Psaní aneb hledá se spoluautor

upraveno 13. března 2018 v Povídky
Ahoj,
vím že teď máte asi většina z vás práci s kolem povídkové soutěže (ano, přiznám se, že jsem ještě nezačala...) Nicméně mě napadlo, zda nejsou někde na netu povídky s Aryou/Jaqenem (Braavos...) chápeme ne? Prostě něco v tomto stylu :-)

A nebo, otázka č. 2, zda by někdo nechtěl se mnou psát spoluautorskou povídku právě na téma Arya/Jaqen, Braavos...prostě něco z tohoto období (Syriu Forelovi se též nebráním). Nebo pokud někdo hledá spoluautora, tak jsem k dispozici.

Najde se někdo? :-))

Komentáře

  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    Můžeš zkusit hledat mězi těmi co jsou tady. Čas od času je mezi nimi nějaká ta Arya objeví.

    K té druhé otázce. S takovouto myšlenkou už jsem si také párkrát pohrával. Ale nemám vůbec představu o čem psát a jak by to spoluautorství vlasně mělo vypadat.
  • upraveno 15. března 2018
    Spoluautorství je extrémně těžké a moc bych ho nedoporučovala. Skoro nikdy dva autoři nemají stejnou vizi a prakticky to spíš vypadá jako předávání štafety, kde oba autoři vědí, kam se na konci úseku tratě mají dostat, ale každý to dělá po svém.
  • SagartSagart Amo ergo sum
    svoa00 napsal(a):

    Spoluautorství je extrémně těžké a moc bych ho nedoporučovala. Skoro nikdy dva autoři nemají stejnou vizi a prakticky to spíš vypadá jako předávání štafety, kde oba autoři vědí, kam se na konci úseku tratě mají dostat, ale každý to dělá po svém.

    S tímto souhlasím. Setkal jsem se s tím u knihy, na níž pracovali dvě překladatelky. Pomineme-li nekonzistentní styl psaní, mohli se aspoň shodnout jak budou skloňovat jména převzatá z latinského masculina (Gaius: Gaii, Gaiusi)
  • Nekonzistentný štýl by sa však dal uhrať, keby jeden autor mal určité POV a druhý iné. Tak by rozdielny prístup reflektoval rozdielnosť postáv. Niečo také má napríklad Futová a Brat v knižke Zmätené dvojičky zo slepej uličky.
  • SagartSagart Amo ergo sum
    @Aviv Ale když se styl mění pomalu co dva odstavce, tak je tu asi něco špatně. Zvlášť ve scéénách zaměřených primárně na jeden charakter.
  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    Jo takhle, jakože oba píší jednu povídku a střídají se po kapitolách? :-k
    Mě to napadlo spíše tak, že by se napsal nějaký začátek. Stanovil by se cíl a pak by každý psal svou vlastní povídku z pohledu jiné zůčastněné postavy. A to buď časově náročnější variantou, kde by nejprve jeden napsal svou povídku a poté druhý by na ni našrouboval svou verzi příběhu z pohledu jeho postavy.
    A nebo druhá varianta, třeba i pro tři autory. Že by všichni psali souběžně příběh své postavi, které by se prolínali jen na začátku či na konci. Něco jako ta Svěrákova pohádka Tři bratři.
  • Mohli by sa dopredu dohodnúť na scenári, ktorá postava čo a potom to oddelene napísať, každý kapitoly svojej/ich postavy/áv.
  • Jedna pekná vec na spoluautorstve je, že keď jeden nevie ako ďalej, druhý mu môže dať užitočný tip, či ho priateľsky dokopať k progresu.
  • svoa00 napsal(a):

    Spoluautorství je extrémně těžké a moc bych ho nedoporučovala. Skoro nikdy dva autoři nemají stejnou vizi a prakticky to spíš vypadá jako předávání štafety, kde oba autoři vědí, kam se na konci úseku tratě mají dostat, ale každý to dělá po svém.

    Souhlasím, je to tenký led a i s vyhlídkou společného cíle to nakonec může k nespokojenosti obou stran dopadnout všelijak.
  • Ahoj, děkuji všem za názor. Ano, plánovala jsem to třeba tak že bychom se střídali po kapitolách nebo úsecích a tak podobně.

    Co se týče těžkosti spoluautorství, nevím, s nikým jsem spoluautorskou nepsala, (ani jsem nic nečetla od spoluautorů-knihy, takže nemůžu posoudit), ale jak už říkala @Aviv tak na tom je určitě dobré to, že může pomoci k "nakopnutí", s tím souhlasím.

    Zmínění spoluautoři si musejí prostě navzájem "sednout", vědět kam se chtějí dostat, jak určitou postavu vést. Může to být zajímavé v tom, že když jeden napíše něco, druhý má jiný náhled, další kapitolu napíše z jiného pohledu, nebo tam přidá něco jiného, a už to zase dává jiný zajímavý smysl nebo tak.
  • Rozhodne, ale občas to zas môže pôsobiť zdržujúco, keď čitateľ číta ten istý dej päťkrát, len s odchýlkami v podobe iného narátora. Je to také trochu riskantné. Môže to byť perfektné, alebo pravý opak.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.