Povídka č. 2 (18. kolo) - Ice & Fire

upraveno 11. března v Povídky
imagePovídka č. 2 (18. kolo) - Ice & Fire

Tato povídka navazuje na dvě ukázkové kapitoly z 6. dílu. Najdete v ní spoiler k jedné z vedlejších postav (pro znalce částečně potvrzený v Hostině). „Děkuji Lady Ašaře, která se této povídce věnovala tolik, že se stala vlastně jejím spoluautorem, i všem ostatním, kdo měli zájem … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Děkuji za veřejnou dedikaci, ale spoluautorství STRIKTNĚ odmítám. Veškeré výstupy z naší korespondence jsou Tvým dílem a já jsem ráda, že jsem se mohla přihlížet jeho tvorbě. A naopak, děkuji za to, žes mi vrátila touhu vrátit se do světa Písně. (I když teď mám tendenci o všem debatovat, do všeho rýpat a nad vším přemýšlet, a Ty jsi první na ráně, komu své myšlenky a světoborné úvahy cpu. ;-))

    Na téhle povídce se mi moc líbí to, že respektuje Martinův styl vyprávění i psaní, ale přitom nejde jen o kopírování, ale přináší dost nového. Mně přiměla zamyslet se nad osobními motivy mnoha hráčů Hry o trůny, které dokážou otřást mocenskou rovnováhou celého Západozemí, a současně jsem nostalgicky zamačkávala slzu, když jsem se snažila vymyslet vlastní osudy svých oblíbených postav (přičemž je mi jasné, že Martin moje naděje krutě zmaří). Proto jsem v tomto případě moc ráda za Sansu a Ohaře.

    Za mne je tato povídka dobrou předehrou k tomu, co bude dál v Písni. A zároveň vklad do debaty na téma, které uspokojivě nevyřešilo ani přijetí precedentu Velké rady, totiž jestli má na trůn vyšší nárok ženský nebo mužský potomek? Pokud bych brala, že Aegon JE pravý (když jsem kdysi četla knihy, spíše jsem si odnesla dojem, že NENÍ), pak by jako muž měl mít nárok na Železný trůn on. Jenže Daenerys jako žena MÁ DRAKY, což jí dává právo silnějšího... Čeká nás další Tanec? ;-)
  • upraveno 8. března
    Já si ale zase myslím, že si to zasloužíš. Když jsem se podívala na tu spoustu e-mailů za poslední dva měsíce a vzpomněla jsem si na všechny detaily a úpravy, které se tam objevily jenom díky Tobě :-)
  • Zajímavé zvraty a intriky, jen ten Petyr to měl moc rychlé....pro něj si představuji bolestný konec, plný sebelítosti v nějakém hodně tmavém žaláři.
  • Petyr by mohl přežít, zle pocuchaný, takže neschopný se o cokoli starat. O Údolí by se tudíž začali prát dědicové a další samozvaní protektoři mladého pána Arryna, dokud by nevystoupila Sansa a nespojila Údolí se Sever - odtud pokračování jako v povídce. Baelišovy osudy by pak sledovaly příběh z povídky č. 5 :-)).
  • upraveno 16. března
    To opravdu vůbec není špatný nápad ;-) A Aviv mu to dala se vším všudy :-) Přiznám se, že tohle už jsem dál neřešila. Prostě jsem se potřebovala Malíčka zbavit, aby Sansa mohla utéct. Mimochodem, začala jsem tou částí u Reeda a jenom proto, že mi to přišlo moc suché, jsem přidala útěk. Původně v jednodušší verzi, jenom že Malíček přehnal svoje nároky cestou do Harrrenova (z Údolí by se totiž prchalo o dost hůř), Sansa se brání, někdo jí přijde na pomoc a tak. Takže tahle kapitola byla původně na jednu stránku. A když jsem přidala ještě Arianne, už se to natáhlo tak, že jsem byla ráda, když se mi to podařilo vůbec dopsat :-)
    Lady Ašara napsal(a):


    ...co bude dál v Písni. A zároveň vklad do debaty na téma, které uspokojivě nevyřešilo ani přijetí precedentu Velké rady, totiž jestli má na trůn vyšší nárok ženský nebo mužský potomek? Pokud bych brala, že Aegon JE pravý (když jsem kdysi četla knihy, spíše jsem si odnesla dojem, že NENÍ), pak by jako muž měl mít nárok na Železný trůn on. Jenže Daenerys jako žena MÁ DRAKY, což jí dává právo silnějšího... Čeká nás další Tanec? ;-)

