Ja by som úprimne už bral túto obálku ako tú Patch of Ice... Veď to Path of Ice je úplne fádne, len biela aká už bola v AGoT, nech je to aspoň trochu farebné touto zelenou .D A inak presne ako hovorí Maliky, je celý v kožušinách, ale má holý hrudník a tá žena zase to svoje stehno celé odhalené, no schválne ako dlho by ho tak mala, kým by jej odpadlo :D
Alek: Jojo, díky, už jsem se k nim konečně taky proklikala a jsou oprvadu povedené. Přesně něco takového by se mi taky líbilo. Žádná znetvořená Nicol Kidman na odpudivém nic neříkajícím pozadí..
Tomee: já vím, co ta obálka i pozadí představuje, jen si myslím, že by se to dalo zvárnit lépe. Že Ale chápu, že co člověk, to jiný vkus, jiný názor. Mě by se více líbilo trochu konkrétnější, vykreslené nerozmazané pozadí a menší postavy zasazené do něj, které by nevypadaly jako po nepovedené plastice. Radši bych skousla i nějaké to odhalené stheno než křivý obličej..
Asi už nenapíšu nic objevného, ale ani mně se obálky těchto vydání v podstatě nelíbí ani jedna. Ještě tak na milost bych dokázal vzít Bouři. Kresba reálných postav a nejen lidských (viz. např. kůň na obálce Hry o trůny) vůbec dělá slečně Pilcerové trochu problémy. U fantastických výjevů je to jiné. Ale tam to ani nelze až tak úplně poznat, zda je výsledek shodný s původním záměrem :-) Jak už někdo napsal dříve, její kresba (Cersei?) připomíná kresby princezen v lepším případě od dívek z Lidušky. Možná, kdybych si od sestry půjčil památníček z její předpubertální doby, nalezl bych tam podobné kresby od jejích kamarádek a spolužaček také. Umístění meče u boku vandráka (Jaimieho?) tak, že by jej nedokázal tasit zdravou rukou, je už prostě jen další střípek tohoto poloamatérského provedení. Osobně nemám rád u literatury pro dospělé příliš popisné ilustrace a už vůbec ne konkrétních postav. Ještě nikdy se mi nestalo, že by se moje představy alespoň přiblížily těm ilustrátorovým. A při vší úctě k panu Martinovi, To, že byla obálka jím pozitivně přijata, příliš neznamená. To že je více než výtečný umělec na poli spisovatelském, rozhodně neznamená, že má výtvarné cítění, neřku-li vkus.
Dále mě u tohoto znovuvydání celé řady mrzí nekoncepčnost jejích obálek. Když knihy postavíte k sobě, lze poznat, že se jedná o jednu řadu snad jen podle shodného jména autora a použitého fontu písma. Jediné co mi naopak nevadí, rozdílná barva každého svazku (včetně aktuální zelené).Ale jednou je na hřbetu roští, podruhé pouze vzdálený horizont, potřetí praporce a prozatím nakonec zelená zombie:-) Přitom zajímavým jednotícím prvkem by mohla být jednoduchost hřbetu jako u Sřetu, kde je pouze změna odstínu zhruba ve dvou pětinách výšky knihy. Kupodivu je podobný přechod odstínů i u Bouře, kde je ale potlačen kresbou v popředí.
Jak také již někdo jinými slovy poznamenal, toto výtvarné provedení světového bestselleru, musí jen utvrdit většinovou čtenářskou obec o tom, že fantasy je pouze braková literatura pro pár mimoidních exotů :oD
Pro představu. Moje subjektivní představa o slušně provedených přebalech je u mnou pořízených knih namátkou u fantasy řada Princ ničeho od R.S. Bakkera a od S. Baxtera řada Plátno tkané časem. Bez ohledu na módnost.
Simonetti dělá samozřejmě pěkné ilustrace, ale slyšel jsem o něm poprvé na tomto foru a myslím, že existuje mnoho nadanějších (např. Andrée Wallin, Alexiuss). Taky kreslí především krajiny -- postavy jsou daleko obtížnější.
Komentáře
Jak už někdo napsal dříve, její kresba (Cersei?) připomíná kresby princezen v lepším případě od dívek z Lidušky. Možná, kdybych si od sestry půjčil památníček z její předpubertální doby, nalezl bych tam podobné kresby od jejích kamarádek a spolužaček také. Umístění meče u boku vandráka (Jaimieho?) tak, že by jej nedokázal tasit zdravou rukou, je už prostě jen další střípek tohoto poloamatérského provedení. Osobně nemám rád u literatury pro dospělé příliš popisné ilustrace a už vůbec ne konkrétních postav. Ještě nikdy se mi nestalo, že by se moje představy alespoň přiblížily těm ilustrátorovým. A při vší úctě k panu Martinovi, To, že byla obálka jím pozitivně přijata, příliš neznamená. To že je více než výtečný umělec na poli spisovatelském, rozhodně neznamená, že má výtvarné cítění, neřku-li vkus.
Dále mě u tohoto znovuvydání celé řady mrzí nekoncepčnost jejích obálek. Když knihy postavíte k sobě, lze poznat, že se jedná o jednu řadu snad jen podle shodného jména autora a použitého fontu písma. Jediné co mi naopak nevadí, rozdílná barva každého svazku (včetně aktuální zelené).Ale jednou je na hřbetu roští, podruhé pouze vzdálený horizont, potřetí praporce a prozatím nakonec zelená zombie:-) Přitom zajímavým jednotícím prvkem by mohla být jednoduchost hřbetu jako u Sřetu, kde je pouze změna odstínu zhruba ve dvou pětinách výšky knihy. Kupodivu je podobný přechod odstínů i u Bouře, kde je ale potlačen kresbou v popředí.
Jak také již někdo jinými slovy poznamenal, toto výtvarné provedení světového bestselleru, musí jen utvrdit většinovou čtenářskou obec o tom, že fantasy je pouze braková literatura pro pár mimoidních exotů :oD
Pro představu. Moje subjektivní představa o slušně provedených přebalech je u mnou pořízených knih namátkou u fantasy řada Princ ničeho od R.S. Bakkera a od S. Baxtera řada Plátno tkané časem. Bez ohledu na módnost.