Povídka č. 6 (8.kolo) - Ice & Fire

upraveno 31. srpna 2014 v Povídky
imagePovídka č. 6 (8.kolo) - Ice & Fire

Celou síní se nesl rachot a křik, tak příznačný divoké pitce. Poháry a rohy třeskaly o sebe v nekonečném sledu přípitků a opilecký zpěv přehlušil i bouři zuřící vně vyhřátých kamenných zdí. Nebylo pochyb, že tak jsou schopni hodovat pouze … celý článek

Read the full story here


Komentáře

  • Pro mě určitě zatím jedna z nejlepších povídek.Je čtivá a nechybí jí spád. Autor dobře dokáže vtáhnout čtenáře do děje. Jediné co bych vytknul je Stannisova pasáž (takhle krátká mi prostě do příběhu neseděla, ale to je možná jen můj problém :D ) PS: Rozhovor Eurona a Balona je skvělý!
  • Úplná kronika rebelie. Povídka místy zábavná (autor se nejspíš rozhodl ztvárnit drsnost Železných hrubým slovníkem a humorem a funguje to výtečně), jinde napínavá. Hodně bitev, přičemž se podařilo zachovat jejich nezaměnitelnost. Autor taky dobře vykreslil postavy, takže vždycky víme, s kým máme tu čest, a konec shrnující přerod postav je skvělý. Líbilo moc.
  • Pro me osobne zatim nejpritazliveji ztvarnene tema Balonovy rebelie. Styl, v jakem byla prace napsana, mi pripomnela jinou povidku z minuleho kola, z ktere jsem byla rovnez nadsena.
    Na zacatku jsem mela problem se zacist, ale pak se to rozjelo a vety jsem doslova hltala. Autor hbite skakal z jedne postavy na druhou (a ze jich bylo, za to velke + ), zavadel nas co chvili na jine na misto, neunavne nas zasoboval skvele vylicenou akci, takze nebyla sance, ze by se ctenar nudil. Jen v tom rozsahlem poctu postav je skoda, ze ne kazdy dostal tolik prostoru (uz zmineny Stannis s Davosem, nechala bych si libit i zaber na mladeho Jaimeho, vic Neda s Robertem, ale to chci uz opravdu priiilis) jo a chvalim pekne nastinene charaktery postav.
    Zaver slozeny z kratickych scenek na prezivsi to dramaticky ukoncil.
  • Líbilo se mi střídání "vypravěčských" kapitol s kapitolami z pohledu jednotlivých hlavních postav. Bylo to promyšlené a příběh dával smysl. Co se týká stylu, ten má autor opravdu vytříbený :-) Jen mi tam scházela nějaká trošku sympatičtější hlavní postava, která by mě chytla za srdce...
    A to močení by mi asi stačilo jen jednou :-D
  • No pánové a dámy - šestá povídka v pořadí se v mém osobním hodnocení zatím vyhoupla na místo první. Ucelený příběh rebelie Železných měl od začátku hlavu a patu. Autor se skvěle orientuje v postavách a souvislostech, jeho dialogy jsou uvěřitelné, přirozené, netahají za oko.

    Je zde úžasný smysl pro detail, např. v bitevních scénách, vykreslení postav a dějů se netopí v křečovitých stokrát omletých větných spojeních a celé to má švih a spád. Trochu mne rušily ty vypravěčské přechody, ale možná je to tím, že je G. Martin nepoužívá:)
  • Železní mě neba, ale tohle mě ba :-)
  • RiokaiRiokai "Mrtví jsou mrtví."
    Skvělá povídka. Především, a co je hlavní, skvěle napsaná. Autor pojal rebelii uceleně z mnoha pohledů, ani delší pasáže nepůsobily strojově a byly dosti čtivé. Příběh měl spád, nechyběl humor i akce a napětí. Je to má druhá povídka v tomto kole, kterou jsem přečetl a týkala se Balonovy rebelie. Já nechci být nějaký pesimista, ale ani by mi nevadilo, zda by se tu už žádná jiná o rebelii neobjevila. Protože tenhle příběh splňuje vše, co k představě oné rebelie potřebuji. Atmosféra, charaktery postav, dialogy či zajímavý a krátký (podle mého naprosto skvělý právě tím, že byl tak krátký) pohled na Stannise, plavícího se vstříc Železným, bylo to, co udělalo tuto povídku uceleným a více než povedeným dílem. Nezbývá mi než :applause:
  • Úžasná povídka, výborný jazyk, skvělý příběh. Tady není co vytknout.
    Je to přesně to co jsem si představoval v tématu Balonovi rebelie. Možná, že to i překonalo mé představy. Každá část je tak detailně a logicky podaná a navíc se svižně čte. Postavy i dějová posloupnost přesně zapadají. Skoro jsem i přál Greyjoyům, aby to vyhráli...
    Autorovi děkuji za úžasný dnešní čtení, a navíc musím obdivovat jeho úsilí, píli a čas, který věnoval této dokonalé kronice o Vzpouře na Železných ostrovech.
  • Kultovní močící scéna činí z této povídky neobyčejný čtenářský a duchovní zážitek. :-)
    Autor má cit pro působivé zachycení okamžiku (A ametystové oči orla hleděly na něj, když naposledy vydechl), pro výstižnou zkratku (závěr), bravurně zvládá bujarou pitku a opilecké závody v čurání, stejně jako námořní bitvu, „heads-up“ dialogy i dohadování pašeráků.
    Jadrná mluva je ve vypjatých chvílích žádoucí a budiž ke cti autorově, že se jich nebojí použít, snad jen místo univerzálního „kurva“ bych raději zvolil něco víc západozemštějšího. Jak klejí Krakatice?
    Ambiciózní povídka, dlouhá, rozmáchlá a výborná, která své ambice potvrdila beze zbytku.
    P. S. Stannis zaskřípe zuby dokonce 2x! :-)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.