Jo holky - jak píšete - ta svoboda slova je na tom skutečně bledě :( Víte, co mne zaráží - že když si za komančů dovolil někdo kritizovat systém a poukazovat na "nepravosti" - film, hudba, divadlo,...byly zakázány, ale lidi o nich věděli, potají se tím kochali, samizdatově šířili...podhoubí bujelo. Nyní když někdo sebere odvahu, tak ho vlastní soukmenovci ukamenují, co si to dovoluje - to považuji za téměř strašlivé. Komunisti na to šli špatně a zakázali. Nyní se na to jde fikaně a veřejně se to odsoudí a nechá veřejnost ať to sama vypudí :( A zmanipulovaná veřejnost je blbá jak troky - co si budeme nalhávat. To je jak ze života Briana - jdeme kamenovat - je fuk koho - prostě tu máš šutr - tam je cíl :( Davy jásají, páč mají o zábavu postaráno. IQ davu se odmocňuje počtem jednotlivců, kteří ho tvoří :(
Jarla: Tak Šafránková u mě neni vyloženě nejoblíbenější princezna, ale je pár filmů, kde je pro mě navýsost roztomilá, kromě Prince a Večernice (kde jak jistě chápeš jsem se krásně ztotožnil s hlavním hrdinou) taky ve Svatební cestě do Jiljí, kdo někdy putoval s holkou po vlastech českých, musí ten film milovat (anebo nenávidět, dle toho jak výprava verlybářská k břehům Grónska zdařila se). Jo, Princ a Večernice a Stardust jsou filmy hodně podobný a mám rád oba, Stardust je ostatně asi nejlepší zahraniční pohádka co znám.
Tři veteráni - "Já sleduji mezinárodní situaci a když je příznivá, lijeme z kulí písmenka a když je nepříznivá, lijeme z písmenek kule." - Což je mimochodem věta, kterou používá jeden kamarád, když hraje strategii a najednou na něj nepřipravenýho přijde nepřátelksá armáda - "pomoc, lijeme kule..."
Kvituju to s tou cenzurou, dneska funguje taková ta cenzura, která všechno kritický odbyde slovy "ale dřív to bylo horší"
Šafránková mi nikdy moc nevadila. V Princi a Večernici se mi líbí, ostatní její pohádky moc nemusím, ale třeba ve Všichni moji blízcí nebo Báječná léta pod psa se mi líbila.
Jinak: nesouhlasím, že si žijeme blbě. Já osobně si myslím, že žiju v té nejlepší době, co zatím byla (teda... od konce starověku). Navíc jsem šťastná, že jsem zažila přelom roku/desetiletí/století i tisíciletí v jednom. A to se nepoštěstí každému. Žijeme relativně ve svobodné zemi s dobrou historií. Nebyli jsme tyrani a naše země patřila v každé době mezi ty nejvíc pokročilé. Byli tu pohani a taky se tu dlouho udrželi. Když tu byli katolíci, tak jsme byli mezi prvními, kdo tu uznal i protestanty a ostatní náboženství. Stejně tak volby pro ženy. Máme spoustu slavných vědců, vynálezců, skladatelů, vojevůdců a dalších historických postav. Nejsme moc velcí, ale ani malí, prostě tak akorát. Žijeme v srdci Evropy a máme krásné prostředí. A ano, mám ráda i českou povahu. Umíme si dělat legraci ze všeho a taky všechno strašně řešíme, ale aspoň nejsme odtažití a neosobní, jako Švýcaři. Je tu prostě všechno akorát, ale jak se říká: "za plotem je tráva vždycky zelenější". Nemusíte mě ale brát vážně, jsem šťastné dítě počaté pár dní po sametové revoluci :D.
