dočítaná Nová hliadka. rozbehlo sa to celkom fajn, asi v druhej tretine si Lukjanenko príliš rozbehol svoju širokú ruskú dušu, tie monológy, úvahy a hľadanie ruska na svetovej mape boli trochu priveľa. záver sa trochu zdvihol, ale už to zostalo také... trochu bez konca... celkovo 6/10
Strašně dlouho jsem tu nebyla a dočíst tuhle (moji oblíbenou) diskuzi byla docela fuška, ale díky za pár tipů na čtivo :) Na druhýho Rothfusse teď číhám jak na spásu, má ho strýc a furt se k tomu nemůže dostat, to je ale mučeníčko!!! Už se nemůžu dočkat, je to jedna z nejlepších věcí, na který jsem v posledních pár letech narazila. Čekání na poslední díl bude fakt utrpení.
Čekání jsem si teď ale ukrátila jinou bezvadnou knihou, je to úplně nový - Noční cirkus. Pokud máte rádi kouzla, Cirque du Soleil, viktoriánskou Anglii a černobílou kombinaci (:D), vřele doporučuju! Knížka je asi spíš pro holky, je to takové snové a tragické a zamilované, ale nádherné! Autorka je výtvarnice a je to na tom hoodně znát.
No, taky jsem se definitivně rozhodla, že se nebudu pokoušet dočítat Paolliniho, protože to fakt nejde a radši se konečně vrhnu na Zaklínače. (Ach jo, a taky bych měla zas začít číst nějaký normální knihy a ne furt jen fantasy psychárny... hm... nevyšel náhodou novej Murakami???)
Já se konečně pustila do Nové hlídky. Je to čtivé, děj se rozběhl rychlým tempem hned od začátku - to se mi hodně líbí, žádné zdržování zbytečným vysvětlováním, během pár hodin včera večer jsem dala 21 % knížky. Ale trochu mi vadí neduh, kterým trpěl i poslední Dexter. Autor se v Antonovi hodně vidí a tak ten všechno vnitřním hlasem chytrolínsky komentuje a ironizuje. Ono to tam bylo vždycky, ale v tomhle dílu už mi to přijde zbytečně moc. Každopádně jsem zvědavá jak to bude pokračovat, protože zápletku si rozehlál slibnou.
Tak dočteno. Nebylo to vůbec špatné, ale další Hlídka už by být nemusela. Lukjaněnko začíná vykrádat sám sebe a opakovat se. Anton z toho zase vyšel jako ultrasympaťák, ale ty jeho rozbory vlastních pochybností mě ničí pořád stejně :o)
btw - překvapilo mě množství chyb, které v knize jsou. Překlepy i hrubky. Na Tanec s draky to sice nemá, ale i tak toho bylo požehnaně.
@Nevada Kdyby lidi přestali kupovat knížky s chybami, najednou by se našly peníze na korektury. V knižním trhu chybí konkurence. :-)
Mám rozečtené Hrdiny od Abercrombieho a moc mě to nebaví. Nevím, které straně mám fandit, postavy jsou nesympatické a do toho válečné hrůzy. Knížka celá pojednávající o bitvě není nic pro mě. :-)
@BenNevis Mor dnešní literatury. Autoři si myslí, že nesympatičtí hrdinové budou automaticky nějak zajímavější a když není s kým se ztotožnit a komu držet palec, tak je to realistické a dospělé (to dá rozum, ne?). Popravdě řečeno mi už všechny ty poučky o tom, že nic není černobílé (nejenom v knížkách, ale i v seriálech) poněkud lezou krkem. Doporučila bych spisovatelům a scénáristům přečíst si něco o tom, co způsobuje opakovaní vzorů v kultuře.
@svoa00 Abercrombie je na to asi specialista. Má sice celou škálu živých charakterů, ale jedna strana má slabochy a neschopáky a druhá blbce a hrdlořezy.
Nejraději mám kladnou postavu, která má nějaké vady a ví o nich. Pokud se chová jako blbec, tak kvůli tomu, že udělá chybu a ne kvůli tomu, že spisovatel neví, jak uzavřít linku. :-D
To já mám zase nejraději "zlomené postavy". Takové ty záporáky, kteří jsou zahořklými záporáky z neštěstí - Loki, Scar, Morgana, Anakin v SW:III atd. Jsem alergická na "superklaďasy", kteří buď žádnou špatnou vlastnost nemají nebo je zanedbatelná (proto jsem nikdy neměla ráda Gandalfa, Aragorna a jim podobné... A ještě víc mě štvou tupé postavy (Darren Shan :D). Když klaďas, tak postava s dobrým srdcem avšak podceňována (vzhledem, povahou...) - Sam Křepelka, Sam Tarly... A ještě mám hodně ráda postavy, u kterých člověk (čtenář nebo ostatní postavy) vlastně neví, jestli je to klaďas nebo záporák, ale ve skutečnosti všechno, co ta postava dělá, je pro dobro a na konci se zjistí, že je to největší klaďas ever (Snape, markýz v Nikdykde...).
