Mimochodem já se konečně dokopal do Jména větru (teda trochu Krisiným vlivem), jsem v půlce prvního dílu (toho 600+ stránkového vydání). No jako není to špatný, autor umí nakládat s jazykem, tudíž je to takové vytříbené a uhlazené, ovšem, teď přijde to ale. Takový bez života, bez emocí, rsp. míněno v interakci postav mezi sebou. Vždycky je to jenom Kvothe vs. někdo, ostatní postavy jako kdyby nejednaly mezi sebou (s výjimkou vzpomínek na jeho rodiče). Taky je to poměrně zdlouhavé (to co se stalo za cca prvních 100 stran by se dalo smrsknout do 10) a moc se mi nelíbí to prokládání těmi příběhy z mytologie - resp. ne to samotné prokládání ale ty příběhy jako takové jsou celkem o ničem (ale strašně vzletně psané).
Mno, toť můj názor. Neříkám, že špatné a nemusím se do čtení nutit, ale když si to porovnám s těsně předtím dočtenými (a již zde zmíněnými) Kronikami Sialy, tak ty přes to, že jazykově byly možná na nižší úrovni, tak jsem čtení podstatně víc prožíval a hlavně to byla neskutečná jízda od první stránky přes tři díly až do konce, že to člověk nemohl odložit.
@Dreamer Měl být nějaký seriál, ale už je o tom dlouho ticho. Jediný koho jsem měl představu, tak že Devi vypadá tak jako vypadala Bryce dallas Howard ve Vesnici. Ale jinak netuším.
Tak to jsem se netrefil, předhazovat Malaz někomu, kdo má i avatar z něj. :-D ale vlastně já ani nevím kdo to je ten Rulad(?), čtu teprve druhou knihu. :-D
@JoeGyry Četla jsem. Tuctové? V něčem určitě. Třeba zápletkou: osamocený hrdina na cestě za slávou, uznáním a domovem? :D Jo, ale hlavně je to dobře napsané (autor ti řekne jen to, co potřebuješ vědět, jindy tě zavede na falešnou stopu, zbytečně se neopakuje a narozdíl třeba od Kroniky královraha, se kterou se toto občas srováná, není kniha tak ukecaná - takže netrvá dvě knihy, než hrdina dospěje :D). Je tam i nějaké nadpřirozeno, ale ne přímo - asi jako Rhlorr, hodně se o něm mluví, existují jisté důkazy o jeho existenci, ale nikdo ho nikdy neviděl a vlastně se o něm moc neví. :other: Taky je tam nějaká romantika, bitvy, záhady, intriky a já nevím co všechno. Takže za sebe rozhodně doporučuji. A těším se na dvojku.
@Tyrion Lannister Hmm no tak martin hlavně, že jsem někde četl, že poku by umřel mají se všechny jeho poznámky a zápisky k nedokončeným dílům zničit grrr tak at rychle píše nebo je nesmrtelný.
Topinka :D lol. Jen vypíchnu nějaké ty největší nesmysly. Takže podle tebe je nesmysl, že Erikson z Kallora udělal něco více než jen zabijáka? Takže on žije kolik? 300 000 let a více, vládl celé říši, kterou sám následně zničil, umřeli mu všichni milovaní(ano, těžké asi pro tebe pochopit ale i zabiják může milovat. Sice svým způsobem, ale ano), zažil pád na dno, nemůže se od něho odpíchnout a on si dovolí z něho udělat něco více než jen zabijáka? Že se nakonec zachová jako Kallor ze trojky samozřejmě nezmíníš, že Erikson bravurně rozšířil tuhle postavu, taky nenapíšeš. Podiváme se mu poprvé do hlavy a zjistíme, že on není jenom zabiják a i on má za těch 300 000 nebo kolik i jinou stránku. Ale ano, není to jenom zabiják, vyčítejme spisovateli, že takhle stará postava může mít i jiné charakterové vlastnosti než jen zabiják. Jak může??? Uplate ho!!! Já chci čistou postavu, kde je postava jen zabiják. Celé jsi to postavil jen a pouze na tvoji domněnce, že taková prastará postava nemá jiné charakterové vlastnosti, následný obrázek jsi si udělal jen z toho pár textu, co je ve trojce. Spíš bys měl místo autora kritizovat sám sebe za málo nadhledu.
Chromý bůh byl snad někdy popisován jako čistý zloun? Už ve Vzpomínkách je jasně psáno, jak chudák malá trpí, co všechno mu udělali, jen proto že je poněkud cizinec a měl značně velký dopad(doslova) na Malaz. Jeho popis jasně odpovídá, že na zlo odpovídá zlem a pouze se snaží bránit a dostat se zpátky domů. Jasně nečernobilá postava. O tom že Chromý bůh není jasně zlý, se čtenář mohl dozvědět už ve Vichru Smrti, takže ukázka jeho kladné stránky v záverečném díle nebyla překvapivá, ale byl to pouze jasný !důsledek! toho, co pro něho Tavore udělala.
