Můžeš na pohotovost, ale zaplatíš jak mourovatá a protože to není akutní, tak tě pošlou buď k obvoďákovi a nebo budou hodní a dají ti žádanku, ale nespoléhej na to. Kdysi to bylo snadné - šla jsi hned rovnou na chíru a sedla v čekárně - teď je kvůli tomu rotyka, aby se zbytečně nezdržovalo u odborníka, tak se logicky nejdřív zdržuje u obvoďáka a pak u odborníka :-p
Aha, tak k obvoďákovi se u nás (nevím jak jinde) rozhodně objednat nejde :-) A nejmíň k polovině specialistů taky ne. Což vítám :-) Nejvíce totiž nesnáším, když se musím objednat a pak tam v daný čas jsem a stejně musím čekat :( Ale naštěstí na poliklinice je to tak, že někteří specialisti to mají tak a druzí onak a člověk si může vybrat. Ale v ČB - z toho jsme rostla. Lapla jsem zánět spojivek (když celý den dělám na bílých stránkách a čtu černé na bílém, tak moje oči řvou bolestí) a chtěla jít na oční...no máte rozum? Byl únor a chtěli mne objednávat na září! Obtelefonovala jsem 12 ordinací a akorát už jsem byla přetlakovaná jak papiňák! Takže jsem se sebrala, šla na stopa, dojela do FM, zašla o půl šesté večer na polikliniku (ordinačka byla do 18.00), byla hned na řadě a dostala Maxitrol a Cromohexal a mohla jet stopem zpátky do ČB!
Já se Krise nedivím, že nespěchá k lékaři. Taky pár věcí odkládám, třeba neurologii. :-)
Když jsem měla poprvé na sobě nové turistické boty, tak mi pak začaly zarůstat nehty na palcích. (prsty sjížděly pořád do špičky a nehtům se to nelíbilo) Vytrhávat si je nepůjdu a stejně to prý nepomůže navždy. Takže díky radě na internetu zarůstají stále, ale nebolí a nezhoršuje se to. :-)
Ben Nevis: Podobný problém měl strejda - strašně dlouho (klidně 20 let a nebudu ani moc přehánět) mu zarůstal nehet na palci. Řešil to i lékařsky, ale vůbec mu to nepomohlo. Pak jednou byli s bratránkem u nás na prázdniny, zlomil si palec o můj gauč (železnou nožku) a jak se toho palce nemohl dotknout, tak mu ten nehet "prorostl" skrz, dorostl do normální délky a už mu nezarůstá. Takže počkej, až si zlomíš prsty a bude to ok :)))
Holky, připomněly jste mi komickou historku jednoho mého kolegy, kterou vyprávěl o svém dědovi. Dědu ohromně bolelo koleno (přesné problémy nevím) každopádně doktor mu poradil, že když ten kloub nechá srůst, tak ho to přestane bolet. tak dostal na měsíc sádru a opravdu se zadařilo - kolenní kloub srostl, takže už nejde ohnout. Ovšem bolet nepřestal....největší výhodu děda spatřuje v tom, že se nemůže zavřít na hajzlíku a protože dveře od wc kolidují s dveřmi od bytu, tak každý příchozí mu po té nebohé noze křápne, když otevře dveře (a přitom přirazí logicky ty od wc.....). Takže děda vzkazuje, že kdyby vám někdy doktor radil takovou cypovinu, tak ho nakopejte tou bolavou nohou do prdele :-D
Víte, co z duše nenávidím každý začátek školního roku ?! Že na ty dnešní učebnice nedáte obal, protože každý kréťan považuje za děsně kůl udělat absolutně dementně nestandardní rozměry!!! Takový hňupům bych třískala rypákama o lavici! Ať koupíte jaké chcete obaly, tak nikdy netrefíte takové, do kterých ty učebnice pasují. A obzvláště bych chtěla dostat do rukou toho pitomce, co vymyslel "nastavitelné" obaly!! Pratože ty zaručeně nedrží vůbec na ničem už od novoti!