Ještě se mi ze zahraničních hrozně líbila Ronja - dcera loupežníka. Není to sice klasická pohádka, ale je to jeden z mála filmů, ze kterých cituji. :-)
Šafránková - no alespoň byla na princeznu hezká a měla větší charisma než třeba Kuklová. Svatební cestu do Jiljí jsem viděla nedávno. Testování partnerů před svatbou by se mělo zavést povinně. :-)
Jaj děcka, nemyslete si, že popírám Šafránkové herecké výkony :-) Stejně jako u mnoha herců jiných - třeba Abraháma. Jen ji nemám ráda, tak jako každý někoho takového máme. Někdo víc a někdo míň :-) Jen ji nemám od dětství ráda - ji, Patrasovou a Molavcovou :-) Vsadím se, že vy zas máte jiné neoblíbence :-))
edit - hehe, když jsi psala o volebním právu pro ženy, tak mi vytanulo na mysli Švýcarsko :-) tam ho mají někdy od 76? roku, ale jejich státní správu bych brala všemi deseti a jejich imigrační politiku a kasu taky :-D
Geislerová je super, tu mám moc ráda. Stejně jako Táňu Vilhelmovou. Mádl je mi nějak putna, ale Kotka třeba zase můžu. Skvěle nadaboval Pottera a Na Vlásku. Prý má na starost i Rebelku, takže věřím, že se to povede. Možná bych ho neměla ráda, kdybych viděla dřív Snowborďáky (bleh) než Útěk domů. Tam hrál fakt dobře. Šafránková je rozhodně lepší princezna než Kuklová. Molavcovou ani Patrasovou jsem nikdy moc nemusela. Jsou mi děsně nesympatické. Ale zase do Návštěvníků se mi Dáda hodila. Nejlepší čeští herci jsou stejně Vetchý a Simona Stašová. :)
O Kuklové jakožto herečce se snad bavit nebudeme. Ta by nezahrála deštník opřený v rohu :-D Ta může hrát leda štěky "Můj bóže, můj bóže" v žánrových snímcích :-p
Mádl možná hraje dobře, ale je mi krajně nesympatický. Je to holt subjektivní. :-) Patrasová se dobře hodí na mrchy, v Arabele byla super.
Nejlepší herce netuším, hlavně z moderní doby. Když se na něco podívám, tak je tam Trojan. :-( Ze starých se mi líbil třeba Sovák. O něm psali, že mu šli dobře ti morousi, protože sám byl takový. :-)
Chmur - Skipýýýý Skipýýý :-) U nás letěla polská televize a tam dávali Smerfy, o hodně let dříve než z toho udělali šmouly. K Sandokanovi ještě patří Angelika.
Nekonečný příběh byl kouzelný. Ted se mi nesrovnatelně víc líbí kniha, hlavně proto, že film je jen ta příjemná půlka, zatímco v knize je druhá půlka, která je temná. Jen jsem nikdy nepochopila, proč z Morly udělali Morlora ? :-)
Sháním Děti z pod kouřové hory (nebo jak se ten novozélandský seriál zoval) a matně si vybavuji Synovia velkej/modrej korytnačky.
Angeliku jsem miloval:-) Já chci, abys to byl poprvé ty Chmure, někdo mladý a krásný. Jen jsem tehdác asi úplně netušil, cože to po něm Michele vlastně chce:-)
Angelika se mi líbila do okamžiku, kdy jsem si ji přečetla .-)) Pak se mi film přestal líbit a po letech jsem zjistila, že se autorka od filmu distancovala a ani se jí nedivím - kasting mizérie (jakkoliv mám Merciérovou ráda, tak se na Angeliku nehodí, ale v té době byla milenkou režiséra,...) Hossein nikdy nečetl předlohu. Změny v ději jsou takové HBO - místo historického románu zde máme "z jedné postele do druhé". V podstatě jsou tam jen ty postelové scény :( Takže k filmům cítím nostalgický vztah, ale nejsem schopna se na to dívat :(
Angelika je úžasná. Hlavně první díl a poslední díl (jo, ten poslední opět kvůli mé orientální úchylce :D). Nekonečný příběh je nejlepší knížka jakou jsem kdy četla (teď už se drží na špici hlavně z nostalgie). Četla jsem ji snad tisíckrát, jak je skvělá. A Uroboros je znak, který mne od té doby provází všude (Orin, Ouroboros v Trpaslíkovi, tetování Korzára v Doctorovi Who...). Souboj Titánů jsem taky milovala.
Jo Nekonečný příběh jsem žral jako dítě taky, Falcor byl můj oblíbenec. Docela nedávno jsem se na to díval v originále a docela jsem čuměl jak úžasný to má soundtrack a kouzelnou atmosféru. Potom např. Méďa Béďa, Charlie. Pokud jde o české pohádky, tak se mi líbí opravdu většina těch starších, tady nejsem moc vybíravý.
