí a Dothraki taky, holt ta modrá... :-)
Ty vaše roztomilé kočičky mi připomněly jednoho Slováka, který sbírá fotky kočičích mršin. Občas dal nějakou odkazem, aniž by napsal o co se jedná. Byly to bezva šoky.
Ach, koťátka.. Pamatuju si, že jsem jednou coby prcek byl u tety na chalupě a někdo z nás tam našel u zídky vrh koťat, ještě slepých. Kočka-matka se neukázala, tak jsme povolali na pomoc sousedku. Praktická vesnická žena vyhodnotila situaci - možná našli kočku přejetou, detaily si už napamatuju - popadla koťátka jedno po druhém a křísla jim krčky o hranu zídky.
Tatínek pak měl co vysvětlovat. Odnesl jsem si z toho, že pro koťátka (a zvířátka vůbec) platí jiná pravidla než pro lidi a žádne kočičí kojeňáky se nevyskytují. Ten ošklivý pocit z toho, že pro někoho holt na světě není místo, však přetrval. Časem jsem pochopil i to, že jediný rozdíl u lidí spočívá v tom, že se to prostě nesmí..
no já se na fler chystam také prodávat a nějaké nápady mám co se týče GoT ale nevím zda se mi podaří to dotáhnout do úspěšného konce. Až to bude hodím sem odkaz.Ale nic zázračného nečekejte XD
Ugla: Takové lidi nenávidím! Argumentace, že kočku nenechají vykastrovat, protože to stojí 700 Kč (co kdyby jim kočku pak někdo přejel, to by ty peníze přece vyhodili) a raši budou každý rok TOPIT, nebo UMLACOVAT koťátka, je fakt k poblití!!!
Kočičí kojeňáky existují - já jsem vypiplala 150gramové kotě, které přitáhla známých kočka (když byli na dovolené) a nechtěla ho kojit, páč bylo nemocné. Měla jsem ho doma v kleci od pískomila když spalo (aby ho někdo nezašlápl, bylo velké jak moje dlaň - a já mám celkem malé ruce) a každé 2 hodiny jsem ho krmila mlíčkem ze stříkačky, protože neumělo samo pít. 14 dní dní jsem od půl 6 do 2 do rána křísila kotě, které se vycpalo na přes půl kila a teď si žije u sestřenice majitelů kotěte a je spokojené. Není to lepší, než ho majznout o stěnu?
Omlouvám se za svůj výlev, ale tohle je něco, co prostě nepřekousnu.
Krisa: Nemáš holt přístup praktické venkovské ženy. Tihle lidé mají jiný přístup k životu a smrti, obstarání živobytí atd. Já bych nejspíš nedokázal za normálních okolností zabít ani kuře (i když je jím rád), ale pro člověka, co chová drůbež nebo králíky je to o něčem jiném. Nechci to hájit, vidět něco takovýho, asi by to mnou otřáslo ještě teď, ale to je dáno výchovou a životem v relativním dostatku všeho.
BTW já zas kdysi zachránil mimino zajíce, venčil jsem psa a našel přejetou zaječici a vedle malýho prcka, co se neúspěšně pokoušel vylézt na obrubník. Pár dní jsem ho krmil kapátkem, než jsme ho odvezli na záchrannou stanici pro lesní zvěř.
Můj zásadní problém je v tom, že jsem přesvědčená, že od vraždy zvířete není zas tak daleko k vraždě člověka a člověk se občas může alespoň bránit (to je dovedeno do extrému, takže mne neberte doslova).
Samozřejmě něco jiného je, když zvíře umírá a není možné ho vyléčit, to uspání chápu (zvíře nemůže být na utišujících kapačkách jako člověk, dokud neumře samo - technicky to nejde)
Chmur: Paní s koťaty se špatně zachovala, protože ta koťata neumírala - stačilo by je krmit a ona by to v klídku přežila! Kdyby byla koťata (nedejbože) potrhaná, tak to chápu a paní by neudělala nic špatného. Velký rozdíl vidím v tom, když se zamezí zbytečnému utrpení, nebo se zabije, protože se mi o to zvíře nechce starat!
