Povídka č. 5 (17. kolo) - Ice & Fire

upraveno 23. srpna v Povídky
imagePovídka č. 5 (17. kolo) - Ice & Fire

EPILOG   Trůnní sál byl zahalen do stínu, který mu v palčivém horku brzkého odpoledne připomínajícího letní den poskytovaly silné zdi a závěsy na oknech z jižní strany. Před křeslem místokrále stála delegace z Dorne, kterou vedl snědý mužík připomínající sušenou … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • AvivAviv
    upraveno 28. července
    Tahle povídka je pohlazení pro duši. Je v tom neha, je v tom starostlivosť, je v tom zmoudřelá vyrovnanost, je v tom správny pomer tragických udalostí a optimizmu, je v tom hrsť zaujímavých nápadov (Jorah a Dany, Nissa, Gendry, Cerseini zabijaci, zmrzačení, vzhled meče, vlaječky, regentství...) a keby toto malo byť rozuzlenie ságy, ani kapku bych si nestěžovala. Taky příjemně napsáno. Pozdávalo sa mi, akým spôsobom boli postupne odkrývané podrobnosti minulého diania a taktiež zahrnutie nápravných snáh a administračné dohadovanie. Konec je brilatní v tom, že Arya svou intenzivními pocity prodchnutou volbu vyjádří blazeovanou rošťárnou a takovýmhle výrokem. To je fakt to pravé orechové (do jisté míry i překvapivé) a pro mně to bylo katarzní.
    Jenom proč Cersei poslala na Brana vrahy?
  • Možná jí došlo, jak je důležitý. Předpokládám taky, že se díky němu se seveřani dokonale obejdou bez dračích rohů a podobných nesmyslů, protože pokud má někdo jako měnič na dračí extraligu, tak rozhodně on
  • A moc děkuju za krásný za komentář, Aviv :-) udělal mi hroznou radost. U téhle povídky jsem ani nečekala, že se bude někomu líbit. Některá části se psaly samy, ale některé ani moc ne, tak ty asi každý nevezme. Chtěla jsem hlavně dát na hromadu všelijaké stopy, co naznačovaly směr děje. Určitě budou ještě nějak důležití zlovlci, jako protiváha draků, jenomže nemám představu jak, takže jsem je radši vynechala ;-)
    Pokud jde o Joraha - ten má právě od Dany už od konce prvního dílu slíbený výjimečný meč ukovaný v dračím ohni. Třeba by to mohl být tenhle?
    Jinak myslím, že pokud se Jon vrátí - a všichni přece čekáme, že by měl - tak po něm stejně asi nemůžeme chtít, aby vyřešil všechno včetně vlády. To by zase mohl Tyrion (který má možná taky dračí krev?). Jenže Jon by musel mít hodně vážný důvod, aby mu království předal, protože v knížce určitě není stejný jako v seriálu. A takové zranění se v boji přihodí lehko a navíc by se tím dal prostor Jorahovi.
    No a taky mám právě pocit, že mezi Jonem a Aryou byl vždycky trochu zvláštní vztah. ("Odlišné cesty někdy vedou ke stejnému hradu.") Na ten závěr se vzpomínkou mě potom přivedla jedna celkem nenápadná scéna z prvního dílu, která původně ani moc nedávala smysl, vzhledem k tomu, za koho právě zasnoubili Sansu. Ale takhle? Navíc se mi tím podařilo dostat do závěru Neda Starka, vždyť bez něho by to celé nešlo...
    Dá se ale čekat, že konec slepený z Martinových poznámek ze šuplíku bude vypadat úplně jinak :-D
  • Nz, jestli ti udělal takovou radost jako mně povídka, tak mise splněna.
    Sľúbený meč si ani nepamätám, skvelé prepojenie. Skoro na facepalm. Vlastne pomerne v Martinovskom duchu. Nečakám, že urobí toto, ale takto srdcervúco daný meč, takýto druh meča, to je proste hotová zlomyseľnosť osudu. A originálny zvrat. Aj design dostal zaujímavý.
    Páči sa mi, ako to máš všetko premyslené.
  • Tak konečně důstojný konec Hry o trůny, když seriál mi ho nedal a Martin se k dopsání nemá ;-)
    Musím souhlasit s Aviv, že povídka je kombinací smutných konců s těmi kladnými. Přesto je příběh prosycen kouzlem vzájemného smíření a odpuštění.
    Ze začátku jsem se trochu ztrácel, jelikož jsem si nebyl jist jestli se nejedná o pokračování, ale teď bych si rád přečetl více. Přeci jen je zde mnoho otazníků, například proč Cersei poslala zabijáky na Brana, nebo jak vůbec zemřela? Jak zemřeli Aegonem a Arianne, když jejich jejich syn chce vládnout Dorne a to nemluvím o těch kterých se děj netýkal Stannise, Selmyho, Brienne atd...