Odmítám už kupovat roli tapety jen proto, abych to obalila. Loni mi ta kráva učitelka napsala ať si pořídím zatavovačku na igelit a že mohu vyrobit z velkých obalů odpovídající. Tak jsem ji poslala do kelu naprudko, že si ty obaly může vyrábět sama, s tím, že já jsem knihy obalila do balícího papíru, potuplovala rohy, kraje hřbety a až se roztrhají, tak mi je to stoprocentně jedno a další dělat nebudu. Zklapla a dcera měla prostě knihy bez obalů. Mám také tuchy, že letos se ani nebudu namáhat a že neobalenýma rovnou začneme, protože mne chytá běsnítko!!!! Nevidím jediný důvod, aby učebnice a sešity nebyly ve dvou velikostech, aby se na ně vlezly obaly velké nebo malé, které jsou běžně dostupné!!!!!!!!!!!!!!!!
Jarla: to znám. Obaly jsem přestala používat tak ve třetí třídě. Učitelé měli sice ze začátku kecy, ale mi to bylo jedno. Co mohli udělat? Maximálně napsat poznámku. Dvojka z chování za takovou věc nehrozila. Od sedmé třídy jsem si přestala kupovat knížky, které "zaručeně budeme ten rok potřebovat" i když jsem věděla, že se do nich podíváme 2x (např. knížky do fyziky a chemie). Navíc nesmyslné požadavky učitelů "sešit na úkoly, sešit do školy, sešit na tohle a na tohle" mi přišly taky velmi brzy zbytečné. Prostě jsem měla do každého předmětu jeden. Ano, byly komentáře, ale vždycky jsem na podobné kecy odpověděla, že kdybych měla všechny sešity do všech předmětů i všechny knížky, rýsovátka atd., tak se nedoplatím a ještě budu tahat do školy zbytečně těžkou kabelu.
Povinnou četbu jsem četla jak kdy. Vadilo mi, když mi někdo říkal, co mám číst. Hodně mě štvalo, když jsem přes prázdniny přečetla třeba 10 knížek, z nichž ale ani jedna nebyla "povinná četba na ten rok" a dostala jsem vynadáno a pochvalu dostali ti, co přečetli za celé dva měsíce jen Kytici (kterou jsem v té době už měla dávno přečtenou).
Kolikokoli: Mluvíš mi přímo z duše. POvinnou četbu jsem nečetla, protože mne 99% knih nebavilo či vůbec nezajímalo. Myslím si, že jsem vždy četla docela dost (k maturitě jsem měla v seznamu literatury asi nejvíc knih ze třídy), ale povinná četba byla peklo. Podle mne byla u nás blbě zvolená, protože jsme si nemohli sami vybírat a měli přesně dané knihy, které se pro daný věk vůbec nehodily (prostě jsme na to nestačili). Perfektně řešené to měla moje třídní učitelka na prvním stupni ZŠ - neměli jsme stanovené knihy, které musíme přečíst ani jejich počet, ale měli jsme si do notýsku zapisovat, kolik minut denně jsme četli (připisovat jestli sami nebo s rodiči). To mi přišlo boží, protože jsem si mohla číst svoje pohádky.
Nám dala češtinářka na základce volnou ruku a řekla ať si zapisujeme všechno, co přečteme a aspoň u deseti knih napíšeme referátový obsah. To mi vyhovovalo nejvíc :-)
Jo, čtenářský deník na střední byla spása. Měla jsem ho nejvíc zaplněný a kupodivu jen tak 4 knihy z (už) doporučené četby. Když jsem se do něj po nějakém roce dívala, nestačila jsem se divit těm zápiskům - Justýna, Julietta od de Sadeho, za tím Hobit a po Hobitovi Sexualita ve světových náboženstvích :D. Sem tam jsem četla i četbu, která byla "silně doporučována" (otázky mohou být v testu), ale i tak jsem si na ni vždy udělala vlastní názor. Učitelka se mě pak už na četbu neptala poté, co jsem jí řekla, že Sofiina volba byla největší slátanina, jaká se mi kdy dostala pod ruky :D.