A kdo neřval ? :-)) Mne zas vždycky ještě rozbrečel kamenožrout, jak mu nicota vzala jeho přátelé a on je nedokázal zachránit, přestože je velký a silný....
A tak...spolehlivě bučím aj jak elfiště pochodují do Hlásky a vzápětí, když umírá Haldir :-) A v dětství jsem řvala jak krokodýl vždy když umíral Vinetou nebo Mariana:-)
Na základce jsme měli ve třídě kluka, kterej tvrdil, že v Nekonečným příběhu hrál (ve skutečnosti hrál v jedný televizní detektivce pro děti). Jako dítěti se mi to líbilo, ale nějak jsem z toho vyrost nebo co. Dětem bych to určitě pustil, ale sám už to nějak neprožívám.
Zato když ve Vinnetouovi zahlásej kulka je příliš blízko srdce tak řvu skoro eště dneska :)
Já ale měl vždycky rád dětský filmy jakýs e točily u nás, speciálně ty od Věry Plívový-Šimkový, jako Lyšíci, myšáci a šibeničák. Takový to nikoli bezstarostný dětství, kdy i děti dostanou poznat, že život bolí a každá radost je vzácná věc.
Nebo Zemanovy filmy - Vynález zkázy, ukradená vzducholoď. I Tajemství ocelovýho města, který není od Zemana, mám moc rád.
flanker: on hrál v tom seriálovém Nekonečném příběhu??? Ten byl SKVĚLÝ! Na ČSFD je myslím černě (míň jak 30 %), ale mi se strašně líbil. Hlavně Lítalka :).
Nejsmutnější filmový zážitek? Jenom to ne, stačí, že se tady vyrojí Nekonečný příběh a smrt Vinnetua. Není tam něco veselejšího? Ostatně i v dětech od Kouřové hory umře ten vědátor. A ta scéna jak odjíždí vlakem a kolem lítá láva (jestli si dobře pamatuju). Neee!
Komentáře
Víte, co mne zaráží - že když si za komančů dovolil někdo kritizovat systém a poukazovat na "nepravosti" - film, hudba, divadlo,...byly zakázány, ale lidi o nich věděli, potají se tím kochali, samizdatově šířili...podhoubí bujelo. Nyní když někdo sebere odvahu, tak ho vlastní soukmenovci ukamenují, co si to dovoluje - to považuji za téměř strašlivé. Komunisti na to šli špatně a zakázali. Nyní se na to jde fikaně a veřejně se to odsoudí a nechá veřejnost ať to sama vypudí :( A zmanipulovaná veřejnost je blbá jak troky - co si budeme nalhávat.
To je jak ze života Briana - jdeme kamenovat - je fuk koho - prostě tu máš šutr - tam je cíl :( Davy jásají, páč mají o zábavu postaráno. IQ davu se odmocňuje počtem jednotlivců, kteří ho tvoří :(
Jo, Princ a Večernice a Stardust jsou filmy hodně podobný a mám rád oba, Stardust je ostatně asi nejlepší zahraniční pohádka co znám.
Tři veteráni - "Já sleduji mezinárodní situaci a když je příznivá, lijeme z kulí písmenka a když je nepříznivá, lijeme z písmenek kule." - Což je mimochodem věta, kterou používá jeden kamarád, když hraje strategii a najednou na něj nepřipravenýho přijde nepřátelksá armáda - "pomoc, lijeme kule..."
Kvituju to s tou cenzurou, dneska funguje taková ta cenzura, která všechno kritický odbyde slovy "ale dřív to bylo horší"
Jinak: nesouhlasím, že si žijeme blbě. Já osobně si myslím, že žiju v té nejlepší době, co zatím byla (teda... od konce starověku). Navíc jsem šťastná, že jsem zažila přelom roku/desetiletí/století i tisíciletí v jednom. A to se nepoštěstí každému. Žijeme relativně ve svobodné zemi s dobrou historií. Nebyli jsme tyrani a naše země patřila v každé době mezi ty nejvíc pokročilé. Byli tu pohani a taky se tu dlouho udrželi. Když tu byli katolíci, tak jsme byli mezi prvními, kdo tu uznal i protestanty a ostatní náboženství. Stejně tak volby pro ženy. Máme spoustu slavných vědců, vynálezců, skladatelů, vojevůdců a dalších historických postav. Nejsme moc velcí, ale ani malí, prostě tak akorát. Žijeme v srdci Evropy a máme krásné prostředí. A ano, mám ráda i českou povahu. Umíme si dělat legraci ze všeho a taky všechno strašně řešíme, ale aspoň nejsme odtažití a neosobní, jako Švýcaři. Je tu prostě všechno akorát, ale jak se říká: "za plotem je tráva vždycky zelenější".
