Taky jsem slyšel horory o dlouhé čekací době při adopci, či přímo o nemožnosti adoptovat. Přitom v rodině nedávno adoptovali prcka po cca půl roce čekání. Tak nevím, kde je pravda. Možná je problémem spíš přílišná vybíravost lidí (nemyslím tím rasu).
Jo, právě proto obdivuju jednu rodinu od nás. Mají vlastního synka (a normálně mohou mít děti), ale rozhodli se adoptovat. Do pěstounské péče si vzali dva sourozence (cikány, 5 a 4 roky, holka a kluk) a o tři roky později adoptovali pětiletou holčičku s nemocnýma nohama a ještě něčím (nemocné ledviny?).
Bohužel politici nyní vytváří dojem, že zrušením ústavů a DD půjdou děti právě k takovým pěstounům. To je ale lež a oni to vědí. Vznikem systému profesionálních pěstounských rodin se posuneme k USA, kde to tak funguje. je to způsob obživy pro méně majetné vrstvy, například v Iowě a dalších zemědělských lokalitách je to i praktický způsob, jak si opatřit pracovní sílu na farmu. Dětem hrozí v pěstounských rodinách týrání, zneužívání i smrt. Letos zemřela v pěstounské péči v německu malá holčička. "Pěstouni" byli narkomani, kteří si děvčátko vzali vyloženě na peníze. Tohle by se v DD nestalo... některé děti vystřídají i pět až šest pěstounských "rodin". To má být stabilní prostředí? Cílem není pomoci dětem, ale a) ušetřit (ústavní péče je drahá), b) získat objekty bývalých ústavů (obvykle jsou na lukrativním místě). jedinou možnou výhodu vidím v tom, že těm dětem nikdo "nenamlouvá", že jsou bohaté. Šikovná ředitelka sežene DD sponzory, kteří každý rok zaplatí moře, zaplatí hory, drahou elektroniku k Vánocům... A v osmnácti je vykopnou do světa s pár tisícovkami na účtu. Takový nákladný život už si nemohou dovolit, diví se někdo, že kloužou na šikmou plochu?
Jsou dost pobožní, tak asi je to tím. Jsem se Kačky ptala (to je ta máma) a říkala, že její porod prvního syna byl dost těžký. Mohla mít další děti, ale bála se, že už by to nezvládla (sama je porodní asistentka - sestra). Tak se rozhodla pro pěstounskou péči/adopci. Myslím, že se jim teď někdy ale narodilo další mimino (vlastní),
Jinak, tu holčičku jsem nikdy nepotkala, ale ty dva sourozence znám. Chlapeček (na jehož jméno si bohužel nemohu vzpomenout - už je to 4 roky, co jsem je viděla naposled) je (byl) naprosto úžasný - chytrý, bystrý, hodný, tichý. Holčička Gábina je rozmazlená a protivná (možná za to může být moje zaujatost proti malým holkám). Ten vlastní syn je taky skvělej. Všichni chodí do kostela a jsou aktivními členy místní fary (nicméně je to skvělá fara - teda byla, než odešel náš oblíbený farář. To jsem dokonce i já, jako "nečlen" chodívala každý pátek na dětskou mši a pak na faru :D) - a bylo to úžasné.
To vypadá, že bysme měli postižený nenávidět, protože ničí život sobě i ostatním :) Řekněte to ale jemnějšíma slovama a schválně - kolik lidí s vámi bude souhlasit?
Jop, MU to již dost přesně popsala - ona se totiž při péči o nesoběstačného hrozně dobře stíhá práce, dobře se odpočívá (to člověk totiž prý taky občas musí, aby se nezbláznil), zbývá spousta času na starání se o vlastní rodinu (pokud je) a taky je hrozně moc partnerů, kteří jdou do zakládání rodiny/partnerství s někým, kdo má takovýto úvazek.
Tedy, upřímně, co mají ti lidé dělat? A podotýkám, že vražda je stále nelegální...
Co když někdo donosil zdravé dítě a během porodu se něco zvrtne, děcko se přidusí a je těžce postižené? To se mají vzdát naděje na zdravé dítě? A co s tím postiženým?
Jenže, jak teda mají to druhé vychovávat? "A až budeš velká, strč bráchu do ústavu..."
Vůbec si takovou situaci neumím představit.
btw: Čím víc o tom uvažuju, tím víc si říkám zlatej CS. Nejdřív mi to bylo líto, ale teď jsem ráda. Říkala jsem si, že kdybych někdy měla druhé a všechno bylo ok, zkusila bych přirozený porod. Ale asi do toho nepůjdu. Když má člověk možnost hrát na jistotu, asi by jí měl využít. To riziko za to nestojí...
Tyna: Ony ústavy nejsou apriori špatné. Samozřejmě není dobré po narození postiženého dítěte ho fláknout do ústavu a nazdar, už se o něj nezajímat. Ale třeba využívat ústav jako "školu u normálních dětí" (všední dny) a ve volnu ho mít doma přece není tak špatné řešení - dítě si navykne na péči jiných, která mu po smrti rodičů dost reálně hrozí.