Další nesmyslná kritika je filozofování. Kritika že filozofuje sedlák stejně jako král je blbost, totálně vycucaná lež z palce od nohy. Vyčítat Eriksonovi že od osmičky začal více filozofovat je další naprostá sračka. Od osmičky dostáváme do POV značné množtsví archaických postav s životem přesahující 300 000 let. U Tiste Andii musí nastat změna. Naprosto jiné chování postav je žádoucí a ten existencialismus tam pasuje jako hrnec na prdel. Bakkera mám rád, mám načtené i to co u nás nevyšlo, ale dobře víš(snad), že v Princi ničeho ta filozofie nakonec nikam nevede, z toho příkladu se dá krásně posoudit, že vůbec nevíš o čem píšeš.
Celkově velice hloupá kritika věcí, které ani nejdou moc kritizovat! Kromě jednoho. Že má Erikson bordel v datech se ví(stejně omílané jak to, že Rothfuss píše lepšího Harryho Pottera nebo že Martin nikam děj neposouvá), občas mu před kapitolama nějaký to datum nesedí, ale v tak epochálně velké sáze se vždy chybka najde, navíc tohle nekazí zážitek ze čtení. U ostatních věci bych tě mohl dál cupovat na kousky, ale nechce se mně...
BTW Nejsi ty fanda Sandersona? Přesně pro tebe je tenhle spisovatel. Vše naivní až hloupé a čtenář se vše dozví a ani Sanderson nemusí nic vysvětlovat a nakonec ještě čtenář odhadne jak to celé skončí...
Komentáře
Mimochodem já se konečně dokopal do Jména větru (teda trochu Krisiným vlivem), jsem v půlce prvního dílu (toho 600+ stránkového vydání). No jako není to špatný, autor umí nakládat s jazykem, tudíž je to takové vytříbené a uhlazené, ovšem, teď přijde to ale. Takový bez života, bez emocí, rsp. míněno v interakci postav mezi sebou. Vždycky je to jenom Kvothe vs. někdo, ostatní postavy jako kdyby nejednaly mezi sebou (s výjimkou vzpomínek na jeho rodiče). Taky je to poměrně zdlouhavé (to co se stalo za cca prvních 100 stran by se dalo smrsknout do 10) a moc se mi nelíbí to prokládání těmi příběhy z mytologie - resp. ne to samotné prokládání ale ty příběhy jako takové jsou celkem o ničem (ale strašně vzletně psané).
Mno, toť můj názor. Neříkám, že špatné a nemusím se do čtení nutit, ale když si to porovnám s těsně předtím dočtenými (a již zde zmíněnými) Kronikami Sialy, tak ty přes to, že jazykově byly možná na nižší úrovni, tak jsem čtení podstatně víc prožíval a hlavně to byla neskutečná jízda od první stránky přes tři díly až do konce, že to člověk nemohl odložit.
Taky je tam nějaká romantika, bitvy, záhady, intriky a já nevím co všechno.
Takže za sebe rozhodně doporučuji. A těším se na dvojku.
Chromý bůh byl snad někdy popisován jako čistý zloun? Už ve Vzpomínkách je jasně psáno, jak chudák malá trpí, co všechno mu udělali, jen proto že je poněkud cizinec a měl značně velký dopad(doslova) na Malaz. Jeho popis jasně odpovídá, že na zlo odpovídá zlem a pouze se snaží bránit a dostat se zpátky domů. Jasně nečernobilá postava. O tom že Chromý bůh není jasně zlý, se čtenář mohl dozvědět už ve Vichru Smrti, takže ukázka jeho kladné stránky v záverečném díle nebyla překvapivá, ale byl to pouze jasný !důsledek! toho, co pro něho Tavore udělala.
Další nesmyslná kritika je filozofování. Kritika že filozofuje sedlák stejně jako král je blbost, totálně vycucaná lež z palce od nohy. Vyčítat Eriksonovi že od osmičky začal více filozofovat je další naprostá sračka. Od osmičky dostáváme do POV značné množtsví archaických postav s životem přesahující 300 000 let. U Tiste Andii musí nastat změna. Naprosto jiné chování postav je žádoucí a ten existencialismus tam pasuje jako hrnec na prdel. Bakkera mám rád, mám načtené i to co u nás nevyšlo, ale dobře víš(snad), že v Princi ničeho ta filozofie nakonec nikam nevede, z toho příkladu se dá krásně posoudit, že vůbec nevíš o čem píšeš.
Celkově velice hloupá kritika věcí, které ani nejdou moc kritizovat! Kromě jednoho. Že má Erikson bordel v datech se ví(stejně omílané jak to, že Rothfuss píše lepšího Harryho Pottera nebo že Martin nikam děj neposouvá), občas mu před kapitolama nějaký to datum nesedí, ale v tak epochálně velké sáze se vždy chybka najde, navíc tohle nekazí zážitek ze čtení. U ostatních věci bych tě mohl dál cupovat na kousky, ale nechce se mně...
BTW Nejsi ty fanda Sandersona? Přesně pro tebe je tenhle spisovatel. Vše naivní až hloupé a čtenář se vše dozví a ani Sanderson nemusí nic vysvětlovat a nakonec ještě čtenář odhadne jak to celé skončí...