Celkový dojem je velmi pozitivní. Zpočátku jsem byl nadšen svižným a srozumitelným dějem, ke konci jsem se malinko dějově ztratil, ale myslím, že je to tím, že jsem povídku nepřečetl na jeden zátah. Určitě si před bodováním přečtu znovu.
Stockholmský syndrom jak vyšitý :-D Ale teď vážně. Tyhle intimní příběhy s minimem postav mám hodně ráda. Člověk se do toho dokáže pěkně vžít a snadněji se vyvaruje ztráty pozornosti než u ambicióznějších eposů. Líbilo se mi to, bavilo mě to a i když povídek o tom, co se stalo s Benjenem, už bylo sepsáno několik, pořád mě toto téma zajímá.
Tak podle téhle povídky jsou měniči hodně OP. Minimálně Ileana :-) Každopádně Ben docela frajer. Nohy rozmlácené na maděr a pořád mu to šlape. Povídka se mi moc líbila a na konci, když se zjeví polární záře, má to tu správnou mrazivou atmosféru. Jen jsem čekal, kdy Ileana konečně zahlásí: "Navrhuju, sníst psy." ale nestalo se :-P
Povídky o Benjenovi mám moc rád, takže jsem se těšil na další pojetí jeho marného pokusu dostat se zpět ke Zdi. Tento příběh je však jiný a musím přiznat, že hodně originální. Ben zde výjimečně není hlavním tahounem příběhu spíše vypravěčem, jakýmsi doktorem Watsonem. Hvězdou této povídky je Ileana. Moc se mi líbila pomalu se rozvíjející pavučina tajemství kolem ní. Její minulost a pravá identita, její magické schopnosti a hlavně motivace a cíle. Jak děj odhaluje nitky kolem Ileany, tak vytváří novou komplikovanou mozaiku vztahu mezi ní a Benem. Prostě krásně napsaný intimní příběh dvou hrdinů a jejich výpravy o které se svět nedozví.
Abych vysvětlila, proč je Benjen vypravěč povídky, ale zaměření je spíš na pošahanou spasitelku... těm, kdo si vybaví moje povídky, asi nepřijde divné, že jsem se znova vylhala z toho, abych nemusela moc dodržovat kánonickou charakterizaci postav. Takže asi tak. Musím říct, že na začátku se mi nepsalo snadno, ale jak to popsal Stephen King, nakonec jsem našla díru do příběhu :)
Komentáře
Každopádně Ben docela frajer. Nohy rozmlácené na maděr a pořád mu to šlape.
Povídka se mi moc líbila a na konci, když se zjeví polární záře, má to tu správnou mrazivou atmosféru. Jen jsem čekal, kdy Ileana konečně zahlásí: "Navrhuju, sníst psy." ale nestalo se :-P
Tento příběh je však jiný a musím přiznat, že hodně originální. Ben zde výjimečně není hlavním tahounem příběhu spíše vypravěčem, jakýmsi doktorem Watsonem. Hvězdou této povídky je Ileana. Moc se mi líbila pomalu se rozvíjející pavučina tajemství kolem ní. Její minulost a pravá identita, její magické schopnosti a hlavně motivace a cíle. Jak děj odhaluje nitky kolem Ileany, tak vytváří novou komplikovanou mozaiku vztahu mezi ní a Benem. Prostě krásně napsaný intimní příběh dvou hrdinů a jejich výpravy o které se svět nedozví.