U Kulhánka jsem se dostala přes 60% a prozatím je můj názor ten, že je to Tvajlajt pro kluky. :twisted: Akce jsou fajn (i když dlouhé akce jsou nepřehledné, nudí mě a přeskakuji na konec - ale to u všech autorů), humoru je tam dost, ale aby to bylo vyvážené, pokulhává emoční stránka. Kde jsou třeba nějaké výčitky svědomí?
Nejraději už mám upíry, co mají lidstvo jako zdroj potravy nebo otroky. Prostě klasický Stoker.
Neomillnerovou jsem taky zkusila. Není to špatné, ale přišlo mi to jako vykradačka Geralta. Hlavně ty emancipované čarodějky připomínají ty od Sapka.
České fantastice chybí mistři pera a příběhů, jako mají Amíci, anebo se nakladatelé bojí vydávat něco těžšího a obsáhlejšího.
Rozečetla jsem Abercrombieho První zákon, první knihu: Sama čepel. Jsem tak v půlce a strašně mě to baví, i když u popisu praktik inkvizitora Glokty se kroutím jak had :). Jsem hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat. Akorát jsem si, já kráva blbá, půjčila jen první díl (máme nově otevřenou knihovnu, tak jsem se tam musela podívat) a druhý díl si někdo zatím půjčil a já to nemůžu do vrácení vydržet!
Na základě doporučení jsem se před shlédnutím filmu rozhodl přečíst stejnojmennou knihu - Atlas mraků. Po úvodním lehkém znudění děj nabírá na intenzitě. Připadá mi to jako skládání puzzlí. Z počátku to nudí, ale jak se začíná objevovat obraz, přichází i touha to složit a vidět celek. Po dvou třetinách knihy tleskám a doufám, že film nebude zklamáním.
@Krisa né :D žáby mě děsily, mravence jsem obdivoval a mouchy... mouchy jsem se jen snažil chytat za letu. Ale je to zajímavá postava. Třeba Devítiprsťák mě nadměrně nudil
EDIT: navíc kdo viděl film Co je malý, to je hezká, nedokázal by mravencovi ublížit :P
Gloktovy praktiky nejsou o nic horší než v jiných knihách (třeba ten vzpomínaný Kulhánek násilím a mučením zrovna nešetří), ale je to sugestivně popsané. :-)
@Hildegarda Já právě nevěděla, jestli mě to bude bavit, tak jsem si půjčila jen 1. a říkala jsem si, že si přece nikdo nepůjčí 2. díl, když mám ten předchozí. Ach, ta moje naivita :D
Minulý týden mi jeden známý vřele doporučil k četbě romány Petera Bretta "Tetovaný" a "Pouštní kopí" - prý úžasně čtivá fantasy o světě sužovaném démony. Recenze které jsem na ty knihy četl byly vesměs kladné až nadšené. Uvažuji že bych se do téhle (údajně trojdílné) ságy výhledově pustil. Uměl by mi tu někdo poradit zda opravdu stojí za přečtení a zda se svojí čtivostí dá srovnávat - dejme tomu - s "Tancem s draky"? Díky.
Právě čtu Narrenturm od Sapkowského, a abych se přiznal čekal jsem teda víc, a vlastně ani nevim, jestli až dočtu mám se vůbec pouštět do dalšího dílu trilogie. Což o to, stylem je to pořád Sapkowski, takže by se to i četlo lehce, ale vadí mi latinská citace prakticky na každé stránce (bohužel latinu neovládám) a mám hrozný zmatek v tom, kde se zrovna nachází hlavní hrdina, pomalu abych s sebou nosil kapesní mapu Slezka. Ale to bych byl schopný překousnout. Více mi vadí příběh, to neustálé opakování záchran za pět dvanáct a průšvihů, do kterých se hrdina dostane svou blbostí. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tu někdo četl, jestli má cenu pokračovat? Změní se to bezcílné vláčení Slezkem sem a tam v příběh s pointou a cílem?
Já jsem to radši ani nezkoušela, protože "Sapkowského neuvěřitelně čtivý styl" je pro mě bezmyšlenkovité sezení nad knížkou, nucení se do čtení a těšení se na konec (Zaklínač byl jedna z opravdu krví vykoupených knížek, nebavilo mě to od první do poslední stránky, ale říkala jsem si, že aspoň jednou v životě si to přečíst musím) :-)
Koukám, že v tom nejsem sám, asi tomu dám ještě šanci a alespoň dočtu první díl, a pak se uvidí. (Kdybych měl co jiného ke čtení, asi bych se na to...)
Já právě Zaklínače hltal, pro mě je asi ještě o kousek lepší než Píseň.
Komentáře
Akce jsou fajn (i když dlouhé akce jsou nepřehledné, nudí mě a přeskakuji na konec - ale to u všech autorů), humoru je tam dost, ale aby to bylo vyvážené, pokulhává emoční stránka. Kde jsou třeba nějaké výčitky svědomí?
Nejraději už mám upíry, co mají lidstvo jako zdroj potravy nebo otroky. Prostě klasický Stoker.
Neomillnerovou jsem taky zkusila. Není to špatné, ale přišlo mi to jako vykradačka Geralta. Hlavně ty emancipované čarodějky připomínají ty od Sapka.
České fantastice chybí mistři pera a příběhů, jako mají Amíci, anebo se nakladatelé bojí vydávat něco těžšího a obsáhlejšího.
Akorát jsem si, já kráva blbá, půjčila jen první díl (máme nově otevřenou knihovnu, tak jsem se tam musela podívat) a druhý díl si někdo zatím půjčil a já to nemůžu do vrácení vydržet!
EDIT: navíc kdo viděl film Co je malý, to je hezká, nedokázal by mravencovi ublížit :P
Což o to, stylem je to pořád Sapkowski, takže by se to i četlo lehce, ale vadí mi latinská citace prakticky na každé stránce (bohužel latinu neovládám) a mám hrozný zmatek v tom, kde se zrovna nachází hlavní hrdina, pomalu abych s sebou nosil kapesní mapu Slezka. Ale to bych byl schopný překousnout. Více mi vadí příběh, to neustálé opakování záchran za pět dvanáct a průšvihů, do kterých se hrdina dostane svou blbostí.
Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tu někdo četl, jestli má cenu pokračovat?
Změní se to bezcílné vláčení Slezkem sem a tam v příběh s pointou a cílem?
Já právě Zaklínače hltal, pro mě je asi ještě o kousek lepší než Píseň.