Měla jsem skoro vždy štěstí na výbornou češtinářku, ale jednou se na dva roky nezadařilo a to bylo utrpení...tahle zas byla posedlá knihami o drogách a drogově závislých. A zrovna my jsme byli nechutně slušňácká třída :-D ta nám tak strašně lezla na nervy...a nejvíce tím, jak sondovala, jestli někdo z nás nějaké drogy neužívá....a my trapasáci, kde byl jeden jediný osamělý kuřák :-)) a ona furt mlela, jak každý třetí našeho věku již okoštoval aspoň dva druhy drog.....
My jsme měli vždycky k tématu seznam literatiry a mohli si vybrat jednu knihu, případně vidět divadelní hru. To bylo fajn, myslím, že nebyl problém si něco čitelného najít.
Komentáře
Kdysi to bylo snadné - šla jsi hned rovnou na chíru a sedla v čekárně - teď je kvůli tomu rotyka, aby se zbytečně nezdržovalo u odborníka, tak se logicky nejdřív zdržuje u obvoďáka a pak u odborníka :-p
Objednává se na čas tam, kde člověk platí na dřevo. Ale myslím, že bychom měli být za naše zdravotnictví vděční...
Když jsem měla poprvé na sobě nové turistické boty, tak mi pak začaly zarůstat nehty na palcích. (prsty sjížděly pořád do špičky a nehtům se to nelíbilo) Vytrhávat si je nepůjdu a stejně to prý nepomůže navždy. Takže díky radě na internetu zarůstají stále, ale nebolí a nezhoršuje se to. :-)
Dědu ohromně bolelo koleno (přesné problémy nevím) každopádně doktor mu poradil, že když ten kloub nechá srůst, tak ho to přestane bolet. tak dostal na měsíc sádru a opravdu se zadařilo - kolenní kloub srostl, takže už nejde ohnout. Ovšem bolet nepřestal....největší výhodu děda spatřuje v tom, že se nemůže zavřít na hajzlíku a protože dveře od wc kolidují s dveřmi od bytu, tak každý příchozí mu po té nebohé noze křápne, když otevře dveře (a přitom přirazí logicky ty od wc.....).
Takže děda vzkazuje, že kdyby vám někdy doktor radil takovou cypovinu, tak ho nakopejte tou bolavou nohou do prdele :-D
Odmítám už kupovat roli tapety jen proto, abych to obalila. Loni mi ta kráva učitelka napsala ať si pořídím zatavovačku na igelit a že mohu vyrobit z velkých obalů odpovídající. Tak jsem ji poslala do kelu naprudko, že si ty obaly může vyrábět sama, s tím, že já jsem knihy obalila do balícího papíru, potuplovala rohy, kraje hřbety a až se roztrhají, tak mi je to stoprocentně jedno a další dělat nebudu. Zklapla a dcera měla prostě knihy bez obalů. Mám také tuchy, že letos se ani nebudu namáhat a že neobalenýma rovnou začneme, protože mne chytá běsnítko!!!!
Nevidím jediný důvod, aby učebnice a sešity nebyly ve dvou velikostech, aby se na ně vlezly obaly velké nebo malé, které jsou běžně dostupné!!!!!!!!!!!!!!!!
Od sedmé třídy jsem si přestala kupovat knížky, které "zaručeně budeme ten rok potřebovat" i když jsem věděla, že se do nich podíváme 2x (např. knížky do fyziky a chemie). Navíc nesmyslné požadavky učitelů "sešit na úkoly, sešit do školy, sešit na tohle a na tohle" mi přišly taky velmi brzy zbytečné. Prostě jsem měla do každého předmětu jeden. Ano, byly komentáře, ale vždycky jsem na podobné kecy odpověděla, že kdybych měla všechny sešity do všech předmětů i všechny knížky, rýsovátka atd., tak se nedoplatím a ještě budu tahat do školy zbytečně těžkou kabelu.