Ach, fraška života ubíhá dále a diváka pranic nezajímá zápletka prvního aktu, řekl by Hogo Fogo Horác Badman. Vedlejší postavy musí umřít, aby se dvě hlavní hrdličky sešly...
Tak hezké to bylo, to musím uznat. Taková dobrá povídka a autor to vyloženě zabil tím koncem. To spíš my bychom Ti, ó velký autore, měli děkovat, ne ty nám. Poděkování mi přišlo hrozně umělé.
Ale Nhazdar byl sympaťák, toho se měla Tyša chytnout :-)
Láska není, "keď ostávaš, aj keď chceš isť preč", jak nám o tom zpívají slovenští klasici, ale když jdete, a nevíte proč. Když místo přívalu předem připravených slov nevíte, co říct. Když dotek je víc než slova. Ten Tyrion se ale má. ;-) Povídka poklidně plynoucí jako prosluněné dny v Meereenu, (ne ovšem o nocích a ne před hradbami) povídka bez katastrof, krutostí a výstředností, kterými se ostatní jenom hemží. Dobré konce jsou ty nejlepší a tahle ho má, takže díky ti, milý vypravěči, za tu naději a laskavost, a víru v to, že když se dva lidé dlouho hledají, tak se nakonec můžou i najít.
Jak stárnu, tak zase ocením happyend, kterým bych dříve pohrdla. A kdo jiný by si ho zasloužil víc, než chudák odstrkovaný Tyrion? :-) Je to hezky a dobře napsané, je tu experiment s promlouváním ke čtenáři. Na druhou stranu chybí zápletka, překonání překážek, ale povídka je dost krátká na to, aby si vystačila s pocity.
@BenNevis A co odstrkovaný Petyr? 8-O Já bych mu přál aby získal korunu, usmířil si všechny rody, vzal si za ženu svojí lásku (tedy spíše svojí novou lásku protože ta stará už asi není ve stavu na vdávání) a žil šťastně až do smrti. Z těch věcí které jsem vyjmenoval by se stejně za chvíli oběsil, upálil nebo upil k smrti.
Nejsem nelítostný, nejsem nelítostný, byť jsem Mrazík. To je první epištola korintským s tiskovou chybou:
RIMMER: Ale běž, je docela šťastný. Sám jsi říkal, že hledá útěchu ve své víře. LISTER: Ale jeho víra je snůška hovadin! RIMMER: Každý má nárok na svou víru, Listere. Nesdílel jsem víru svých rodičů, ale nikdy bych je proto nezavrhnul. LISTER: Co byli? RIMMER: Vířiví adventisté sedmého dne. Věřili, že musíš každou neděli vířit. Vířili cestou na mši, vířili při kázání a vířili cestou domů. LISTER: A jakej to mělo význam? RIMMER: Víš, věřili všemu, co stálo v Bibli. Adam a Eva. Had a jablko. Věřili každému slovu. Bohužel byla v jejich verzi tisková chyba. Všechno bylo založeno na první epištole Korintským. „Vír, naděje a láska.“ A největší z té trojice je vír. A tak to dělali každý sedmý den. Řeknu ti, nedělní oběd, to byl děs. Vířit kolem stolu při nalévání polévky, měli jsme rybářské klobouky a gumáky až po bradu.
Komentáře
Konečně jsem se někde dočkala happy endu :). Za to patří autorovi velký dík.
Ale Nhazdar byl sympaťák, toho se měla Tyša chytnout :-)
Ten Tyrion se ale má. ;-)
Povídka poklidně plynoucí jako prosluněné dny v Meereenu, (ne ovšem o nocích a ne před hradbami) povídka bez katastrof, krutostí a výstředností, kterými se ostatní jenom hemží. Dobré konce jsou ty nejlepší a tahle ho má, takže díky ti, milý vypravěči, za tu naději a laskavost, a víru v to, že když se dva lidé dlouho hledají, tak se nakonec můžou i najít.
Je to hezky a dobře napsané, je tu experiment s promlouváním ke čtenáři. Na druhou stranu chybí zápletka, překonání překážek, ale povídka je dost krátká na to, aby si vystačila s pocity.
RIMMER: Ale běž, je docela šťastný. Sám jsi říkal, že hledá útěchu ve své víře.
LISTER: Ale jeho víra je snůška hovadin!
RIMMER: Každý má nárok na svou víru, Listere. Nesdílel jsem víru svých rodičů, ale nikdy bych je proto nezavrhnul.
LISTER: Co byli?
RIMMER: Vířiví adventisté sedmého dne. Věřili, že musíš každou neděli vířit. Vířili cestou na mši, vířili při kázání a vířili cestou domů.
LISTER: A jakej to mělo význam?
RIMMER: Víš, věřili všemu, co stálo v Bibli. Adam a Eva. Had a jablko. Věřili každému slovu. Bohužel byla v jejich verzi tisková chyba. Všechno bylo založeno na první epištole Korintským. „Vír, naděje a láska.“ A největší z té trojice je vír. A tak to dělali každý sedmý den. Řeknu ti, nedělní oběd, to byl děs. Vířit kolem stolu při nalévání polévky, měli jsme rybářské klobouky a gumáky až po bradu.
Jinak též
Nyní pak zůstává víra, naděje, láska...
Ja to poznam
....ale najvacsia z nich je laska.
Ale to nemeni nic na tom, ze som to pisala bez akehokolvek nabozenskeho kontextu. Nehladaj za vsetkym nepriatela ;)
A autor si nezasluzi, aby sme pri takej milej poviedke boli OT, takze ende schluss