Myslím, že naopak Ned se k němu choval jak nejlíp mohl. Pravda Robb mu to najevo dával, ale i kdyby.. Nejdřív přísahá věrnost Robbovi a pak se nechá tak snadno zlomit. Vždyť když jel za Balonem muselo mu být jasné, s jakou reakcí se setká. Navíc ano všichni železní si to o sobě myslí, ale právě Theon mi nepřipadal v seriálu jako pravý železný.( Možná tím, že si neřekl o Casterlyovu skálu , s kapitánovou dcerou v seriálu jednal o dost líp než v knize a nemluvil s Ašou o svých strýcích jako o idiotech- pravda to zatím ani nemohl)
Divný pocity po tomhle díle.... Už mě nebaví jak je všecko proti Starkum a všichni... a přitom nemaji nic extra,žádnej bonus v podobě M1 Abrams,když všichni okolo sou tak "super".
Máš pravdu. Ned se k němu choval odměřeně, ale myslím, že Theon mohl být ještě rád. Jako rukojmí se u nich neměl špatně( rozhodně líp, než u takovýho Roberta) a možná že v knize nedal přísahu, ale aby mu Robb věřil tak moc, že ho poslal za jeho otcem vyjednávat a počítat s nějakou loajálností- museli si vytvořit nějaké pouto( Theon říká, že byli jak bratři) a na se Theon vykašlal. Ano musel si vybrat mezi Robbem a otcem , ale znovu: Musel počítat s možností, že jeho otec nepřijme a on si bude muset vybrat. Fajn vybral si otce, ale zabít kvůli němu dvě nevinný děcka a obsadit sídlo jeho přítele mi přijde jako sviňárna od typického železného. Ale v seriálu mi prostě připadá, že se jako železný chová jenom kvůli rodině, ale jinak se tak chovat nechce, zato v knize se tak chová z části taky kvůli rodině, ale vnímá, jako by to bylo normální. Nejspíš máme každý jiný úhel pohledu, ale moc mi tam zkrátka nesedí ten přístup k železnáckýmu chování.
Tak linka s Dany - OK, něco mohlo být lepší, ale taky to mohli daleko víc pohnojit.
Ovšem, při třetím zatroubení jsem měla u čtení knížky husí kůži a to jsem byla v místnosti plné lidí... Za mě asi největší zklamání celé řady. Pominu fakt, že to mělo být v noci, v pevnůstce v lese,.. Napínavé pro mě bylo to, že člověk vlastně pořádně nevěděl co přichází. Kůň byl fajn, ale tenhle Jiný byl jako "hele, jsem strašně zlá počítačem vyvořená sfině, koukej, KOUKEJ!" nevím, nějak to na mě vůbec nezapůsobilo a přitom jsem se tak těšila :(
A nejhorší je, že jsem po dlouhé době začla potkávat kamaráda, který je strašně podobný Robbovi (Maddenovi) a už tehdy jsem měla problém mu neříci, jakej je to trotl. A co teprve po tomhle díle :D
Když odhlédnu od naštvanosti na to, co to proboha udělali s Robbem, tak musím víceméně chválit. Návrat Momoy potěšil, dění na Zimohradě je napsaný konzistentně (Dagmer ostatně zastoupil Ramsayho v jiných věcech, tak proč ne v tom, že Theonovi vrazí kudlu do zad, zasněženej trůnní sál byl výbornej nápad. Radši nebudu přemýšlet nad tím, co znamená absence čtenářům známých vizí, jinak mi exploduje hlava. Díl jinak zrcadlí to, co je problém celé řady - roztříštěnost vyprávění příběhu velkého množství postav. A taky to, že vskutku máloco, co vymysleli scénáristi, je lepší než to, co vymyslel Martin. Cením si snahy překvapovat i čtenáře předlohy, ale měli by to dělat nějakým sofistikovanějším způsobem. Trochu naivně doufám, že tvůrci seriálu se u třetí řady trochu zamyslí nad připomínkami diváků.
Ještě mne trošku vlastně připadá špatné udělaný vypálení Zimohradu... Nečtenářovy to může docela zamotat hlavu - proč by vlastně Seveřani měli vypalovat Zimohrad. Není tam vlastně ani náznak toho, že je něco špatně s obléhajícími...
Komentáře
Ovšem, při třetím zatroubení jsem měla u čtení knížky husí kůži a to jsem byla v místnosti plné lidí... Za mě asi největší zklamání celé řady. Pominu fakt, že to mělo být v noci, v pevnůstce v lese,.. Napínavé pro mě bylo to, že člověk vlastně pořádně nevěděl co přichází. Kůň byl fajn, ale tenhle Jiný byl jako "hele, jsem strašně zlá počítačem vyvořená sfině, koukej, KOUKEJ!" nevím, nějak to na mě vůbec nezapůsobilo a přitom jsem se tak těšila :(
Jediné co se mnou hlo byla smrt Luwina...