Povídka č. 1 (14. kolo) - Ice & Fire

upraveno 17. listopadu 2017 v Povídky
imagePovídka č. 1 (14. kolo) - Ice & Fire

Bitva na Trojzubci   Oddelin, se právě probudil prudkým škubnutím. Otevřel oči a chvíli mu trvalo, než si vzpomněl, kde je a co se kolem něj děje. Když se mu první vzpomínky vrátily, okamžitě se mu tím poznáním sevřel žaludek. … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Napínavé až do konce.Většinou nesnáším popisy bitev a v knihách je přeskakuji. Jako milovníka zvířat mě potěšilo, že kůň nepadl, ale odcválal. Potěšil žoldák Bronn:-) Zarazil potulný fojt (verbíř?).
  • Teda, silný začátek tohohle kola :) Oceňuju popis a sympatickou hlavní postavu a dobrý popis. Co mě ale celou dobu iritovalo, to je vynechávání čárek a občas jejich použití tam, kde být nemají. S příběhem to sice nesouvisí, ale zbytečně to kazí dojem u povídky, se kterou si autor očividně dal velkou práci.
  • Na začátku by mělo být varování, že povídku není vhodné číst u oběda :-D
    Jsem na tom podobně jako Belatris - bitvy mě neba, ale díky autorovu zaměření se na jednu postavu a její pocity mi to nakonec přece jen sedlo :-) Za tenhle trochu jiný popis už několikrát popsaných skutečností jsem ráda. Jen bych se propříště pokusila vyvarovat zbytečně komplikovaných vět, čemuž by mohlo pomoct častější používání tečky místo čárky. Ale to všechno vyřeší korektura ;-) To není sprosté slovo :-D Cizí oči líp uvidí případné krkolomnosti a chybky :-)
  • Nejprve je třeba ocenit práci, kterou si autor dal s detailním popisem bitvy, který hezky "vybarvil" podle stručných vzpomínek postav z Písně. Hlavní postava - Oddelin - byla vykreslena zdařile a sympaticky, jako prostý mladík, jenž stejně jako všichni ostatní může mít strach, být nervózní... Bronn potěšil :-D , přestože nedostal moc prostoru.
    A ano, taky mě potěšilo, že kůň nezemřel. Musím přiznat, že nesnáším, když zvířata trpí... :-D
    Jak už výše zmínily Michelle a Svoa00, pravopis dojem z povídky opravdu trochu zbytečně kazí, stejně tak dlouhé věty, které se mohly rozpůlit, ne-li rozčtvrtit. Občas jsem měl pocit, že autor si není zcela jist, jak to, co chce, slovně vyjádřit, místy se v textu nacházely neobvykle zformulované fráze...
    Přesto ale musím přiznat, že příběh společně s postavami mě po chvíli vtáhl do děje a měl jsem pocit, že jej prožívám spolu s nimi. Rozhodně palce nahoru :-P
  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    Musím se přiznat, že jsem se trochu těšil na epickou řežbu. Že uslyšíme dunět bouři a létat rubíny vzduchem ale autor to pojal více realisticky. Nuže válka není žádná besídka o hrdinství. Trochu mi tam vadí to provolávání jednoho boha či strašení čertem a podobně. Tyhle hovorové hlášky je třeba si pohlídat a sladit se západozemskými reáliemi.

    A teď otázka do pranice:
    kdo ví proč zíral na temeno jeho hlavy, na mastné kadeře tu a tam ozdobené hnidami vší.
    Mastné se vlasy se najednou rozhrnuly a z pod nich se objevil šíp zbarvený do ruda
    Kdo jste si jako já představil, jak Oddelinovi vyprskla do ksichtu krev, kousky mozku a hnidy?
    image
  • upraveno 31. prosince 2017
    Na rozdíl od dámské části, mám válečné povídky rád, takže jsem se na tuto moc těšil. K dějovému vylíčení nemám co vytknout. Příběh je dobře napsaný jak detailním popisem bitvy i prostředím vojáků. Hlavně, ale propracovanými pocity hlavního hrdiny. Vylíčení strachu o vlastní život, ale i věrného přátelství. Oceňuji i originální vyprávění neznámého hrdiny a absenci známých postav z Písně, tedy až na mladého Bronna.
    Za mě moc hezká povídka, kterou si rád ještě jednou přečtu.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.