Povídka č. 9 (18. kolo) - Ice & Fire

upraveno 11. března v Povídky
imagePovídka č. 9 (18. kolo) - Ice & Fire

  VĚTRY LORATHSKÉ   Zde dávají dobrou noc. A tahle jedna, tahle žena, naslouchá jejich lkání v průrvach bludiště, na slaném skálí, od žáru dračích lordů rozteklém, trosky miznoucí do ztracena, jaká to bezmoc.   Ty šeptané ztráty, neodvratnost zmaru, … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Ač moc na poezii nejsem a při přijímačkách na bohemistiku na Karlovce jsem kdysi přiznala, že většinu básní nechápu, tahle báseň je dobrá. Tu ponurost, řezavý vítr, beznaděj... úplně to na mne dýchalo. A konec - to rozhodně není žádný nadějí smrdící happy end ;-).
  • upraveno 15. března
    V poezii získala soutěž výborný příspěvek už minule. Tahle báseň vypráví krásným a nečekaným způsobem příběh kněží z Lorathu. Zpracovat takhle téma Svobodná města by mě nenapadlo a určitě bych to nedokázala. Nádherný nápad, díky :-)
  • Tak tady smekám, vždy mi přišlo obtížnější vyjádřit se v poezii než v próze.
  • Děkuji.
  • Povedené :applause:
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.