Nemusíte mě ale brát vážně, jsem šťastné dítě počaté pár dní po sametové revoluci :D.
Šafránková - no alespoň byla na princeznu hezká a měla větší charisma než třeba Kuklová.
Svatební cestu do Jiljí jsem viděla nedávno. Testování partnerů před svatbou by se mělo zavést povinně. :-)
edit - hehe, když jsi psala o volebním právu pro ženy, tak mi vytanulo na mysli Švýcarsko :-) tam ho mají někdy od 76? roku, ale jejich státní správu bych brala všemi deseti a jejich imigrační politiku a kasu taky :-D
Šafránková je rozhodně lepší princezna než Kuklová.
Molavcovou ani Patrasovou jsem nikdy moc nemusela. Jsou mi děsně nesympatické. Ale zase do Návštěvníků se mi Dáda hodila.
Nejlepší čeští herci jsou stejně Vetchý a Simona Stašová. :)
Patrasová se dobře hodí na mrchy, v Arabele byla super.
Nejlepší herce netuším, hlavně z moderní doby. Když se na něco podívám, tak je tam Trojan. :-(
Ze starých se mi líbil třeba Sovák. O něm psali, že mu šli dobře ti morousi, protože sám byl takový. :-)
U nás letěla polská televize a tam dávali Smerfy, o hodně let dříve než z toho udělali šmouly.
K Sandokanovi ještě patří Angelika.
Sháním Děti z pod kouřové hory (nebo jak se ten novozélandský seriál zoval) a matně si vybavuji Synovia velkej/modrej korytnačky.
Já chci, abys to byl poprvé ty Chmure, někdo mladý a krásný. Jen jsem tehdác asi úplně netušil, cože to po něm Michele vlastně chce:-)
Takže k filmům cítím nostalgický vztah, ale nejsem schopna se na to dívat :(
Nekonečný příběh je nejlepší knížka jakou jsem kdy četla (teď už se drží na špici hlavně z nostalgie). Četla jsem ji snad tisíckrát, jak je skvělá. A Uroboros je znak, který mne od té doby provází všude (Orin, Ouroboros v Trpaslíkovi, tetování Korzára v Doctorovi Who...).
Souboj Titánů jsem taky milovala.
Potom např. Méďa Béďa, Charlie.
Pokud jde o české pohádky, tak se mi líbí opravdu většina těch starších, tady nejsem moc vybíravý.
Mne zas vždycky ještě rozbrečel kamenožrout, jak mu nicota vzala jeho přátelé a on je nedokázal zachránit, přestože je velký a silný....
Plačte, muhaha (svoa se přeměnila v netopýra a odletěla do noci).
A v dětství jsem řvala jak krokodýl vždy když umíral Vinetou nebo Mariana:-)
Zato když ve Vinnetouovi zahlásej kulka je příliš blízko srdce tak řvu skoro eště dneska :)
Já ale měl vždycky rád dětský filmy jakýs e točily u nás, speciálně ty od Věry Plívový-Šimkový, jako Lyšíci, myšáci a šibeničák. Takový to nikoli bezstarostný dětství, kdy i děti dostanou poznat, že život bolí a každá radost je vzácná věc.
Nebo Zemanovy filmy - Vynález zkázy, ukradená vzducholoď. I Tajemství ocelovýho města, který není od Zemana, mám moc rád.
edit: aj, jsem nějak přehlédla tu detektivku :D
Ostatně i v dětech od Kouřové hory umře ten vědátor. A ta scéna jak odjíždí vlakem a kolem lítá láva (jestli si dobře pamatuju). Neee!