Lady Thaeresa: Bohužel je Tolkien, Martin, a pak dlouho nic. Pokud někdo začíná Martinem, nasadil si vysokou laťku.
Těch sérií je strašně moc, že mám problém vybrat si jenom podle autora nebo anotace. A jestli je série dobrá, se někdy pozná až v půlce první knížky, nebo až na konci. Třeba u té Malaszké knihy padlých se čtenář musí prokousat zmatenou první knihou, kde autor nic nevysvětlil, přitom druhá už je OK (asi dostal Erikson za uši).
Pratchetta bohužel nemohu nikdy začít číst, mám totiž takovou nemilou vlastnost: nutně potřebuju všechny knihy série či oblíběného autora (což u Zeměplochy prostě nejde - vím, že to jsou jednotlivé příběhy, ale já bych nepřenesla přes srdce, že mi nějaké chybí a to bych asi musela bouchnout nejedno prasátko)
Humor Prachetta mi taky moc nesedne... Prokousal jsem se jen tak tak první knihou. Potom se mi ale docela začali líbit filmy. A asi u nich zůstanu (It has been confirmed that Unseen Academicals will be the fourth movie to be produced by SkyOne. It is due for production in 2011.)
Slyšela jsem, že dobří jsou Trpaslící od Markuse Heitze. Jinak v dnešní době najít nějakou hodně dobrou fantasy je problém, já měla to štěstí, že jsem začla číst Martina teprve nedávno, takže teprve dočítám Hostinu pro vrány. Ale musím říct, že i Martin to dost natahuje.
Arutha2321: Souhlas, ve fantasy aby člověk přehraboval vidlema. Ale platí to i pro jiný žánry. Jeden spisovatel sci-fi řek, že 90 % sci-fi je odpad, ale že 90 % všeho je odpad. :D
svoa00: četla jsem nějakou diskuzi s nakladatelem, kde mu bylo vytýkáno, proč raději nevydá českého spisovatele než zjevný brak ze zahraničí. Odpověděl, že co mu chodí za české rukopisy, je ještě horší děs a běs. Takže napsat dobrou čtivou knížku je asi fakt umění.
Ben Nevis: Ono jde o to, že to, co spousta lidí vnímá jako fantasy je jenom jeden podžánr - středověká fantasy (draci, skřeti, meče...), která inklinuje k nekonečným sériím. Do fantasy toho patří ale daleko víc, třeba klasiky jako Nekonečný příběh a Čarodějův učeň. I spousta povídek Raye Bradburyho patří do fantasy. Naposledy se mi docela líbil Zlatý kompas a jeho pokračování, i když s určítýma výhradama. Samozřejmě musím zmínit i mojeho oblíbence Neila Gaimana a jeho Nikdykde nebo Hvězdný prach.
Já myslím, že Dragonlance je literatura spíš pro mládež než pro dospělé. Já čtrnáctiletému se mi to líbilo, ale dnes už bych to četl asi jen ze sentimentu.
Já bych spíše řekl JAK CO. Něco mě oslovuje i dnes. Něco není tak dobré. Dragonlance psali a píší spousty autorů a proto to není značkou kvality. Můžu doporučit Kroniky. I když je z nich znát duch doby, kdy byly psány...Dále pak Legendy a Válku duší...
Komentáře
Těch sérií je strašně moc, že mám problém vybrat si jenom podle autora nebo anotace. A jestli je série dobrá, se někdy pozná až v půlce první knížky, nebo až na konci. Třeba u té Malaszké knihy padlých se čtenář musí prokousat zmatenou první knihou, kde autor nic nevysvětlil, přitom druhá už je OK (asi dostal Erikson za uši).
Jinak v dnešní době najít nějakou hodně dobrou fantasy je problém, já měla to štěstí, že jsem začla číst Martina teprve nedávno, takže teprve dočítám Hostinu pro vrány. Ale musím říct, že i Martin to dost natahuje.
Takže napsat dobrou čtivou knížku je asi fakt umění.