Povídka č. 5 (17. kolo) - Ice & Fire

upraveno 28. července v Ostatní

imagePovídka č. 5 (17. kolo) - Ice & Fire

EPILOG   Trůnní sál byl zahalen do stínu, který mu v palčivém horku brzkého odpoledne připomínajícího letní den poskytovaly silné zdi a závěsy na oknech z jižní strany. Před křeslem místokrále stála delegace z Dorne, kterou vedl snědý mužík připomínající sušenou … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • AvivAviv
    upraveno 28. července
    Tahle povídka je pohlazení pro duši. Je v tom neha, je v tom starostlivosť, je v tom zmoudřelá vyrovnanost, je v tom správny pomer tragických udalostí a optimizmu, je v tom hrsť zaujímavých nápadov (Jorah a Dany, Nissa, Gendry, Cerseini zabijaci, zmrzačení, vzhled meče, vlaječky, regentství...) a keby toto malo byť rozuzlenie ságy, ani kapku bych si nestěžovala. Taky příjemně napsáno. Pozdávalo sa mi, akým spôsobom boli postupne odkrývané podrobnosti minulého diania a taktiež zahrnutie nápravných snáh a administračné dohadovanie. Konec je brilatní v tom, že Arya svou intenzivními pocity prodchnutou volbu vyjádří blazeovanou rošťárnou a takovýmhle výrokem. To je fakt to pravé orechové (do jisté míry i překvapivé) a pro mně to bylo katarzní.
    Jenom proč Cersei poslala na Brana vrahy?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.