Povídka č. 4 (16. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 4 (16. kolo) - Ice & Fire
KRÍDLA VEČNOSTI Prorok Súmrak sa zniesol nad mesto ako obrovský krkavec a zahalil kamenné domy a zamotané, vodou naplnené kanály čiernymi krídlami. Brána chrámu sa nedočkavo otvorila. Rýchlo som do nej vstúpil a zatvoril som za sebou masívne dvere. Prívetivý muž stál … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ten tretí názov je nepresný. Nie je zvodca, pokiaľ ju znásilnil. Zvodcom by bol, keby ju presvedčil, keby po ňom sama zatúžila a oddala sa mu dobrovoľne, pretože by bol, no... Zvodný. Niečo ako keď v Leonovi nástka Matilda začala robiť oči na chudáka dospelého asasína, čo ju zachránil, zaúčal a o takúto náklonnosť z jej strany vôbec nestál, takže bol poněkud zhrozený. Keby sa tomuto Jaqenovi podarilo úmyselne dosiahnuť u Arye podobnú reakciu ako Leon nechtiac u Matildy, titul Zvodca by bol na mieste. Hmm... Myslím, že keby po viacerých obdiv a nadšenie vzbudzujúcich momentkách s rastúcim podozrením, že to predsa len je Jaquen došlo k nejakej rituálnej lekcii, ktorá by zahŕňala omamné substancie a potom plynule prešla do styku a až po vytriezvení by ho Arya seřvala, že tuhle nestráženou chvíli využil, že zradil její duvěru a jak to teda je s tou sebadisciplínou asasínov atď., fungovalo by to lepšie. Niekto, kto si prešiel tým, čím ona, by na takúto stratu kontroly a zradu bol podľa mňa obzvlášť alergický. Dokážem si ho predstaviť, ako využije povoľné dievča, pretože to v tej chvíli vyzerá, že ona to chce tiež a on nad tým dôkladnejšie nepremýšľa, pretože si tak strašne želá, aby po ňom túžila. Dokážem si to predstaviť omnoho lepšie, než že ju proste znásilní, zatiaľ čo ona kričí, aby prestal.
Mimo tohle (a opravdu doufám, že jsem nezněla až moc kriticky) docela líbívé pokráčko. Není to zcela moje šálka čaju, ale chutná to unikátně, zajímavě, dramaticky, nápaditě, se smyslem pro osobnostní putování a jako tuna potenciálu. Těším se na další příběhy.
Mimochodem, je to taková zajímavá kombinace knižního i seriálového světa dohromady, když tu stojí Val a kousek vedle čaruje Kinvara.
Zaujalo mě originální stvoření Světlonoše a bitva samotná.
Druhá polovina povídky, je na mě bohužel moc rychlá. V úvodu se mi líbilo komorní tempo, ale závěr a finální bitva byla pro mě až příliš "Tolkienovsky" velkolepá a epická...