V rámci časové tísně stran diplomky jsem rozečet po letech Hobita :-) To je vám krása! Úplně jsem zapomněl, jak je to vtipný. Odhaduji, že jestli filmový LOTR vystihl ducha knih (a pro mě vesměs ano), tak Hobitovi se to nepodaří - očekávám, že to bude hodně podobný LOTRovi, drsní trpoši apod. O to víc se na to těšim, ten pohádkovej Hobit s bandou absolutně neschopnejch trpaslíků-joudů zůstane nedotčen.
To si nemyslím, mě se z těch prvních trailerů a videí z natáčení zdá, že Hobit bude víc pohádkový, víc, dětský a víc humorný než Lotr. Kolik z těch trpošů je drsných? Dwalin, Gloin možná Oin, Thorin musí být drsný, a to je asi tak všechno.
No v knížce je to ale úplně dovedený do extrémů - trpoši v čele s Thorinem jsou fakt neschopové, alespoň v první polovině. Zato Bilbo je king, co tam všechno kosí :-) Hádám, že vtipný to bude, ale trpoši budou mnohem míň ustrašení, víc bojechtiví, Thorin bude drsoň Aragornova ražení... ale pohádkovost či dětskost teda vůbec nečekám.
Oni byli neschopové? Já si to už moc nepamatuju. Vím, že na konci byla nějaká pořádná bitva - vrrci, skřeti, nějaký měniči - medvědi, orlové a trpaslíci tam bojovali docela statečně...Nebo ne?
To jo, právě že jsem si taky asi uchoval ten dojem z bitvy pěti armád, ale jsem teď někde za půlkou, jsou v Temnym lese a dostávaj těžce na prdel od pavoučků, který tam Bilbo kosí. OK, je tam trocha magie, ale i tak slabota - bez Gandalfa jsou úplně ztracený.
Od pavoučků? Nejsou to nějací OBŘÍ pavouci?:-)...No jo...oni asi byli trochu troubové. Mě třebas hrozně mrzelo, že udělali totálního troubu a směšnou postavu z Gimliho v LOTROVI. Já jsem měl tuhle postavu v knihách hrozně rád. Takovej vznětlivej a prudkej vousatec s velkým srdcem. Od té doby jsem chtěl být vždy v Dračáku cholerickej trpaslík válečník:-)
No jako jo, žihadlo, ale stejně na obřího babouka bych čekal tužší kořínek, Žihadlo zas nebyl úplně artefakt. Ale možná jsem jen zmagořenej z našeho hraní...
Komentáře
záver sa trochu zdvihol, ale už to zostalo také... trochu bez konca...
celkovo 6/10
Čekání jsem si teď ale ukrátila jinou bezvadnou knihou, je to úplně nový - Noční cirkus. Pokud máte rádi kouzla, Cirque du Soleil, viktoriánskou Anglii a černobílou kombinaci (:D), vřele doporučuju! Knížka je asi spíš pro holky, je to takové snové a tragické a zamilované, ale nádherné! Autorka je výtvarnice a je to na tom hoodně znát.
No, taky jsem se definitivně rozhodla, že se nebudu pokoušet dočítat Paolliniho, protože to fakt nejde a radši se konečně vrhnu na Zaklínače.
(Ach jo, a taky bych měla zas začít číst nějaký normální knihy a ne furt jen fantasy psychárny... hm... nevyšel náhodou novej Murakami???)
btw - překvapilo mě množství chyb, které v knize jsou. Překlepy i hrubky. Na Tanec s draky to sice nemá, ale i tak toho bylo požehnaně.
Mám rozečtené Hrdiny od Abercrombieho a moc mě to nebaví. Nevím, které straně mám fandit, postavy jsou nesympatické a do toho válečné hrůzy.
Knížka celá pojednávající o bitvě není nic pro mě. :-)
Nejraději mám kladnou postavu, která má nějaké vady a ví o nich. Pokud se chová jako blbec, tak kvůli tomu, že udělá chybu a ne kvůli tomu, že spisovatel neví, jak uzavřít linku. :-D
Jsem alergická na "superklaďasy", kteří buď žádnou špatnou vlastnost nemají nebo je zanedbatelná (proto jsem nikdy neměla ráda Gandalfa, Aragorna a jim podobné...
A ještě víc mě štvou tupé postavy (Darren Shan :D).
Když klaďas, tak postava s dobrým srdcem avšak podceňována (vzhledem, povahou...) - Sam Křepelka, Sam Tarly...
A ještě mám hodně ráda postavy, u kterých člověk (čtenář nebo ostatní postavy) vlastně neví, jestli je to klaďas nebo záporák, ale ve skutečnosti všechno, co ta postava dělá, je pro dobro a na konci se zjistí, že je to největší klaďas ever (Snape, markýz v Nikdykde...).
No jo, byli trochu větší pavoučci, ale přesto je Bilbo se Žihadlem hravě kosil jednou ranou, nebo jen shozením ze stromu.