Povídka č. 7 (17. kolo) - Ice & Fire

upraveno 23. srpna 2019 v Povídky
imagePovídka č. 7 (17. kolo) - Ice & Fire

Dobrodružství Ronnyho Chobotničky   Ronny Mořský měl doslova více štěstí než rozumu, na nikoho jiného to nesedělo lépe. Jeho největším štěstím bylo, že se narodil milujícím rodičům, kteří se k němu chovali jako k normálnímu dítěti a ne jako k prostoduchému chudáčkovi. Jediný … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • dobrý originální nápad na konci, to šlo, dobré
  • Obojpohlavný by tam pasovalo viac, než bezpohlavný, ale inak výborné. Chválim nápad s prostáčikom aj jeho zvládnutie, malo to takú detskú kvalitu. Zároveň tam bol vpletený ten znalejší komentár a niečo mi výsledný štýl pripomínal, len neviem čo. A do toho štěstí v neštěstí a neštěstí v štěstí, bravúrny popis Dračieho kameňa a keď som dočítala záver, obočie mi vyletelo až k vlasom. Way to end...
  • Nejprve to, co mne trklo:
    - Ti, jež se rozhodli ho dobít, vedlo nejspíš bláznovství. - Dobýt
    - Hrůza a děs ho sevřeli - Y
    - Pokud bylo slovo "chobotnička" přezdívkou, psala bych s velkým písmenem na konci jako Chobotnička.

    Draky tuším Martin sám přímo dělil na samice a samce, aspoň co si pamatuji z dílčích povídek z Almanachů??

    A nyní chvála:
    Hezký nápad, oceňuji hlavně autorovu invenci, kdy si vymyslel vlastní postavu a vlastní příběh, aniž by recykloval Martinovy hlavní charaktery (nic proti "recyklování", takové povídky si taky čtu ráda!). Příběh byl čtivý, pořád jsem čekala, co z toho bude, takže na konci jako kdyby mi mokrá a ledová ruka přejela po zátylku. Dobré zamyšlení nad rolí jednotlivce ve "velkých dějinách", aneb kterak malý bezvýznamný chudák dokázal mimoděk napáchat malým skutkem velké zlo...

    Miluji ten odstavec, kde jsou popisovány jednotlivé části království - Řekotočí, Vysoká zahrada, sídlo Lannisterů... úplně jsem je viděla před očima a protože je to dlouho, co jsem celou ságu naposledy přečetla, všechno na mne znovu dýchlo a opět jsem pocítila nutkání se tam aspoň na okamžik vrátit.
  • Tady můžu jen chválit. Naprosto skvělá povídka kterou jsem si hrozně užil. Nádherně napsané, zvláště pak popis trosek Dračího kamene. Celý příběh funguje naprosto věrohodně. Prosťáček Ronny není nijak nadsazený nebo přitažený do absurdity. Je vylíčen s roztomilou až dětskou naivitou, ale přesto uvěřitelnou. Zvláště ve chvílích kdy se střetává s lidskou krutostí.
    A konec pecka... Tohle jsem vážně nečekal. Hodně dobré a nápadité.
  • upraveno 25. září 2019
    Tak trochu západozemský Forrest Gump :-). Příjemné a svižné čtení s velmi zajímavým koncem, který by se mohl rozvinout klidně i do nějakého pokračování ;-)! Popisná vsuvka mi popravdě trošku překážela... Ne, že by nebyla dobrá, někde jinde bych si ji velmi užila, ale tady mě víc zajímal příběh Ronnyho a honem honem jsem se k němu chtěla vrátit :-D
  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    upraveno 25. září 2019
    Tohle se mi hodně líbilo. Ten konec je hodně cool. Jen škoda, že ta metoda, kterou ledový drak vznikl vychází spíše ze seriálových reálií. V knihách není nic takového potvrzeno. Každopádně jako závěrečný twist je to skvělý.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.