    No, tady jsem si říkala, že se Daenerys nejspíš vrátí příliš pozdě, než aby se ještě setkala s Aegonem. To vyjednávání může být totiž ve skutečnosti jen ošklivá past. A pak budeme mít situaci hodně podobnou té před Dobytím. Jenom to vypadá, že tentokrát tu budou jen dva dračí jezdci a dva králové.... Co si myslíte vy?
  • AvivAviv
    upraveno 25. dubna
    Já myslím, že vyjednávací past je myšlenka hodna uskutočnění. Obzvláště když se ji někdo zhostí tak dobře jako téhle povídky.
    Tohle bylo báječné. Jemná Sansa ti opravdu sedí. Už pôsobí dospelejšie než v knihách, ale ešte tam je čosi dievčenské. Nie som si istá tou vločkou na líci, neroztopila by sa? Zato její jednání se Sandorem, pozorování jeho osoby, to je hodně, hodně dobré a to utěšování u mně vyvolalo široký úsměv. A podarené je aj vyobrazenie bažín a Reeda, príjemné detaily. Veľmi sa mi páčilo ako jej prvá kapitola mala nadpis Alayne a druhá, po úteku, už Sansa.
    Otvorenie a uzavretie s Arianne bolo vynikajúce tiež. Píšeš ju sympaticky a ten vztah, čo má s Aegonom je čtivý. Oblíbený moment - když v hochovi poznala podobu s bratrem - to je setsakra dobrý a pro mně nečekaný nápad a když si v závěru stal k oknu a jeho charakterizace byla báječně vyjádřena v tom výroku a Arianne to vzalo dech. Špehující služka a putovýní zprávy k dvom mužum mělo vychytralou lehkost. Connigtonuv skon, všechny okolnosti a Aegonuv žal mě dojmuli.
  • upraveno 26. dubna
    Děkuju za krásný komentář, Aviv. Tu vločku mohla mít možná raději ve vlasech ;-) Máš pravdu, že by se asi rozpustila a místo vločky by z ní zbyla jen kapka. Třeba to ještě někdy přepíšu :-)
    Arianne a Aegona jsem původně přidala vlastně kvůli svoa00, kterou to kdysi zajímalo. Překvapilo mě, co všechno mezi nimi může být. Arianne je sice už trochu jiná, než před únosem Myrcelly, ale nejspíš ještě pořád jedná spíš podle citů - na rozdíl od Sansy, která dostala hodně tvrdý politický výcvik. O té dvojité vraždě, která tam visí ve vzduchu, se mi právě moc psát nechce, takže jsem ji zatím nechala být. (Něco takového se už kdysi stalo - dost podobně totiž skončil Dareon I. - to jsem ale zjistila teprve nedávno, protože jsem si teprve teď na jaře konečně pořídila Svět ledu a ohně ;-).) Oba dva jsou ale určitě důležití a jejich setkáni je připravené v ukázkové kapitole. Uvidíme, jak to s nimi bude doopravdy.
  • Napríklad. Alebo nejaký kus rastliny, alebo... Uvoľnený prameň, ktorý jej odhrnie z tváre pričom veľmi naliehavo pohladí jej pokožku. Ale inak je to perfektné gesto - starostlivá no vnútená blízkosť, napätie, prešibanosť... Taktiež to ako dumá o jeho plánoch a neskôr ako spracováva, keď jej priloží čepeľ k hrdlu, zatiaľ čo chlapi hrajú hru o to, kto sa bude javiť chladnokrvnejšie (veľmi trefný popis Sandor vyriekol). Ešte aj premýšľa, či ho k tomu dohnalo, že sa cítil podvedený a po boji zas, že chcela len aby ušiel. Inak urobil by to? O kánonickom Malíčkovi ťažko možno vynášať úsudky, ale ten tvoj... Zabil bi ju?
    Jsem ráda, že si na ni dala. Dala bych si i přídavek. Jinak zajímavé to porovnání, protože Arianne je starší, snad o něco kolem dekády. A taky dělá pletichy o něco déle. Ale nedostalo se ji ran, co Sanse a to rozhodně dělá rozdíl.
    Vidíš, Daeron je mimoriadne dobré prirovnanie (mala som ho použiť v tej svojej Varysovine miesto Aegona č. 1...).
  • upraveno 29. dubna
    Tak si můžeš napsat další verzi, proč ne? Tady je vůbec tolik možností a příběhů, že by se o tom dala napsat celá knihovna :-) Martin si vytvořil tak složitý svět, že se dá těžko pochopit, jak to vůbec dokázal.
    Původně jsem si zkusila jenom pohrát s možností, jak by mohla Sansa zasáhnout do politiky Západozemí. Údolí bylo důležité vlastně už pro Robba Starka, ale ten ho získat nemohl. Pokud by ale zmizel ze hry Malíček, tak je všechno jinak. U Arianne je zase vidět, co vlastně Údolí znamená. Bez něj může Aegon klidně ztratit šanci na severní část říše. A protože zřejmě kvůli Quentynovi přijde ještě o draky, tak jeho karty nejsou zrovna nejlíp rozdané, i když by podle toho, jak byl vychován, z něj mohl být opravdu dobrý panovník.