V podstatě souhlasím s flankerem. Ono pokud to kotě bylo nemocné, tak je docela pochopitelné, že ho ta kočka odmítala- to některá zvířata dělají, psi taková mláďata i zakusují- vzhledem k tomu, že by mělo stejné nároky na potravu, zvýšené nároky na péči a sníženou schopnost přežití, je to pochopitelné. Lidi si holt můžou dovolit takové chudáčky- ťuťu- ňuňu- zkusit vypiplat, i kdyby to nemělo vyjít. ;) A co se týče topení- neříkám, že je to ideální smrt a nejsem si jistá, že bych na to měla žaludek, ale v některých případech to dokážu pochopit. Po čtrnáctidenním krmení nalezených koťat babička zjistila, že mají prašivinu, tak je utopila. Drastické? Jednou po hlavě by bylo "humánnější"? Ona už totiž jednou jednu kočku dobíjela- kolemjedoucí auto tomu zvířeti skoro urazilo půlku hlavy a sedmý život ne a ne skončit. Číča dostala ještě sekyrkou a než se babička vrátila s lopatou "mrtvola" jí ještě kousek utekla... Asi bych to taky víckrát nezkoušela stejným způsobem. :(
Komentáře
Tatínek pak měl co vysvětlovat. Odnesl jsem si z toho, že pro koťátka (a zvířátka vůbec) platí jiná pravidla než pro lidi a žádne kočičí kojeňáky se nevyskytují. Ten ošklivý pocit z toho, že pro někoho holt na světě není místo, však přetrval. Časem jsem pochopil i to, že jediný rozdíl u lidí spočívá v tom, že se to prostě nesmí..
Kočičí kojeňáky existují - já jsem vypiplala 150gramové kotě, které přitáhla známých kočka (když byli na dovolené) a nechtěla ho kojit, páč bylo nemocné. Měla jsem ho doma v kleci od pískomila když spalo (aby ho někdo nezašlápl, bylo velké jak moje dlaň - a já mám celkem malé ruce) a každé 2 hodiny jsem ho krmila mlíčkem ze stříkačky, protože neumělo samo pít. 14 dní dní jsem od půl 6 do 2 do rána křísila kotě, které se vycpalo na přes půl kila a teď si žije u sestřenice majitelů kotěte a je spokojené. Není to lepší, než ho majznout o stěnu?
Omlouvám se za svůj výlev, ale tohle je něco, co prostě nepřekousnu.
BTW já zas kdysi zachránil mimino zajíce, venčil jsem psa a našel přejetou zaječici a vedle malýho prcka, co se neúspěšně pokoušel vylézt na obrubník. Pár dní jsem ho krmil kapátkem, než jsme ho odvezli na záchrannou stanici pro lesní zvěř.
Samozřejmě něco jiného je, když zvíře umírá a není možné ho vyléčit, to uspání chápu (zvíře nemůže být na utišujících kapačkách jako člověk, dokud neumře samo - technicky to nejde)
Chmur: Paní s koťaty se špatně zachovala, protože ta koťata neumírala - stačilo by je krmit a ona by to v klídku přežila! Kdyby byla koťata (nedejbože) potrhaná, tak to chápu a paní by neudělala nic špatného. Velký rozdíl vidím v tom, když se zamezí zbytečnému utrpení, nebo se zabije, protože se mi o to zvíře nechce starat!
Ono pokud to kotě bylo nemocné, tak je docela pochopitelné, že ho ta kočka odmítala- to některá zvířata dělají, psi taková mláďata i zakusují- vzhledem k tomu, že by mělo stejné nároky na potravu, zvýšené nároky na péči a sníženou schopnost přežití, je to pochopitelné. Lidi si holt můžou dovolit takové chudáčky- ťuťu- ňuňu- zkusit vypiplat, i kdyby to nemělo vyjít. ;)
A co se týče topení- neříkám, že je to ideální smrt a nejsem si jistá, že bych na to měla žaludek, ale v některých případech to dokážu pochopit. Po čtrnáctidenním krmení nalezených koťat babička zjistila, že mají prašivinu, tak je utopila. Drastické? Jednou po hlavě by bylo "humánnější"? Ona už totiž jednou jednu kočku dobíjela- kolemjedoucí auto tomu zvířeti skoro urazilo půlku hlavy a sedmý život ne a ne skončit. Číča dostala ještě sekyrkou a než se babička vrátila s lopatou "mrtvola" jí ještě kousek utekla... Asi bych to taky víckrát nezkoušela stejným způsobem. :(