Jsem tady první ? Že bych udal tón ? Velmi rád bych tuhle povídku doporučil všem čtenářům. Je napsaná skvělým, a přitom uměřeným, průzračným stylem. Vůbec bych se nebránil tomu, kdyby byla dvakrát tak dlouhá. Je tam totiž ser Duncan Vysoký - že ho neznáte ? To si jenom myslíte. A mimochodem, mladý panoš v kápi je popsán bez předsudků a s pochopením. Jenom nevím, jak je to s tím chudobným rytířem a jeho tragickou láskou. Budu si to muset načíst. Tohle je nejspíš můj favorit.
@Oakenfist Když vidím tuhle otázku – hledala jsem a je to Tanec s draky - ve starém překladu (vydání z r. 2012) str. 673 a 674. Ašara nebo některý jiný vlastník nového překladu mě možná doplní? Konkrétně jde o kapitolu o Daenerys těsně před její svatbou s Hizdahrem.
Jestli koukám dobře, v novém vydání je to na s. 644:
"Ale jako mladá dívka... jednou se zahleděla do mladého rytíře z bouřnýcnh zemí, který nesl při turnaji její zástavu a volil ji královnou lásky a krásy. Bylo to jen krátké vzplanutí. (...) V den, kdy se (...) provdala (...), odložil dřevec. Stal se z něj nesmírně zbožný muž a údajně prohlašoval, že královnu Rhaellu může v jeho srdci nahradit jen Panna. Byla to marná vášeň, jak jinak. Lenní rytíř není pro princeznu z královské krve vhodným chotěm."
Na další straně (s. 645) Barristan vypráví o tom, že Aerys byl uchvácen sestřenicí Tywina Lannistera.
Ono není vůbec na škodu, že @Oakenfist udal tón a směr komentářů ;).
Upřímně se přiznám k tomu, že tahle povídka mě plní nadšením, zároveň mě ale silně rozčiluje:
Oceňuji zvolené téma. Jenny ze Starokamenů už tu sice jednou byla, tentokrát ale nejde jen o Jenny, ale všechny další méně či více související události, které skončily tragédií na Létohradu. Pro mě vlastně nejde o celistvou povídku, ale o několik útržků informací, které dokreslují to, co víme nebo co si domýšlíme z kánonu. Perfektní práce s předlohou, kupříkladu zmínka o Ashfordu.
Na druhou stranu mě ale irituje právě to, že jde jen o útržky. Tolik toužím si celý ten příběh přečíst v ucelené podobě! Ač mě tedy jednotlivé části potěšily, zároveň ve mě vyvolaly další spoustu otázek a další domněnky, posílily můj hlad po příbězích.
Ovšem ten konec... ten konec je tak nádherně poetický, že jsem při něm měla slzu v oku.
@Čejka/Ašara Díky za připomenutí, teď už jsem doma. To je ten pán, kterému v "Hostině pro vrány" předává Jamie Lannister správu Harrenova a v duchu ho láskyplně tituluje "Baelor Zadkodíra". Napadá mě teorie, že by případně Rhaegar měl také jiného otce, než svého oficiálního, ale je to stejně tak pravděpodobné, jako v případě Tyriona.
Tolik k poezii :-D Osobně dávám ale Tyrionovi víc šancí. Teorie o jeho původu totiž vůbec není nová a už se tu několikrát probírala i s možnými argumenty.
Moc líbivé. Ten styl popisu i podání postav mi sedl. Má to jistou přístupnost bez vznešené přetvářky, nejsem si úplně jista jak to popsat, ale vnímám to v tom, jak se vadí Aegon s Duncanem, jak Jaehaerys rozmlouvá s věšticí, jak si povídají Aerys se společníkem. Poslední a první část jsou hodně lyrické, ta na konci navíc teskná, teskná. A soubojová část vane rytířskostí. Taky oceňuji postavu zpěváka, jak tam ztělesňuje promarněné a jak musí pak pozměnit melodii, jak vážka usedá a posluchač je ve své ztrátě takový, řekněme stoický. Ty vize byly taky skvělé - horské řeky, zraněný drak, spálené ruce a pomoc sestry a jaké závěry ti dva vyvedou. Pěkný soubor momentu, které posunuly dění tam, kam nakonec dorazilo. A moc pěkná práce s detaily - Ashford, chudý rytíř s Rhaellou...
Komentáře
Když vidím tuhle otázku – hledala jsem a je to Tanec s draky - ve starém překladu (vydání z r. 2012) str. 673 a 674. Ašara nebo některý jiný vlastník nového překladu mě možná doplní? Konkrétně jde o kapitolu o Daenerys těsně před její svatbou s Hizdahrem.
"Ale jako mladá dívka... jednou se zahleděla do mladého rytíře z bouřnýcnh zemí, který nesl při turnaji její zástavu a volil ji královnou lásky a krásy. Bylo to jen krátké vzplanutí. (...) V den, kdy se (...) provdala (...), odložil dřevec. Stal se z něj nesmírně zbožný muž a údajně prohlašoval, že královnu Rhaellu může v jeho srdci nahradit jen Panna. Byla to marná vášeň, jak jinak. Lenní rytíř není pro princeznu z královské krve vhodným chotěm."
Na další straně (s. 645) Barristan vypráví o tom, že Aerys byl uchvácen sestřenicí Tywina Lannistera.
Upřímně se přiznám k tomu, že tahle povídka mě plní nadšením, zároveň mě ale silně rozčiluje:
Oceňuji zvolené téma. Jenny ze Starokamenů už tu sice jednou byla, tentokrát ale nejde jen o Jenny, ale všechny další méně či více související události, které skončily tragédií na Létohradu. Pro mě vlastně nejde o celistvou povídku, ale o několik útržků informací, které dokreslují to, co víme nebo co si domýšlíme z kánonu. Perfektní práce s předlohou, kupříkladu zmínka o Ashfordu.
Na druhou stranu mě ale irituje právě to, že jde jen o útržky. Tolik toužím si celý ten příběh přečíst v ucelené podobě! Ač mě tedy jednotlivé části potěšily, zároveň ve mě vyvolaly další spoustu otázek a další domněnky, posílily můj hlad po příbězích.
Ovšem ten konec... ten konec je tak nádherně poetický, že jsem při něm měla slzu v oku.
Díky za připomenutí, teď už jsem doma. To je ten pán, kterému v "Hostině pro vrány" předává Jamie Lannister správu Harrenova a v duchu ho láskyplně tituluje "Baelor Zadkodíra".
Napadá mě teorie, že by případně Rhaegar měl také jiného otce, než svého oficiálního, ale je to stejně tak pravděpodobné, jako v případě Tyriona.
Osobně dávám ale Tyrionovi víc šancí. Teorie o jeho původu totiž vůbec není nová a už se tu několikrát probírala i s možnými argumenty.