  • pro Barona - předpokládám, že Aegon získá alespoň na nějakou dobu část jižního území, ale trvale nejpíš ne. Mohl by totiž být právě tím papírovým drakem z proroctví (a teprve až pak se vrátí do Západozemí i Dany). V Bouřlivém konci se má Aegon setkat s Arianne, ale jeho pád zřejmě způsobí přílišná důvěra při vyjednávání s Cersei, poté, až ztratí podporu lorda Connigtona kvůli jeho nemoci.
    K Sanse a dalším mám ještě 3-4 téměř hotové povídky (včetně dobytí Dvojčat). Pokud se otevře další kolo soutěže, ráda je pošlu, jinak tu asi nebudou mít prostor
  • Cersei by mohla zabít podle původního plánu Arya (případně s právě podporou Ohaře, ten se k tomu naopak ze seriálové verze výborně hodí).
    A Arya pak může k tomu Cersei na rozloučenou ještě říct: "Není mi to líto." ;-)
  • No Aviv to vystihla i za mě. Milá povídka, i když ano, působí do určité míry jako epilog příběhů, které jsme (ještě?) neslyšeli. Ráda bych si od autorky přečetla hlavně příběh Aegona a Arianne, to má dobrý potenciál :)
  • Díky všem - i když nevím, jestli jsem na příběh Aegona a Arianne ten správný typ autora. Bude to nejspíš láska s důrazem na tělesnou stránku (s podnětem od Arianne), k tomu vražda, možná i dvojitá - takže typicky Martinovská dějová linka, tu mu asi přenechám
  • koneckonců je tam ještě tolik vedlejších dějových linií - psanci včetně lady Kamenosrdce a pak otázka, jak zasáhnou do všeho mistři, jestli opravdu existuje Noční král nebo jestli má Zima ještě jinou podobu a původ, než od Dětí lesa - nejvyšší čas, aby si na ně všechny autor udělal čas
  • Vyskúšať niečo iné by ti mohlo padnúť vhod. Tvoja komfortná zóna je v citlivej blízkosti, ale možno sa nájdeš aj v typicky Martinovskej dejovej linke, prípadne aspoň ponaťahuješ a zdokonalíš tú inú pisateľskú polohu, bude to proste nová skúsenosť.
    Jo, jo, ty otázky přímo pálí na patách. :D
  • To hlavní zde již napsala Aviv. Já se jen budu opakovat se svými dohady, co je spoiler ze seriálu a co autorská invence. Něco z toho, co odkryl seriál, jsem si sama domyslela, jeden spoiler mi vpálil časopis Story (stále je za to nemám ráda!), ale zde se mohu jen dohadovat. Z celé povídky se mi nejvíc líbí to sladkobolné smíření, kdy hrdinové prošli peklem, ale čeká je naděje, a k budoucnosti se obrací s důvěrou a mírem v poznamenaných duších.
  • A ještě jsem zapomněla doplnit, že se mi zde moc líbí vykreslení obecně opovrhované "Sansulíny" :-).
  • Kdyz zapomeneme na serial - celou dobu popisuje Martin Tyriona jako cloveka, ktery ma k vladnuti schopnosti, zkusenosti - a taky schopnost stravit mistni politiku. Takze idealni mistokral (vzhledem k jeho vyznamnejsimu postaveni nez byl bezny pobocnik jsem nakonec pouzila i tenhle termin). Zajimave bude, jestli je jeho otcem Aerys? Podle vypraveni sera Barristana tu ta moznost je... A jinak slibeny mec a ta druha scena ze zaveru - to jsou proste strana 821 a 265 prvni dil (z druheho vydani z r.2011).
  • Jak už bylo řečeno výše, jemná a něžná povídka, která nám dala mnoho odpovědí a ještě více otázek :-D Některé konce by se mi líbily, některé ne (Jon a Arya :-s ), ale autorka se s tématem rozhodně popasovala s velkou úctou. Ale taky bych brala, kdyby příběh začal trošku dřív a některé zde jen zmíněné věci, bychom dostaly v plné palbě :-)
  • Jistě, úplně souhlasím, za tu dobu už má samozřejmě každý z nás nejspíš o konci svoji vlastní představu.
    A ještě pro svoa00 - díky, protože Arianne a Aegon, to je vlastně opravdu další klíčová část a dát dohromady alespoň něco z toho příběhu vlastně nakonec nebylo tak těžké.
  • Po všech bitvách a vraždách mi přišlo nakonec málem až moc optimistické končit všechno vlastně svatbou. Doufám ale, že to bude svatba, na které se zlije pod stůl celý Sever ;-)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.