Týno a Chmure - jsem ráda, že jste takoví humanisté, ale co tedy navrhujete vy? Nechat to tak, přivírat oči a cvakat ? Osvěta se neosvědčuje, náboženské předsudky válcují kdysi obdělanou půdu.
Jste-li zodpovědnými rodiči normálních zdravých bílých dětí - kdo vám co dá ? Nikdo nic. a přitom je to jen vaše zásluha, že vaše děti jsou normální a zdravé. Tato zásluha, že vychováváte pracující občany a přínos pro společnost není odměněna. Naopak - trestá se! Každý z nás takových má na krk uvázáno pár sociálních koulí...nojo, zneužívatelé sociálního systému tu budou vždycky - to je teda ale špatně. Jaký navrhujete trest pro takové, kteří vědí, že jejich dítě bude pravděpodobně postižené, zvlášť, když už postižené mají ? Žádný ? To je hezká pobídka - dělejte to dál - paraziti vítáni. Takže mám platit a ještě z toho být šťastná ? Z tohoto pokrytectví je mi na blití!
Komentáře
Bohužel politici nyní vytváří dojem, že zrušením ústavů a DD půjdou děti právě k takovým pěstounům. To je ale lež a oni to vědí. Vznikem systému profesionálních pěstounských rodin se posuneme k USA, kde to tak funguje. je to způsob obživy pro méně majetné vrstvy, například v Iowě a dalších zemědělských lokalitách je to i praktický způsob, jak si opatřit pracovní sílu na farmu. Dětem hrozí v pěstounských rodinách týrání, zneužívání i smrt. Letos zemřela v pěstounské péči v německu malá holčička. "Pěstouni" byli narkomani, kteří si děvčátko vzali vyloženě na peníze. Tohle by se v DD nestalo... některé děti vystřídají i pět až šest pěstounských "rodin". To má být stabilní prostředí?
Cílem není pomoci dětem, ale a) ušetřit (ústavní péče je drahá), b) získat objekty bývalých ústavů (obvykle jsou na lukrativním místě). jedinou možnou výhodu vidím v tom, že těm dětem nikdo "nenamlouvá", že jsou bohaté. Šikovná ředitelka sežene DD sponzory, kteří každý rok zaplatí moře, zaplatí hory, drahou elektroniku k Vánocům... A v osmnácti je vykopnou do světa s pár tisícovkami na účtu. Takový nákladný život už si nemohou dovolit, diví se někdo, že kloužou na šikmou plochu?
Ale .to je zas na jiný vyprávění
Jinak, tu holčičku jsem nikdy nepotkala, ale ty dva sourozence znám. Chlapeček (na jehož jméno si bohužel nemohu vzpomenout - už je to 4 roky, co jsem je viděla naposled) je (byl) naprosto úžasný - chytrý, bystrý, hodný, tichý. Holčička Gábina je rozmazlená a protivná (možná za to může být moje zaujatost proti malým holkám). Ten vlastní syn je taky skvělej. Všichni chodí do kostela a jsou aktivními členy místní fary (nicméně je to skvělá fara - teda byla, než odešel náš oblíbený farář. To jsem dokonce i já, jako "nečlen" chodívala každý pátek na dětskou mši a pak na faru :D) - a bylo to úžasné.
Co když někdo donosil zdravé dítě a během porodu se něco zvrtne, děcko se přidusí a je těžce postižené? To se mají vzdát naděje na zdravé dítě? A co s tím postiženým?
Soudit od stolu je strašně jednoduché...
Vůbec si takovou situaci neumím představit.
btw: Čím víc o tom uvažuju, tím víc si říkám zlatej CS. Nejdřív mi to bylo líto, ale teď jsem ráda. Říkala jsem si, že kdybych někdy měla druhé a všechno bylo ok, zkusila bych přirozený porod. Ale asi do toho nepůjdu. Když má člověk možnost hrát na jistotu, asi by jí měl využít. To riziko za to nestojí...
Já sama nevím, jak bych takovou situaci řešila. A při tom stačí blbý klíště...
Jste-li zodpovědnými rodiči normálních zdravých bílých dětí - kdo vám co dá ? Nikdo nic. a přitom je to jen vaše zásluha, že vaše děti jsou normální a zdravé. Tato zásluha, že vychováváte pracující občany a přínos pro společnost není odměněna. Naopak - trestá se! Každý z nás takových má na krk uvázáno pár sociálních koulí...nojo, zneužívatelé sociálního systému tu budou vždycky - to je teda ale špatně.
Jaký navrhujete trest pro takové, kteří vědí, že jejich dítě bude pravděpodobně postižené, zvlášť, když už postižené mají ? Žádný ? To je hezká pobídka - dělejte to dál - paraziti vítáni. Takže mám platit a ještě z toho být šťastná ? Z tohoto pokrytectví je mi na blití!