    Navíc mě té souvislosti hodně zajímal Reed. I kdyby ty listiny neměl, tak prostě ví, co se stalo. Zatím mlčí, pokud by ale vyšla najevo Robbova poslední vůle, měl by vlastně povinnost všechno Jonovi říct. Jenže na to pořád ještě není vhodná doba. Tak kdo mu v tom zabrání? Možná by to mohla být zase Sansa. Všechno, co se může stát ve Vichrech, už se samozřejmě probíralo mockrát, je na to spousta různých teorií (zajímavé by spíš bylo, kdyby se žádná legalizace nekonala, nebo kdyby dokonce celý ten podnik převzal nakonec Aegon).
    Malíček - já nevím :-) Sansa je pro něho polovinou toho, co chtěl vždycky získat - moc ve vlastní zemi a ženu, pro kterou dřív kvůli svému původu a majetku nebyl dost dobrý. Proto by asi váhal do poslední chvíle, ale kdyby ho někdo přitlačil úplně na hranu - řekla bych, že ano. A Tvůj?
    Mimochodem, ta akční scéna byla asi to nejtěžší z celé povídky. Říkala jsem si, že tady už jsem to nespíš přepálila, takže to byla přesně chvíle, kdy jsem požádala o pomoc a o názor Ašaru. Proto ještě jednou díky za vše :-)
  • Jo, možností a vyšperkovaných nebo jen naznačených podrobností je spousta.
    Dobrá úvaha. Malíček bol ten, čo tlačil na zachovanie neutrality, aby Údolie uniklo stratám a bolo jeho baštou zatiaľ čo zvyšok kráľovstiev bude na dne po vojnách a príchode zimy. S Malíčkom preč by Sansa mohla skôr docieliť spojenectva. Ale musela by niečo ponúknuť okrem toho, že by žiadala pomoc na základe príbuzenstva.
    To s tým panovníctvom je zaujímavé, pretože zatiaľ čo Varys ho vynáša do nebies a schopnosť získať si ľudí u Aegona nemožno poprieť, Tyrion má dosť trefné výhrady. Myslím, že priestor na vladárske kvality uňho je, ale či ich má dostatočnú sadu, toť otázka.
    Tahle Sansa, ta se hodí na tolik zásahu. :D
    Pobavil mě i ten kousek s Lannisterstvím a Casterlyho skálou, jak ji starej Tywin hezky zaopatřil. Jsou zde jisté komplikace jako obvnění z královraždy (kámo, že sa to tomu Malíčkovi hodilo urobiť ju na sebe takto závislou), ale to je vedlejší. Zábavnost zustava.
    To by byl jeden z méně očekávaných zvratu, to jo.
    Muj? Ano. Naprosto by ho to rozházelo, ale ano. Nebyl by to u toho klidný jako u Lisy. V záchvatu pomstychtivosti jako v zradě z mé povídky a to se u něj praly i další impulzy a on je trochu imulzivní (a taky by rád měl svuj dort i ho snědl a částečně umí navodit shroedingerovský stav, ale jen dočasně, jak zjistil). On sám neví, jak by to dopadlo a mohl by zvítězit jiný imulz, ale uměl by ji zabít. I jako rukojmého. Kdyby nebylo úniku, prostě by ji chtěl vzít sebou. Kdyby mu to zajistilo únik, vinil by všechny kolem jen ne sebe a zároveň by ho ta popíraná příčinnost žrala a s takhle narušeným smyslem života by se prostě vrhl do toho nejnehoráznějšího možnýho komplotu na jehož konci by nebyl králem popela, ale součástí popela. Sociopatie vylučuje schopnost milovat, cítit starost a výčitky a připoutání (nevyučuje majetnictví a zálibu), ale zároveň mi k němu pasuje posedlost, která by dělala podobný efekt.
    Akční scény jsou výzva i pro mně ikdyž ne vždy nejtěžší. Taky umí děsně těšit. V čem spočívali její rady?
  • upraveno 2. května
    Tady hlavně v tom, co přesně mu Sansa provede. A jinak - na kolika koních se pojede, oslovení, jak doladit charaktery, broušení vět a tak vůbec :-)
    Jinak - Sansa lordům v Údolí něco nabídnou může - trošku politicky upravenou polopravdu. Vlastně k tomu měla být původně ještě jedna kapitola, jenže tu už se mi nepodařilo napsat tak, jak jsem chtěla. Musela jsem ji nakonec vyškrtnout a říct jenom to nejnutnější v závěru. No, možná někdy příště :-)
  • upraveno 26. května
    Předpokládám, že Martin to už nedopíše, takže tuto povídku beru jako velmi povedenou náhradu :-) Také oceňuji výběr postav, z jejichž pohledu je příběh vyprávěn, protože jsem odjakživa Sansa team :-D Arianne sice ráda nemám, ale její části byly dějově zajímavé a tvořila hezký kontrast k již poučené Sanse. Takže žádné námitky :-)
  • Děkuju, víc už si nemůžu přát :-) vždyť tohle je jenom takové amatérské domýšlení detektivky. Sansa je právě i vývojově velice zajímavá postava se spoustou možností. Arianne mi původně moc blízká nebyla, zvlášť její divoký přístup k životu, ale nakonec to s ní nějak šlo. A podle své ukázkové kapitoly ještě určitě do děje zasáhne.
    Jinak doufám, že se konečně letos dočkáme aspoň kousku originálu. Politika se nějak domyslet dá, ale něco k válce s nemrtvými by to už opravdu chtělo...
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.