Povídka č. 18 /2.kolo/
Stříbrný pohár mu vyklouzl z rukou. Dareon se zachvěl a sklouzl očima k jejímu zápěstí. Rána se rychle hojila. „Nyní ti v žilách koluje moje krev,“ pronesla k němu hlubokým hlasem. „Krev draka,“ dodal tiše Dareon, natáhl se, stikl jí paži a zoufale pronesl. „Nemusíš se tam vracet, mohla bys odejít se mnou. Mohla bys…“ Při tom nečekaném doteku sebou trhla. Když mluvil, seveření jeho ruky sílilo, ale hlas se mu znatelně chvěl. Cítila zběsilý tep jeho...
Číst celý článek zde
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Děsivě mrazivé a zároveň vzrušující. Když si představím, co všechno může pod svým povrchem skrývat země věčného ledu. Takovéhle mrazivé konce já rád. :-)
Ne, samozřejmě dloubu, je to vážně pěkně napsaný a co do stylu je to výraznej nadprůměr, ale nemůžu si nevšimnout čistě ženskýho elementu a trochu jsem ten vztah sester nepochopil. Dětství, vtělení se do draka, skok ke zkáze a útěkus Dareonem.
K forme:
Trosku mi prekaza, ze priama rec nie je na extra riadku, zvysilo by to prehladnost. Takisto by som asi inak volila odstavce.
K obsahu:
Niekto (ne)ma rad Vannesu Mae? :)
Na tak kratku poviedku je to na mna prilis prespekulovane. Niektore veci by zniesli trochu viac naznakov, ak uz nie otvorenych vysvetleni. Napr. ta jazva mi pride dost samoucelna. Takisto chyba vysvetlenie, kedze boli obidve carodejky, akym sposobom sa lisili.
Ah, vidím, že mám ještě nějaké resty z minulých kol. :-)